Podle letošního žebříčku Světového ekonomického fóra, který srovnává míru rovnosti žen a mužů ve 146 státech světa, je Česká republika nejhorší z celé Evropské unie. Výrazně k tomu přispívá nevyrovnané zastoupení žen a mužů v politice.

Zastoupení žen v české politice je dlouhodobě pod evropským i celosvětovým průměrem. Ačkoli v letošních volbách do Evropského parlamentu poprvé přesáhl podíl kandidujících i zvolených žen třicetiprocentní hranici, v podzimních volbách se výraznějších změn nejspíš nedočkáme.

V roce 2024 probíhají v České republice hned troje volby — za sebou máme volby do Evropského parlamentu a v září nás čekají ještě volby krajské a senátní. V evropských volbách kandidovalo historicky nejvíce žen — 36,4 %. To se promítlo i do konečného výsledku, kdy byl zvolen rekordní počet žen — osm, tedy 38,1 %.

Přispěly k tomu i preferenční hlasy. Díky nim získala mandát Pirátka Markéta Gregorová, která se do Evropského parlamentu dostala z původně nevolitelného druhého místa na kandidátní listině. Pokud by záleželo pouze na pořadí na kandidátní listině, bylo by stejně jako v minulých volbách zvoleno pouze sedm žen, tedy 33,3 %.

Jak ukazují data zveřejněná Českým statistickým úřadem, do podzimních krajských voleb letos strany a hnutí vyslaly 28,7 % žen, což je jen o 1,1 procentního bodu více než v minulých volbách. Podíl žen nominovaných do třetiny volebních obvodů Senátu se od posledních senátních voleb v roce 2022 snížil o celých sedm procentních bodů na 17,2 %.

Rozdíly mezi kraji i stranami

Kandidátní listiny pro krajské volby opět dokazují, že k zastoupení žen se v České republice nepřistupuje systematicky. Podíl žen nominovaných do voleb kolísá, i přesto se dosud zastoupení žen v krajských zastupitelstvech postupně zvyšovalo.

Zároveň panují rozdíly mezi jednotlivými kraji i kandidujícími politickými subjekty. Celkově se zastoupení žen pohybuje od 22,6 % v Pardubickém kraji po 33,6 % v Libereckém kraji, kde je vysoké zastoupení žen na kandidátních listinách tradicí.

Na konečný podíl zvolených žen má vliv i zastoupení na předních místech kandidátních listin. Obecně platí, že s vyšší pozicí na kandidátní listině se podíl žen snižuje. Počet lídryň se oproti roku 2018 zvýšil z 34 na 40, jejich podíl je tak letos o 5,1 procentního bodu vyšší. Mírně se zvýšilo i zastoupení žen na prvních pěti a deseti místech kandidátních listin, i celkový podíl kandidujících žen. V každém kraji kandiduje alespoň jedna žena na pozici lídryně kandidátky.

Na rozdíl od voleb v roce 2020 nevidíme u žádného kandidujícího subjektu dramatický propad či nárůst co do celkového podílu nominovaných žen. Ze stran, které v roce 2020 i 2024 kandidovaly ve většině krajů, se podíl žen celkově i na předních místech podařilo zvýšit jen Pirátům a hnutí STAN.

Tradičně vyrovnané zastoupení žen a mužů má Strana zelených, která jako jediná používá genderové kvóty. Naopak Občanská demokratická strana do voleb nevyslala ani jednu lídryni. Navíc celkový podíl žen nominovaných do voleb a jejich zastoupení na předních místech kandidátek nedosahuje v případě ODS ani jedné pětiny.

Senát zůstane pánským klubem

V horní komoře českého parlamentu je zastoupení žen ještě nižší. V současné době je zvoleno patnáct senátorek, ženy tedy obsazují 18,5 % všech křesel. Obvody, v nichž letos probíhají volby, zastupují jen dvě ženy, tedy 7,4 %.

Pokud ženy uspějí ve více než dvou ze sedmadvaceti volebních obvodů, bude to znamenat větší či menší nárůst zastoupení žen v horní komoře Parlamentu ČR. Změna však pravděpodobně nebude nijak dramatická, jelikož v letošních volbách kandiduje devětadvacet žen, což činí z dlouhodobého hlediska vcelku průměrných 17,2 %. Záležet tak bude především na tom, jak se bude dařit kandidátkám v daných volebních obvodech — zda se jim podaří vůbec postoupit do druhého kola voleb a v něm pak získat nadpoloviční většinu hlasů.

Nominace do letošních krajských a senátních voleb se nijak nevymykají z trendu dlouhodobě nevyrovnaného zastoupení žen a mužů na všech úrovních české politiky. Opět se tak potvrzuje, že pokud není k vyrovnávání zastoupení mužů a žen v politice přistupováno systematicky, je to běh na dlouhou trať.

Ačkoli má Česká republika schválenou velmi kvalitní Strategii rovnosti žen a mužů na léta 2021—2030, která obsahuje i opatření vedoucí k vyrovnanějšímu podílu žen a mužů v politice, ukazuje se, že se ji nedaří efektivně naplňovat. Chybí zejména politická vůle a finanční zdroje.

Na druhou stranu se je zřejmé, že veřejnost je vyššímu zastoupení žen v politice nakloněná, což se projevuje i v udělování preferenčních hlasů ženským kandidátkám. Politické strany a hnutí pro letošní volby karty již rozdaly, nyní je výsledek v rukou voliček a voličů, které a kteří mohou v krajských volbách udělit celkem čtyři preferenční hlasy a pořadím tak ještě zamíchat.