O nadcházejícím víkendu budou občané ve třinácti krajích České republiky už posedmé vybírat regionální zastupitelstva. Volit se nebude pouze v Praze, která sice bývá označována za čtrnáctý kraj, ale fakticky své vedení vybírá ve volbách komunálních. Podobně jako v předchozích letech mohou krajské volby předznamenat výsledek „velkých“ voleb sněmovních, které se od roku 2013 konají vždy následující rok po krajských.

Letošní krajské volby významně ovlivní silné povodně, které postihly o uplynulém víkendu část země, především Slezsko a sever Moravy. Zástupci nejpostiženějších sídel, především primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO) či starosta Krnova Tomáš Hradil (nezávislý) vládu vyzvaly k odložení voleb, které podle nich není možné na územích zničených povodněmi logisticky uskutečnit.

To vláda však odmítla: odložení voleb by musela schválit Poslanecká sněmovna i Senát, což by v tak krátkém časovém rozmezí nebylo možné. Krizová situace se takřka jistě projeví větším množstvím stížností zpochybňujících výsledky či vůbec legitimitu hlasování, které bude Nejvyšší správní soud muset po volbách rozhodnout.

1. Oslabí vládní strany a posílí koaliční potenciál ANO?

V krajských volbách v roce 2020 vyhrálo ANO v deseti krajích, ale v sedmi z nich vítěze voleb obešly další strany a vytvořily koalice pod vedením politiků ODS, STAN, KDU-ČSL nebo SOCDEM. Hejtmana a podíl na vládnoucí koalici tak Babišovo hnutí získalo jen v Moravskoslezském, Ústeckém a Zlínském kraji. Na jaře 2022 se k těmto třem regionům přidal ještě Plzeňský kraj, kde Piráti a hnutí STAN namísto dosavadní koalice s ODS utvořili novou, s dosud opozičním ANO, pod vedením hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti).

Vznik koalic na bázi stran v současné vládě Petra Fialy (ODS), někde doplněné o SOCDEM nebo místní hnutí, zřejmě po letošních krajských volbách nebude tolik rozšířený a pravděpodobně budeme sledovat vícero „pragmatických“ spojenectví ANO s ODS nebo ANO se STAN. Ostatně už po komunálních volbách před dvěma lety jsme mohli sledovat až zarážející míru vytváření koalic stran současné republikové vlády s opozičním ANO, a to i v největších českých městech.

Hnutí ANO v jednotlivých krajích pravděpodobně o něco posílí — čemuž jistě pomůže i strategie jeho kampaně, v níž se napříč zemí snaží představit volby jako referendum o současné Fialově vládě. V řadě krajů ANO nominovalo jako kandidáty na hejtmany vcelku neznámé řadové poslance nebo dokonce komunální politiky — jako v Jihomoravském kraji, kde ANO vede bývalá starostka Znojma Ivana Solařová. Na billboardech a předvolebních setkáních pak tyto neznámé tváře doprovází známí politici ANO: předseda Andrej Babiš, předsedkyně poslaneckého klubu Alena Schillerová nebo předseda stínové vlády Karel Havlíček.

Zejména pokud se do krajských zastupitelstev dostanou SPD s Trikolorou, Stačilo! nebo Přísaha, budou místní politici stran pětikoalice mnohem otevřenější spojenectví s ANO. Ostatně s politiky ODS či STAN se místní reprezentanti ANO mnohdy osobně znají z podnikání nebo z politické minulosti a na rozdíl od nevyzpytatelné krajní pravice vědí, co od nich mohou čekat.

Strany vládní koalice jako celek v krajských volbách nepochybně oslabí: zejména Pirátům se těžko podaří obhájit čtyři roky starý zisk devětadevadesáti mandátů, který proměnili v jeden hejtmanský post a první náměstky hejtmanů ve čtyřech krajích.

I šance ostatních vládních stran v čele s ODS může oslabit to, že formát trojkoalice SPOLU s KDU-ČSL a TOP 09 se podařilo vytvořit pouze ve čtyřech krajích: Středočeském, kde kandidátku vede poslanec Jan Skopeček (ODS), Jihomoravském se současným hejtmanem Janem Grolichem (KDU-ČSL), Moravskoslezském s náměstkem ministra vnitra Radkem Kaňou (ODS) a Libereckém, kde v čele kandidátky stojí bývalý europoslanec Edvard Kožušník (ODS).

