↗

Andrej Babiš se stal symbolem propojení politické moci a vlastních byznysových zájmů. Pod heslem „řídit stát jako firmu“ se do řady klíčových funkcí dostali lidé přímo z  jeho firem, tedy jeho zaměstnanci. Foto FB Andrej Babiš

Index klientelistického („kamarádského“) kapitalismu neboli Crony-Capitalism Index vychází z žebříčku nejbohatších obyvatel jednotlivých zemí, který už čtvrt století sestavuje americký časopis Forbes. Autoři indexu se zaměřují na podíl HDP, které se tvoří v oblastech hospodářství, jež jsou blízké státu a může v nich docházet k úzkému propojení mezi byznysem a politikou. Podle The Economist jde například o bankovnictví a kasina, stavebnictví, reality nebo těžbu nerostných surovin.

Podle autorů reportu nemusí být příjmy v těchto hospodářských oborech jen výsledkem podnikatelské píle, ale právě klientelistických vztahů. V takovém případě bohatství nevzniká vyšší přidanou hodnotou, ale „zajištěním renty“, kterou si daný miliardář zajišťuje prostřednictvím úzkých vazeb na vysoké politiky a úředníky. Díky licencím nebo na míru ušité regulaci získávají firmy oligarchů výhodnější podmínky oproti konkurenci, aniž by musely investovat do rozvoje výroby, výzkumu nebo inovací.

Důsledkem je omezení soutěže, vznik oligopolů či monopolů, a samozřejmě korupce. Zatímco pár oligarchů bohatne, klientelismus podvazuje hospodářský růst a zvyšuje ceny za zboží a služby celé společnosti.

Není třeba zdůrazňovat, že klientelistický kapitalismus pomáhá udržovat u moci autoritářské režimy, které potlačují lidská práva, pomocí dezinformací podkopávají demokratické instituce kdekoliv na světě a rozpoutávají krvavé a agresivní konflikty a války.