Počet žen v obecních zastupitelstvech setrvale roste, stále však tvoří menšinu. Podle analýzy organizace Fórum 50 % se od roku 1994 podíl žen ve vedení obcí zvýšil o devět a půl procenta na současných osmadvacet procent. Jejich počet však klesá s velikostí měst. Ve větších městech je také podstatně méně uvolněných zastupitelek, které za svou práci dostávají zaplaceno.

„Vzrůstající zapojení žen do rozhodování na komunální úrovni je určitě dobrou zprávou. Bohužel ani zde ještě nebyla dosažena minimální kritická hranice třiceti procent, kterou je nutné překročit, aby se životní zkušenosti žen do rozhodování skutečně promítly. Zároveň platí, že nejvíce žen najdeme tam, kde je nejméně moci a peněz, tedy na úrovni nejmenších obcí, kde je pozice starostek většinou neuvolněná,“ okomentovala výsledky analýzy ředitelka Fóra 50 % Veronika Šprincová.

Z analýzy vyplývá, že v zastupitelstvech statutárních měst je aktuálně zastoupeno jen dvaadvacet procent žen, v Praze o procento méně, což je šest, respektive sedm procent pod celorepublikovým průměrem. Nejvíce uvolněných zastupitelek pak zasedá v obcích s běžnými obecními úřady. Co se týká krajů, tak největší počet žen v placených funkcích je ve Středočeském kraji, téměř dvaatřicet procent, nejméně — konkrétně dvaadvacet procent — naopak v Pardubickém kraji.

Zastoupení žen v politice pomohou kvóty

Experti na genderovou rovnost upozorňují, že zastoupení žen a mužů v politice je v České republice jedno z nejhorších v mezinárodním srovnání. Zpráva světového ekonomického fóra dokládá, že Česká republika je až na jednaosmdesátém místě z hlediska rovnosti žen a mužů. Před námi je i Ghana či Uganda.

„Kromě vysoké nerovnosti v platech za to může také nízké zastoupení žen ve vrcholné politice. Přitom jsme státem, ve kterém by mohly pomoct kvóty na kandidátních listinách, pokud budou dobře nastavené. V současnosti však není politická vůle je prosadit,“ řekl Deníku Referendum manažer programu Prosazování genderové rovnosti z Otevřené společnosti Tomáš Pavlas.

Současná vláda se zavedením kvót ve svém programovém prohlášení nepočítá. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na dotaz Deníku Referendum, zda se tématu věnuje a zda připravuje novelu volebního zákona, která by kvóty zakotvila, neodpověděl.

O zavedení kvót na kandidátních listinách se naposledy pokusila v červenci předminulého roku vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), konkrétně tehdejší ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). Ačkoliv vláda tehdy schválila Akční plán pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích, v podpoře kvót zůstali sociální demokraté osamoceni. Proti se postavili koaliční partneři z řad politického hnutí ANO a KDU-ČSL.