Podobně se rozpadlo třeba úspěšné spojenectví STAN a Pirátů v Olomouckém kraji, díky němuž je v tomto volebním období hejtmanem Josef Suchánek z hnutí STAN. Celkově se zdá pravděpodobné, že strany současné celostátní vládní koalice o něco oslabí, což povede k naředění koalic v některých krajích přizváním hnutí ANO a možná ke ztrátě několika hejtmanských postů.

2. Osvědčí se SOCDEM potlačení své značky a spojení s lokálními osobnostmi?

Poslední viditelnou osobou, která SOCDEM po ztrátě sněmovního zastoupení v posledních volbách drží jistou relevanci ve veřejném prostoru, je hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Tomu se v krajských volbách 2020 jako jedinému z pěti sociálně demokratických hejtmanů povedlo svou pozici obhájit, když se spojil s výraznými nezávislými osobnostmi kraje a komunálním hnutím Společně pro kraj pod značkou 3PK.

V tomto formátu chce Netolický obhájit mandát i letos — a jeho příkladem se inspirovali sociální demokraté i jinde ve snaze najít východisko ze hluboké a setrvalé krize strany a mizivé voličské podpory. Velmi podobnou kandidátku SOCDEM, místních hnutí a nestraníků pod značkou Hlas samospráv sestavil v Královéhradeckém kraji někdejší hejtman a současný starosta Rokytnice v Orlických horách Jiří Štěpán (SOCDEM). V Olomouckém kraji spojení SOCDEM a hnutí Společně pro kraj pod názvem Hlas pro náš kraj vede nestraník a politolog z Univerzity Palackého Pavel Šaradín.

Zda je koncept úspěšný v Pardubickém kraji přenositelný jinam, není zatím jasné. Jiří Štěpán na Královéhradecku a Pavel Šaradín na Olomoucku totiž určitě neplatí za tak veřejně výrazné osobnosti jako Netolický, který vede svůj kraj nepřetržitě od roku 2012.

Alternativou této strategie je přímá spolupráce s KSČM a dalšími drobnými subjekty antiliberální levice v rámci nové značky STAČILO!, která úzce propojuje kritiku sociální politiky Fialovy vlády s odporem k Zelené dohodě, migraci a Evropské unii. V rámci STAČILO! kandiduje SOCDEM v Ústeckém kraji a skoro s jistotou tu uspěje.

3. Jak velkou utrpí Piráti porážku?

Piráti byli v krajských volbách před čtyřmi roky nejsilnější ze stran tehdejší opozice a druhou nejsilnější stranou vůbec — po hnutí ANO. Napříč třinácti kraji získali devětadevadesát mandátů — tedy stejně jako ODS, s níž se na počet křesel dělili o druhé místo — občanští demokraté však v absolutních počtech získali méně hlasů kvůli tomu, že kandidovali v poměrně pestrých koalicích.

Novou silnou pozici zprvu Piráti při vyjednávání o nových koalicích nedokázali proměnit v žádný hejtmanský post: až na jaře 2022 jej získali v Plzeňském kraji, když vystoupili ze stávající koalice vedené ODS a spojili se s do té doby opozičním hnutím ANO. Vstoupili však do krajských koalic v devíti ze třinácti krajů a ve čtyřech krajích — v Královéhradeckém, Jihomoravském, Zlínském a na Vysočině — získali dokonce pozice prvních náměstků hejtmana.

Na podzim 2020 však byli Piráti ještě na vzestupu a s ODS soupeřili o roli hlavního vyzyvatele Babišova hnutí ANO v blížících se sněmovních volbách. Od nich, poté co skončili s pouhými čtyřmi poslanci namísto dřívějších dvaadvaceti, se Piráti nacházejí v krizi — nejprve oslabili v komunálních volbách na podzim 2022 a v Praze ztratili viditelný primátorský post, a letos v červnu ztratili i dva ze tří mandátů v evropských volbách, když získali pouze 6,2 procenta hlasů.

