Zastoupení žen v české politice — stále jako v loterii
Veronika ŠprincováJedinou českou stranou, která k problému spravedlivého zastoupení v politice přistupuje systematicky, je Strana zelených. Celkově zastoupení žen zůstává věcí náhody a Česká republika je v daném ohledu na chvostu Evropské unie.
V politice se rozhoduje o věcech, které mají dopad na celou společnost. Jedna její polovina je však z tohoto rozhodování nadále téměř vyloučena. A není to proto, že by voliči a voličky ženské kandidátky odmítli. Je to proto, že jim strany šance na zvolení samy snižují.
Socioložka Hana Havelková v jedné se svých statí přirovnává vývoj zastoupení žen v české politice k loterii. Při pohledu na výsledky letošních voleb nelze než konstatovat, že její přirovnání stále platí.
Ačkoli do krajských voleb celkově strany vyslaly méně žen než v předchozích volbách (27,6 % oproti 30,1 %), zvoleno jich nakonec bylo historicky nejvíce — 149, což činí 22,1 %. Na první pohled dobrá zpráva. Když si však uvědomíme, že v roce stoletého výročí udělení volebního práva ženám nečiní jejich podíl na rozhodování v krajích ani jednu čtvrtinu, už to takový důvod k radosti není.
V horní komoře parlamentu je situace dlouhodobě ještě horší. Do boje o senátní křesla strany letos vyslaly jen 16,2 % žen. Do druhého kola ženy postoupily v šesti ze sedmadvaceti obvodů a v něm nakonec byly zvoleny čtyři senátorky. Zastoupení žen v Senátu tak zůstává na tristních 14,8 %.
Hlavní podíl na tom mají politické strany, které — až na světlé výjimky — nevyrovnané zastoupení žen a mužů v politice nevnímají jako problém, a zákonitě ho pak ani nijak neřeší. Přitom data jasně ukazují, že problém tu je. A velký.
Podíl žen na kandidátkách nepřesahuje třetinu
Stačí se blíže podívat na zastoupení žen na kandidátních listinách do letošních krajských voleb. Celkový podíl činil 27,6 %, na předních — tedy zpravidla volitelných — místech byl však jejich podíl nižší.
Na prvních místech byly ženy zastoupeny jen z necelých šestnácti procent, v první pětici a na prvních deseti místech pak zhruba z jedné čtvrtiny. To je obrázek typický i pro jiné druhy voleb — sněmovní, komunální či evropské.
Problém tkví především v tom, že české politické strany s výjimkou Strany zelených nepřistupují k zastoupení žen na svých kandidátních listinách nijak systematicky. Pokus o to učinila Česká strana sociálně demokratická, která si v roce 2015 zavedla kvóty na minimální zastoupení žen a mužů na kandidátních listinách, ovšem v loňském roce je opět ze svých stanov vypustila.
Fotografie, přiložená k článku, je tak výmluvná, že vzbuzuje až nevolnost. Hrozný, doslova reakční spolek.
Dělá se Vám z mužů nevolno? A co třeba z Židů?