Šest zlidovělých figur českého antifeminismu

Petr Bittner

Petr Bittner odkrývá teoretické předpoklady šesti typických antifeministických postojů, které se periodicky objevují v českých diskusích.

Vždy připraven zasáhnout. Archiv DR

V českých debatách o genderu, ženských právech, sexuálním obtěžování či feminismu zlidovělo několik argumentů. Mnozí si je za ty roky osvojili nikoli proto, aby s nimi ovládli danou debatu, ale aby diskusi pokud možno co nejdřív ukončili, neboť cítí, že by z ní mohli sami vyjít v nepěkném světle, pokud někdo nezakročí.

Pokusme se nyní odhalit některé nevyřčené předpoklady, na kterých tyto vybrané pozice staví. Mnohé z nich určitě poznáte… 

Správce diskurzu

Pokud v debatě o feministickém nebo genderovém tématu uslyšíte „Řešíte blbosti!“, případně jednoslovný povzdech „Pseudoproblémy…“, narazili jste na tzv. správce diskurzu. Správce diskurzu nedovolí, aby byla veřejná debata zaplevelena čímkoli, co on sám identifikuje jako plevel. Jeho role je pro něj posláním — proto neváhá a do debaty, kterou označuje za „pseudodebatu“ o „pseudoproblémech“, se okamžitě sám zapojí.

Správce diskurzu umí identifikovat pseudoproblémy především díky tomu, že si do dané diskuse odskočil od nějakého skutečného, závažného problému naší společnosti — často svůj příspěvek do debaty píše ještě s rukami od robi guláše, který před pár minutami vařil v kotli lidem bez domova. Mnohdy je zrovna na cestě mezi doučováním chudých romských dětí a darováním krve. Měli bychom si vážit toho, že si na nás vůbec udělal čas.

Člověk by čekal, že na debatu stačí jeden správce — omyl! V drtivé většině diskusních vláken jich najdete více. V některých vláknech dokonce najdete jenom je.

Otec zakladatel

Výrokem „MeToo se zvrhlo“ se otec zakladatel stylizuje do role skalního podporovatele, ne-li zakladatele celého hnutí za ženská práva. Jako otec zakladatel zná jeho pravé motivy, mnohokrát za jeho ideály bezpochyby nasadil vlastní krk a dnes, místo zaslouženého důchodu v obklopení uctivých občanů rovnoprávní utopie, kterou pomohl nastolit, uhnul angažovaný boj za osvobození žen na scestí. A co je horší, tyto „falešné feministky“ si od moudrého veterána feministických bojů ve své zaslepenosti ne a ne nechat poradit.

Výskytem připomínají otcové zakladatelé nejběžnější české ptáky. Tak jako vrabčák hopká v každém parku, i otce zakladatele potkáte v každé debatě o čemkoli, co se týká problémů ostatních lidí.

Schrödingerův muž

Myšlenkový experiment nazývaný Schrödingerova kočka měl ukázat problémy spojené s tehdejším výkladem kvantové mechaniky: podle tohoto experimentu může být kočka současně živá i mrtvá ve stavu kvantové superpozice, podle toho jestli se podíváme do krabice, či nikoli.

Schrödingerův muž není myšlenkový experiment, ale realita. Schrödingerův muž současně nedokáže opanovat svoje hormony tak, aby byl zodpovědný za své čumění a osahávání, zároveň však ve srovnání s emotivní ženou dovede své hormony zvládat mnohem lépe, pročež právě on lépe obstojí v pozici racionálního lídra.

Vždy podle toho, co je zrovna potřeba v diskusi označit jako „přirozené“.

Schrödingerova žena

Jak už to tak u patriarchálních figur bývá, tak zatímco Schrödingerův muž je v obou situacích aktérem, Schrödingerova žena zůstává v obou objektem: tato žena je „krásná, inteligentní a zajímavá“, a současně „ošklivá, hloupá a frustrovaná“, vždy v závislosti na tom, jak zrovna odpoví na mužův pokus o svádění, případně zda s ním zrovna souhlasí, nebo s ním naopak polemizuje.

Vrátný

Vrátný je muž, který svůj vztah k ženám zakládá především na otevírání dveří. Nemyslí si o nich, že by to snad samy nedokázaly, prostě se jen kdysi rozhodl, že jim právě s touhle nedůstojnou životní strastí bude po celý svůj život oddaně vypomáhat.

Od chvíle, kdy narazil na debatu o sexuálním obtěžování, zmocnil se ho strach, že o svou neplacenou práci přijde: „To teď nebudu moct ženě otevřít dveře?!“ ptá se vrátný, kdykoli se nějaká žena ohradí třeba proti mužskému masturbování v MHD.

Sociologické výzkumy naznačují, že jeho obava je spíš projevem frustrace z globalizace, která jeho životní poslání robotizuje, když stále častěji nahrazuje klasické dveře automatickými.

Horník/lovec

 „Jestli ženy chtějí rovnoprávnost, ať jdou fárat uhlí“ a „muži byli odjakživa lovci“, seznamuje diskutující s neměnnými přírodními zákonitostmi čtyřicátník, který nakupuje potraviny přes Rohlík.cz a pracuje už patnáct let jako pojišťovák.

Včelí královna

Žena, která přichází do debaty podpořit kteroukoli z předchozích figur. Náruživé rojení včelích samečků jí dělá dobře, pokukování, hvízdání nebo šmatlání je pro ni kompliment, co by ji ovšem opravdu urazilo, jsou kvóty.

Feministické hnutí ji neoslovuje, za svoje práva by se podle ní měla každá žena prát sama, tak jako si ona sama vybojovala volební právo, právo vlastnit majetek, právo na vzdělání, právo pracovat a právo svobodně nakládat s vlastním tělem.

    Diskuse
    JH

    Jako syn bývalého havíře se cítím povinen podotknout, že jít "fárat uhlí" nemohou ani ženy ani muži. Havíř, případně havířka, _sfárají_ do šachty , a v šachtě pak _rubou_ uhlí. Po šichtě následně _vyfárají_ ven.

    June 20, 2020 v 19.57

    To je pravda. Fárat je od německého slova fahren. Tedy sjíždět do dolu. Uhlí se rube :-)

    Jako galantní globalizací frustrovaný správce diskurzu, který si sem na chvíli odskočil od doučování dětí, aby se nepodíval, že feminismus je stále ve stavu kvantové superpozice, si myslím, že jako volitelnou součást identity gendery uhlí fárat mohou.