Pirátské straně očividně nesvědčí účast v pětikoaliční vládě Petra Fialy (ODS), kde pirátští ministři jednak nejsou zapotřebí a jednak nepředvádějí dobrý výkon. Ministr pro místní rozvoj a pirátský předseda Ivan Bartoš po celé léto plnil titulky kvůli nepovedené digitalizaci stavebního řízení, ministr zahraničí Jan Lipavský vykonává funkci stejně, jako by ji vykonával kdokoli ze stran pravice, navíc zcela nekritickým postojem ke genocidě v Gaze nepochybně odrazuje Pirátům nezanedbatelnou část voličů; a ministr pro legislativu Michal Šalomoun je prakticky neviditelný.

Zdá se tak vysoce pravděpodobné, že řetězec pirátských neúspěchů se prodlouží i do nadcházejících krajských voleb. Piráti do nich jdou ve všech krajích samostatně — rozpustili dokonce i úspěšnou koalici s hnutím STAN v Olomouckém kraji, která získala po volbách dokonce post hejtmana.

Pokud by přišli o výraznou většinu z dosavadních 99 krajských mandátů, může jít o zásadní impulz, kterým se frustrace z regionů zákonitě obrátí proti celostátnímu vedení. Očekávatelný neúspěch tak může být pro Piráty poslední šancí definitivně přehodnotit své působení ve Fialově vládě. A pokusit se o restart z opozice s novým vedením, což by jim pro sněmovní volby zřejmě skýtalo lepší výchozí pozici.

4. Kubův kurz pro ODS?

Jedním z nejvýraznějších příběhů minulých krajských voleb — a možná nejpřekvapivější — byl úspěch Martina Kuby, lídra ODS v Jihočeském kraji. Někdejší první místopředseda ODS a ministr průmyslu ve vládě Petra Nečase se v roce 2014 z vysoké politiky stáhl. Zanedlouho se však vrátil do politiky regionální: ve volbách v roce 2016 byl zvolen jihočeským krajským zastupitelem.

V nadcházejících krajských volbách 2020 už Martin Kuba jihočeskou krajskou kandidátku ODS vedl — a přivedl ji k poměrně nečekanému úspěchu. Občanští demokraté získali v jižních Čechách 17,52 procenta a zaostali jenom o šest desetin procenta za vítězným hnutím ANO. To Kubova ODS v koaličním vyjednávání obešla a uzavřela krajskou koalici s blokem KDU-ČSL a TOP 09, sociálními demokraty a Jihočechy.

Svého úspěchu od té doby Kuba využívá ke kritice strategie celostátního předsedy ODS Fialy, který buduje těsné spojenectví v koalici SPOLU: na jihu Čech se ODS vrátila takřka do čela, zvládla to bez předvolebních koalic a ještě i bez povolebního spojení s ANO. Kubovu argumentaci posílilo opakování úspěchu v komunálních volbách v Českých Budějovicích o dva roky později. ODS tu získala sama 29,35 procenta — na preferenční hlasy vyhrál Kuba, který kandidoval až z osmého místa — a po dvanácti letech tu strana opět získala hejtmanský post.

Jihočeská ODS patřila dlouho mezi nejsilnější stranické organizace v zemi — i díky výsledkům ODS v kraji dříve atakujícím až čtyřicet procent hlasů a silným pozicím v komunální politice. Podobně jako pražské nebo severočeské struktury strany je jihočeská ODS mimořádně silně spjatá s netransparentním byznysem a parazitováním na veřejných prostředcích.

Kubův politický návrat a ztráta nálepky typického zástupce „staré, mafiánské ODS“ je každopádně jeho velkým osobním úspěchem a ukázkou silné marketingové sebeprezentace jihočeského hejtmana. Svou kritikou kurzu současného předsedy ODS Fialy i díky své předsednické funkci v Asociaci krajů je Martin Kuba vidět i v celostátní debatě. Otázkou tak nyní je, zda čtyři roky starý úspěch na jihu Čech zopakuje a s kým případně utvoří v nové konstelaci koalici. Síla jeho pozice může ovlivnit jeho šance po sněmovních volbách případně Fialu nahradit.

5. Čunkův triumfální návrat do čela kraje a do vedení lidovců?

