Povodně těsně před krajskými volbami značně upozadily jiná důležitá předvolební témata. Transparentnost rozhodování volených politiků ale nebývá v popředí zájmu ani v méně dramatických časech.

Je to škoda, protože právě otázka otevřenosti úřadů a procesů představuje praktické naplnění vzletných slov o demokracii. Transparentnost je předpokladem pro zapojení občanů do veřejného dění a kontrolu politiků veřejností, spolky a novináři. Zároveň je to jeden z nejlevnějších nástrojů, jak omezovat korupci nebo zneužívání moci.

Politici to evidentně dobře chápou a snaží se podle toho sebe prezentovat. Všechny úřady vydávají za otevřené, většinou ovšem v pečlivě kontrolovaných mantinelech. Příkladem mohou být participativní rozpočty nebo vizuálně působivé přehledy celkového hospodaření.

Když však přijde na skutečně důležité otázky, jako tomu bylo při plánování nové zlínské nemocnice, najednou občané zjistí, že nemají žádné informace o tom, co a kdy se bude projednávat, nedostanou se k podrobným podkladům a celkově tahají za výrazně kratší konec provazu. Z uvedených důvodů jsme v neziskové organizaci Oživení připravili projekt, v němž pravidelně hodnotíme transparentnost měst a krajů.

Jiný kraj, jiný mrav

Hodnocení krajů v rámci projektu Transparentní Česko ukázalo, že standardy transparentnosti zatím chybí a každý kraj k problematice přistupuje po svém.

V možnosti nalézt všechny dostupné podklady a informace k jednání rady a zastupitelstva exceluje Kraj Vysočina, který splňuje požadavky téměř z devadesáti procent. Naopak Zlínský kraj sotva ze čtvrtiny. V jiných krajích zase panují rozdíly v tom, jak otevřeně komunikují s dodavateli, v čemž vyniká opět Kraj Vysočina nebo Středočeský kraj, jiné si tržní konkurenci nijak nehýčkají.

Veliké rozdíly ale najdeme ve všech hodnocených oblastech. Otevřenost vůči opozičním názorům zůstává tradičně mizivá — vedení krajů nepřestávají využívat krajská média zejména k politickému PR namísto informování občanů.

Obdobně nedostatečně kraje informují o svých příspěvkových a obchodních organizacích. Chybí informace o lidech, kteří je řídí, nezveřejňují výběrová řízení a často ani výroční zprávy. Přitom právě do těchto organizací směřuje většina financí z krajských rozpočtů.

Dobře nedopadla ani silně „protikorupční“ oblast, kterou je otevřenost k řešení vnitřních problémů přes aktivní podporu oznamovatelů. Pouze Olomoucký kraj umožňuje podat oznámení anonymně včetně těch, kdo nejsou přímo zaměstnanci úřadu.

Kraje v roce 2023 hospodařily s více než 360 miliardami korun. Do těch z nich, které byly zasaženy ničivými povodněmi, bude nyní směřovat výrazné množství prostředků na obnovu. Bylo by správné, kdybychom všichni měli přehled o tom, jak se rozhoduje o jejich využití.