Političky na skleněném útesu

Veronika Šprincová

Rekordní zastoupení žen ve Sněmovně se může jevit jako dobrá zpráva o kultuře politických stran. Jde ale jen o zdání. Podíl žen ve vrcholné politice je totiž výsledkem působení různých faktorů, ne však snah stran o nastavení rovných šancí.

Představa rovného zastupení žen v české vrcholné politice je stále spíš troufalá. Dokládá to i symptomatické heslo, s nímž ve své kampani před pěti lety snad dobrovolně zacházela Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Foto FB ANO

Rok 2021 se zdá být pro české političky příznivý. Do Poslanecké sněmovny bylo zvoleno historicky nejvíce žen a vypadá to, že se jim daří rozbíjet i onen pověstný skleněný strop. Do čela KSČM byla zvolena Kateřina Konečná a o předsednické křeslo ČSSD se utká i Jana Maláčová.

Jsou to ale skutečně dobré zprávy? Při bližším pohledu totiž situace už tak růžově nevypadá. Rekordní podíl žen ve Sněmovně není výsledkem cílených snah politických stran, nýbrž přímé podpory voličů a voliček prostřednictvím preferenčních hlasů. Pokud by záleželo jen na pořadí kandidátních listin, podíl poslankyň by paradoxně naopak klesl.

×