Jiří Čunek — jeden z nejživotaschopnějších politiků v České republice a stále velmi viditelný politik KDU-ČSL, kde patří ke konzervativnímu křídlu — sedí v zastupitelstvu Zlínského kraje v tomto volebním období v opozici. Lidovci vedení tehdejším hejtmanem Čunkem skončili před čtyřmi lety těsně na druhém místě za hnutím ANO. Vítězné ANO v čele s Radimem Holišem pak vytvořilo koalici bez Čunka — s Piráty, ODS a ČSSD.

Hlavní štěpnou linii mezi lidovci a hnutím ANO představoval Čunkem dlouhodobě prosazovaný megalomanský projekt stavby zcela nové zlínské nemocnice namísto rekonstrukce stávající. Současná koalice projekt zrušila, Čunek však zvažuje plán po případném návratu do čela kraje oprášit. Pro letošní krajské volby se lidovci na Zlínsku spojili se silným komunálním hnutím Zlín 21.

Čunek platí v posledních letech za jednu z mediálně vděčných mluvících hlav kritizujících jak současnou vládní pětikoalici Petra Fialy, tak kurz současného předsedy lidovců Mariana Jurečky. Současné mizivé preference KDU-ČSL totiž přisuzuje odklonu strany od tradičních, konzervativních voličů.

Lidovci budou mít po krajských volbách volební sněm a případný nedobrý výsledek krajských voleb by po dlouhodobém propadu preferencí a ztrátách v červnových evropských volbách mohl definitivně podemlít Jurečkovu pozici a vést ke zvolení nového předsedy. Hovoří se i tom, že by se nynější vsetínský starosta mohl chtít do vedení lidovců vrátit.

6. Potvrdí se vzestup Stačilo! a Přísahy z evropských voleb?

Jedním z výsledků červnových evropských voleb byla i nová dynamika v rámci radikálně protivládního, antisystémového tábora. Zatímco krajně pravicové hnutí SPD v koalici s Trikolorou zaostalo se ziskem pouze jednoho mandátu za očekáváním, nečekaně silného výsledku dosáhla koalice Přísahy a Motoristů sobě vedené alt-right influencerem Filipem Turkem a také koalice STAČILO!, jejímž jádrem je spojení KSČM s konspirátory.

Jak Přísaha bývalého elitního policisty Roberta Šlachty, tak nová protestní značka komunistů se na svůj úspěch z evropských voleb pokusí navázat i v nadcházejících krajských a senátních volbách. Pokud by se totiž trend jejich vzestupu ukázal být stabilním, šlo by o důležitou zprávu i pro sněmovní volby příští rok, kdy půjde především o to, zda a kteří ultrapravicoví partneři, kteří minule skončili hromadně těsně pod pěti procenty, tentokrát uspějí a budou moci s Babišovým hnutím ANO vytvořit vládu.

Lepší výchozí pozici pro úspěch má koalice Stačilo!, jejíž základ tvoří KSČM. Povětšinou tvoří koalici KSČM, národní socialisté a strana Spojení demokraté, někdy se k nim připojuje Česká suverenita sociální demokracie spojená s expremiérem Jiřím Paroubkem nebo malá ultrapravicová strana Domov.

Pro Přísahu je situace složitější: jde stále o poměrně nové hnutí, které svou strukturou a vnitřním fungováním splňuje znaky strany typu firmy, včetně malé členské základny a slabých lokálních struktur. Ačkoliv ve volbách do Sněmovny či do Evropského parlamentu s jednou celostátní kandidátkou uspěla, před dvěma roky v komunálních volbách zcela pohořela skoro všude, krom Šlachtových domovských Pohořelic.

Největší naděje Šlachta patrně vkládá do svého domovského Jihomoravského kraje, kde má jeho hnutí nejvyšší podporu — už ve sněmovních volbách v roce 2021 tu získalo přes šest procent, nejvíce ze všech krajů — a kde do čela kandidátky Přísahy postavil bývalého primátora Brna za ANO Petra Vokřála. Jak Přísaha, tak STAČILO! by se v případě úspěchu mohly stát napříč zemí vítaným koaličním partnerem hnutí ANO, které v sestavování krajských koalic posledně doplatilo i na to, že většina jeho přirozených partnerů skončila mimo zastupitelstva.