Bývalý bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber vyslovil zajímavou myšlenku. Neúspěch jeho Křesťansko-sociální Unie (CSU) v zemských volbách minulou neděli je prý důsledkem migrace. Nemyslel přitom na uprchlickou krizi, ale na migraci Němců odjinud do spolkové země, která je v posledních letech hospodářsky velmi úspěšná.

Tito lidé se nepřipojili k tradičním politickým strukturám, které byly po desítky let hlavně v rukou politiků CSU, tedy strany, která je sice partnerskou stranou v ostatních spolkových zemích existující Křesťansko-demokratické unie (CDU), ale pěstuje si vlastní profil. Za ztrátami bavorské CSU ovšem stojí i řada dalších aspektů.

Výrazný je úspěch strany Zelených, která se stala druhou nejúspěšnější bavorskou stranou. Je to strana, která je vstřícná vůči uprchlíkům, a její úspěch je snad podmíněn i tím, že CSU vůči uprchlíkům zvolila nejdříve dost odmítavý tón, kterým chtěla zatlačit na šance Alternativy pro Německo (AfD). Když bylo na průzkumech volebních preferencí vidět, že to nefunguje, představitelé CSU obrátili a hovořili o pomoci uprchlíkům při zachování přísných vnitropolitických pozic.

Nápadné je, že AfD se sice do zemského parlamentu dostala, ale obsadila v Bavorsku s 10,2 procenta až čtvrtou pozici, za CSU, Zelenými a takzvanými Svobodnými voliči, konzervativním uskupením, které politicky boduje díky znalosti lokálních a regionálních poměrů.

Rychlá reakce

Ministerský předseda Markus Söder přiznal citelnou porážku — jeho strana ztratila absolutní většinu a potřebuje partnera do koalice. Ve středu začala se schůzkami s možnými partnery, což jsou Zelení a Svobodní voliči. AfD podle vyjádření stranických lídrů nepřichází v úvahu. Tato strana totiž kromě razantních výroků kolem migrační krize vystupuje také proti německé reflexi historie, zvláště historie nacistického období.

Ostatní strany s touto skupinou, která je na východě Německa mnohem silnější a zrcadlí tak úroveň občanské vzdělanosti, nechtějí mít nic společného. Söder se nejdříve setkal s Hubertem Aiwangerem, který je předsedou Svobodných voličů. Oba se shodli, že by rádi uzavřeli koalici, ale že musí probrat řadu politických otázek, ve kterých zastávají různou pozici.

↗

Markuse Södera a Horsta Seehofera nepojí právě přátelský vztah. To vyvolává tenze uvnitř strany a oslabuje ji navenek. Foto Rolf Poss

Změny v CSU?

Markus Söder se také výrazně vymezuje vůči předsedovi strany Horstu Seehoferovi, který byl jeho předchůdcem v pozici ministerského předsedy a dnes je ministrem vnitra spolkové vlády v Berlíně.

Jeho politická kariéra má podle mnohých komentátorů brzy skončit. Söder také hodlá na sjezdu CSU počátkem příštího roku kandidovat na předsedu strany a spojit tak politickou a stranickou funkci, což je v bavorských poměrech obvyklé. Oba politiky nepojí právě přátelský vztah, kvůli čemuž se uvnitř strany střetávají politické impulzy a oslabují tak veřejné působení strany.

Bavorská sociální demokracie (SPD) tragicky reflektuje fakt, že se stala s 9,7 procenta až pátou stranou. Větší města jako Mnichov či Augsburg přitom řídili převážně její starostové a její účast na politické debatě byla podstatná. Komentátoři se snaží dát výsledek sociální demokracie do evropského kontextu a hovoří o úpadku tradičních stran.

Výsledek bavorských zemských voleb také stimuluje debatu na spolkové úrovni, zda účast SPD na spolkové vládě v takzvané velké koalici straně neškodí a zda by nebylo vhodné vést obnovu strany z opozice. Předsedkyně strany Andrea Nahlesová ovšem zatím razantní změny odmítá. Čtrnáct dní po bavorských volbách totiž budou ještě volby ve spolkové zemi Hesensko.

V Hesensku ztrácí Křesťansko-demokratická strana ministerského předsedy Volkera Bouffiera několik procent a není jasné, zda bude schopná obnovit koalici se Zelenými, která přetrvala celou jedno volební období. Zástupce Zelených Tarek al Wazir, syn jemenského otce a sudetoněmecké matky svou politikou přesvědčil do té míry, že preference Zelených narůstají z jedenácti na osmnáct procent. Součet obou stran podle odhadů však nebude stačit.

Ztrácejí i hesenští sociální demokraté. AfD má podle odhadů kolem dvanácti procent, a bude tedy po těchto volbách zastoupená ve všech zemských parlamentech. Teprve po těchto následujících hesenských volbách dojde k reakcím na spolkové úrovni, k dalším úvahám o změnách profilů stran, o spolkové koalici a k rozhodnutím o budoucnosti politiků, jako je například svou stranou již nepříliš milovaný předseda CSU a spolkový ministr vnitra Horst Seehofer.