Podle letošního žebříčku Světového ekonomického fóra, který srovnává míru rovnosti žen a mužů ve 146 státech světa, je Česká republika nejhorší z celé Evropské unie. Výrazně k tomu přispívá nevyrovnané zastoupení žen a mužů v politice.

Zastoupení žen v české politice je dlouhodobě pod evropským i celosvětovým průměrem. Ačkoli v letošních volbách do Evropského parlamentu poprvé přesáhl podíl kandidujících i zvolených žen třicetiprocentní hranici, v podzimních volbách se výraznějších změn nejspíš nedočkáme.

V roce 2024 probíhají v České republice hned troje volby — za sebou máme volby do Evropského parlamentu a v září nás čekají ještě volby krajské a senátní. V evropských volbách kandidovalo historicky nejvíce žen — 36,4 %. To se promítlo i do konečného výsledku, kdy byl zvolen rekordní počet žen — osm, tedy 38,1 %.

Přispěly k tomu i preferenční hlasy. Díky nim získala mandát Pirátka Markéta Gregorová, která se do Evropského parlamentu dostala z původně nevolitelného druhého místa na kandidátní listině. Pokud by záleželo pouze na pořadí na kandidátní listině, bylo by stejně jako v minulých volbách zvoleno pouze sedm žen, tedy 33,3 %.