Martin Půta začal s politikou poměrně brzy, v jednatřiceti letech se stal starostou rodného Hrádku nad Nisou. Post obhájil v letech 2006 a 2010, načež v roce 2012 vyhrál v čele hnutí Starostové pro Liberecký kraj volby do zastupitelstva Libereckého kraje.

Korupce na severu

Situaci měl ulehčenou tím, že předchozí sociálně demokratické vedení v tradičně pravicověji orientovaném Libereckém kraji se vyznačovalo kombinací mafiánství a absolutní neschopnosti. Ostatně hned několik bývalých krajských náměstků skončilo nakonec před soudem — tříletou podmínku za korupci dostal Zdeněk Bursa, za dotační podvod byl odsouzen Martin Sepp. Místní dlouholetý boss ČSSD Robert Dušek si ve stejné kauze vyslechl rozsudek pět let nepodmíněně.

Na kolenou byla v té době i liberecká ODS — v důsledku série kauz spojených s jejím propojením na místní stavební lobby, především společnost Syner. Ne náhodou se v době, kdy byl libereckým primátorem bývalý ekonomický náměstek Syneru Jiří Kittner z ODS, začalo městu přezdívat Synerov. Půtovi Starostové tak byli pro pravicové voliče vhodným útočištěm.

Po nástupu do funkce hejtmana se začal lámat skutečný politický chleba. Zatímco ve vedení malých obcích se starostové zpravidla zabývají menšími problémy, jako je svoz odpadu či díra v chodníku, na úrovni kraje bylo potřeba řešit stamilionové zakázky. Například na autobusovou dopravu.