0/350 000 Kč Podpořte nás trvalým příkazem na cestě k finanční stabilitě ♥︎ Daruji
×

Profil čtenáře:
Alena Zemančíková

AZ
Profese: redaktorka Č.rozhlasu
E-mail: alena.zemancikova@rozhlas.cz

Ano, je jasné, že se politická koncepce musí stavět na něčem, co lze snadno zformulovat a celkem každý tomu může rozumět. Blahobyt je srozumitelný a vyhnout se mu nechce v rétorice nikdo. Spolupráce je už složitější? Možná by nemusela být, každý ji přece ze života zná. Vzpomínám si, jak jednou v předvolební debatě Klause doslova "utřel" Vladimír Špidla. Jenže ten dialog nepokračoval, vinou poměrů v sociální demokracii. Ale moje otázka je, jestli k ostrému ideovému sporu musí nutně patřit i to, že odpůrce je nutné urážet a degradovat? Tuhle kulturu u nás Václav Klaus nastolil a Miloš Zeman obludně rozvinul - ale vážně to nejde bez toho? Jak je to třeba v Německu?

Potěšilo mě, že ve vzpomínce na Libuši Šafránkovou zalitoval režisér a zakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček podobně jako já, že se jí nedostalo dalších závažných ( což neznamená, že nikoli komediálních) rolí, v nichž by uplatnila ještě další možnosti svého herectví. Takhle bohužel převládl pohádkový popelkovský sentiment.

Jen poznámka k tomu umění: mně nevadí, že se v jednom televizním seriálu chová jeden policejní vyšetřovatel odpudivě ke svým kolegům - mladšímu muži i ženě ( k té se chovají hnusně všichni). Vadí mi, že ve scénáři se nikdo z dotčených neohradí, že se o tom dramaticky nejedná. Třeba jen stručně, vtipem, odpálkováním repliky, něčím prostě. Tady to prostě všichni strpí. A tím vzniká dojem, že to je v pořádku a pravý obraz reality.

Ale to je jen detektivka. Pokud jde o tu nenávist, poslat někoho na smetiště dějin není o nic nenávistnější, než poslat někoho.... však víte, kam. V tom nemusí být nenávist ( ani není v mém případě), v tom je prostě zhnusení.

A pokud jde o ty předchozí garnitury - cožpak Miloš Zeman k nim nepatří?

Pražské zahrádkářské kolonie jsou zamčené jako celek, procházet jimi nelze.

Ale je do nich alespoň vidět, ploty jsou drátěné a pohledu do zahrad nebrání. Na rozdíl od zahrad kolem rodinných domů, které jsou čím dál častěji obehnány betonovou zdí, aby potěšení z rostlin měl opravdu jenom majitel. U starších vilek to tak ale není, ty mají ploty průhledné, dříve bylo samozřejmostí, že potěšení ze zahrady patřilo i kolemjdoucím . A je to důležité, jak si vždy znovu ověřuji na svých procházkách ulicemi starých Modřan.

A ještě jeden postřeh - do zahrádkářských kolonií je nejlépe vidět z vlaku.

Pne Kolaříku, uvědomujete si, že osobními výpady likvidujete diskusi?