Ženy v české zahraniční politice vlastníma očima — optimismus do budoucna?

Pavlína Janebová

Průzkum Asociace pro mezinárodní otázky ukazuje, že zastoupení žen ve všech rovinách výkonu české zahraniční politiky je nedostatečné. Příznivé jsou ale aspoň trendy.

Eurokomisařka Věra Jourová je nejvýše postavenou ženou české mezinárodní politiky. Bohužel je stále spíše výjimkou nežli pravidlem. Foto Evropská komise

Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) dlouhodobě věnuje pozornost zastoupení žen v české zahraniční politice. Sleduje, jak jejich zastoupení v diskusích o mezinárodněpolitických tématech, tak ve výkonu zahraniční politiky jako takovém. V rámci studie na uvedené téma jsme nedávno rozeslali téměř dvěma stovkám žen, které se profesionálně věnují tématům souvisejícím se zahraniční politikou, krátký dotazník zkoumající jejich názory a postoje související s rovností žen a mužů v této tradičně dominantně mužské oblasti.

Mezi oslovenými respondentkami byly ženy působící ve státních institucích zabývajících se zahraniční politikou, tedy na Ministerstvu zahraničních věcí, na mezinárodních odborech dalších ministerstev či na Úřadu vlády, Češky působící v mezinárodních a organizacích a institucích EU, expertky zkoumající mezinárodní vztahy na univerzitách a ve výzkumných institucích či think-tancích, stejně jako novinářky zabývající se tématy souvisejícími se zahraniční politikou. Pohledy odpovídajících žen tedy vycházejí z intenzivní a leckdy dlouhodobé zkušenosti s realitou, v níž se každodenně pohybují.

Začněme závěrem, který je jednoznačný, ačkoli pravděpodobně málokoho překvapí. Třiadevadesát procent respondentek se domnívá, že zastoupení žen a mužů v debatě o české zahraniční politice a v její formulaci je nevyrovnané ve prospěch mužů. Celkem třiaosmdesát procent přitom považuje popsanou situaci za problematickou, přičemž jen deset procent nikoli.

×