Zastoupení žen v politických funkcích je i na komunální úrovni v české republice stále velmi slabé. Podle sesbíraných dat Českého statistického úřadu a Ministerstva vnitra stojí ženy v čele pouhé čtvrtiny obcí — situace je tím horší, o čím větší sídlo jde. Organizace Fórum 50 %, která usiluje o vyvážené zastoupení mužů a žen v politice, proto navrhuje změnit volebního zákon tak, aby strany musely sestavovat vyrovnanější kandidátky a na ženy se nezapomínalo.

Více žen se do čela radnic dostává v menších obcích - ve třech z deseti obcí do tisíce obyvatel starostuje žena. Naopak ve vedení měst nad sto tisíc obyvatel je starostek už sotva pouhá desetina. Platí tak nepřímá úměra mezi velikostí obce a rozpočtu a počtem žen, které se do politické funkce dostávají. 

Podle sociologických studií má nerovnost původ především v stereotypních předsudcích o ženách, které tak narážejí na takzvané „skleněné stropy“ a z vedoucích pozic jsou muži vytěsňovány. I když se žena na kandidátku dostane, její šance na zvolení jsou nižší než u jejich mužských protějšků. Účinky patriarchálních stereotypů potvrzují i zážitky mnohých političek.

„Jako žena ve funkci starostky jsem musela překonat mnohé předsudky, zda jako žena dokážu zajistit chod a rozvoj města. Troufnu si tvrdit, že musím pracovat ne na sto, ale na dvě stě procent. I přes hmatatelné úspěchy stále musím dokazovat, že na to mám,” popisuje častou zkušenost například Pavla Štrobachová, starostka města Smečno.

Ženy přitom vnášejí do politiky důležitá témata a jejich větší zastoupení tak může být ku prospěchu všem. „Často říkáme, že rozhodovat na radnicích bez žen je jako dívat se na svět s jedním okem zavřeným,“ vysvětluje Deníku Referendum ředitelka Fóra 50 % Veronika Šprincová.

„Je důležité, aby se zejména v komunální politice, kde se řeší problémy bezprostředně související s naším každodenním životem, potkávaly různé pohledy — mužů, žen, mladších i starších lidí,“ pokračuje. „Je pak pravděpodobnější, že zastupitelstvo nebude ve svém rozhodování, třeba i nevědomě, jednu skupinu obyvatelstva upřednostňovat na úkor jiných.“

Větší zastoupení žen by podle ní mohlo pomoci proměnit například debatu o péči. „Společnost k ženám a k mužům v mnoha ohledech stále přistupuje odlišně a zároveň na ně klade různé požadavky. Ženy častěji pečují o děti a domácnost a z toho důvodu pak mají k určitým tématům blíže než muži, kteří zase v průměru tráví více času v práci,“ vysvětluje.

Pomoci mohou kvóty

Přestože se podíl žen v české politice od devadesátých let pomalu zvyšuje, podle organizace by se o vyrovnanosti reprezentace dalo hovořit až od čyřicetiprocentního zastoupení. V mezinárodním srovnání je celkovým zastoupením žen v obou komorách parlamentu Česká republika až na čtyřiaosmdesátém potažmo pětaosmdesátém místě, které sdílí se Spojenými arabskými emiráty. Z evropských zemí je na čele Švédsko, které je přitom jedinou evropskou zemí v první desítce. První trojici tvoří Rwanda, Kuba a Bolívie.

Po vzoru jiných zemí požaduje proto Fórum 50 % změnu volebního zákona, která by zavedla pravidlo sestavovat kandidátky ve volbách od krajských až po evropské s ohledem na vyrovnané zastoupení žen a mužů. „Zahraniční zkušenosti ukazují, že nejefektivnější cestou, jak vyrovnat zastoupení žen a mužů v politice jsou genderové kvóty stanovující minimální podíl žen a mužů na kandidátní listině a jejich pořadí,“ řekla Šprincová Deníku Referendum.

Odkazuje přitom na takzvaný zipový systém, který neudává přesný poměr zastoupení, ale stanovuje, že v každé po sobě jdoucí trojici na kandidátce musí být muž i žena.

O zvýšení počtu žen v politice pomocí systému kvót usilovala v minulosti Strana zelených a v omezené míře ČSSD, která s kvótami ve stanovách kandidovala do posledních parlamentních voleb i do voleb krajských. Krajští předáci si ovšem tehdy vymohli možnost nechat ženy na nevolitelných místech kandidátek.

Na začátku loňského roku se pak sociální demokraté rozhodli ze stanov kvóty pro kandidátky vyjmout. „Kvóty jsou jeden z nástrojů, jak posílit zastoupení žen. Nicméně sociální demokracie má například nyní pro volby do Evropského parlamentu zipovou kandidátku, kde se střídají ženy a muži rovným dílem. Takže to se nevylučuje,“ hájila tehdy krok místopředsedkyně strany Jana Maláčová pro Události, komentáře.

Mezi starosty obcí za sociální demokracii je necelých sedmnáct procent žen, což je mezi parlamentními stranami průměrný výsledek. V tomto ohledu vyčnívá pouze ANO a Starostové a nezávislí, za něž ženy starostují dvakrát častěji, než jaký je průměr. Naopak u radnic vedených Piráty nebo TOP 09 stojí v čele žena jen v desetině případů.