Nebudu chodit kolem horké kaše. Tento článek píšu, protože od půlky srpna nemine den, kdy bych se nesetkala s otázkou: Jak si někdo příčetný může myslet, že kroužkovat ženy je dobrý nápad? Nevěřícnost, rozhořčení, obavy: podobné emoce tvoří nedílnou součást většiny debat, do kterých se pouštím na sítích, a podkreslují slušnou porci mých rozhovorů s přáteli.

Od půlky srpna vedeme kampaň pod všeříkajícím názvem Zakroužkuj ženu. Na internetu ji vidělo odhadem 900 tisíc lidí. Můžete nám věřit: pohlédli jsme do propasti komentářů a propast komentářů pohlédla do nás. Kampaň mě naučila námitkám rozumět, dokonce je umím odcitovat z hlavy:

Copak jsme se zbláznili? Vybírat lidi do Sněmovny podle pohlaví? Nesmysl, sexismus naruby! Akorát když s ním vylezou na světlo feministky, tak se to naráz smí. Jako by nestačilo, kolik neschopných lidí je ve Sněmovně už tak. A my máme místo schopností vybírat podle toho, kdo má co mezi nohama? Tak to teda pěkně děkuju za takovou kampaň. To jste nám pomohly! To jste se teda zasloužily o stát!

Zhruba takhle. Docela to ujde, že? Třeba mi teď uvěříte, že si nejsme zas tak cizí a možná se i na něčem shodneme. Je v pořádku, pokud vás hned nepřesvědčím o své pravdě. Nezapírám, že v komentářích na internetu se o to snažit budu, ale teď mi jde o něco jiného. Pojďme navzájem zachránit svou víru v to, že svět se ještě úplně nezbláznil.

Ženu? Jakože A-ovou, B-ovou, C-ovou? Tu, kvůli které z demokracie / rozpočtu / důchodů / důstojnosti českého občana nezbylo nic?

Budu korektní a vy si dosaďte svou arciďáblici sami, ano? Zde postačí krátká reakce: když říkám zakroužkujte ženu, myslím na kandidátce vaší vybrané strany. Právě ona nejspíš zastává pohled na demokracii, rozpočet, důchody a důstojnost českého národa zhruba takový jako vy.

Dobře, ale když nadřadím pohlaví schopnostem, hrozí, že si zvolím k zakroužkování někoho neschopného.

Myslíte? Je to trochu kouzelnický trik, ale my už jsme ve skutečnosti jeden filtr provedli: výběrem strany. A záhy nás čeká filtr druhý: z průměrných deseti žen na kandidátce vybrat ke kroužkování aspoň jednu. Jenže jak? Co takhle… podle toho, která je podle mě nejschopnější? A co když tam žádná taková nebyla, ptáte se. (Díval/a jste se tady?) Inu, když nebyla, nedá se svítit.

Možná se rozcházíme v definici toho, co dělá politiky (a političky) schopnými zastupovat mé zájmy a zájmy mojí země. Nebo ještě o úroveň hlouběji: v tom, jestli takové jedno měřítko, podle kterého všechny politiky (a političky) můžeme seřadit podle kompetence, existuje. A možná že se neshodneme prostě proto, že v takové měřítko příliš nevěřím. Vím, co je kompetence pro mě, ale nevím, co je pro vás. Vy víte, co je kompetence pro vás, ale nevíte, co je kompetence pro někoho třetího, kdo kroužkuje ženu. Může to být i tím, že jste muž. Více žen v politice totiž chce 77 procent žen (a 59 procent lidí celkově). Neznám důvody každé jedné z nich, ale nějaké asi mají.

Já vám můžu vyjmenovat takových poslankyň, co pro ženy stejně nic nedělají! Teda krom ostudy.

Ano, ve Sněmovně jsou výrazné ženy, z nichž jsem zklamaná. Jsou tam i ženy, na které jsem pyšná, ale máte pravdu, mých oblíbenkyň je tak tři až pět. Kolik máte vyslovených oblíbenců-mužů? Domníváte se, že čím víc bude ve Sněmovně žen, tím víc jich tam bude hrozných. Ale to by všechny političky musely být jedině špatné — a to není názor, ale předsudek. Řada současných poslankyň jsou ženy, které se po čase světu ostrých loktů, devadesátkových šmelin a argumentačních faulů buď přizpůsobily nebo se nechaly zlomit, možná přestaly být vidět, anebo horko těžko bojují.

Ale každá politička byla jednou na začátku své kariéry. I takový Marek Benda byl ve Sněmovně kdysi nováčkem. Co kdybychom, a teď sněte se mnou, těm ženám, které jsou dnes ve stejně citlivé, idealistické pozici jako kdysi charismatický student Benda, poskytly podporu, aby se nenechaly udolat? Co kdyby si uvědomovaly, co jim v politice hrozí, a šly do toho s tím, že budou vzdorovat, co to půjde? A co kdyby tam malinko obrousily ostré lokty, omezily šmeliny a usnadnily zas o čtyři roky později vstup ženám o něco neokoralejším, idealističtějším?

Naše kampaň je první krok na velmi dlouhé cestě. Ty další jsou třeba podpora organizací, které vzdělávají mladé straníky a straničky, zlepšují kompetence studentů a studentek, upozorňují na projevy řekněme „ne zcela galantních mužů” ve Sněmovně a tak dále. Jednorázově to nevyřešíme, ale třeba se povede uspíšit pozitivní smyčku. A o to jde.

Jste naivní, politika bude vždycky špína.

Jako občan chci alespoň vědět, že se tomu průběžně zkouším bránit. Dokonalá asi nebude nikdy, ale lepší být může, leckde za hranicemi i je, a o hodně. Možná moje snažení není váš šálek kávy, co naplat. Každý má své koníčky, někdo pěstuje kaktusy, já dělám tohle a věřím, že v nejhorším je společenská nebezpečnost mojí aktivity podobně zanedbatelná.

Navíc ten problém stavíte chybně. Ve skutečnosti jde o problém žen, které si nevěří a nemají o politiku zájem, nebo o problém stran, které na ženy kašlou.

Proč by se to mělo vzájemně vylučovat? Kroužkováním podpoříme sebevědomí vybraných žen a upozorníme na ně i strany. Možná jsou i údernější metody, využijme je, jakmile přijde jejich čas. Vy pošlete povzbudivý dopis šikovné komunální političce, někdo jiný zas na konferenci promluví do duše stranám. Mezitím můžeme všichni tři zakroužkovat političku.

No tak tedy dobře. Ale jestli ve skutečnosti říkáte „zvaž, zda při kroužkování nezapomínáš na ženu”. Neměli byste se jmenovat jinak?

Hledali jsme údernou značku s jasnou výzvou k akci. Když jsem to posledně kontrolovala, byla doména www.zvazzdaprikrouzkovaninezapominasnazenu.cz ještě k dispozici.

Ale vážně: to takzvaně „nejhorší”, co se díky naší iniciativě může stát, a ten pro nás nejlepší výsledek bude, když po volbách v nové Sněmovně zasedne o pár žen navíc. Řekněme o čtrnáct. To je sedm procent. Ve Sněmovně by pak místo současných 46 žen bylo žen 60 a mužů 140. Jak vidíte, žádná apokalypsa se nekoná. Spíš takový ten pěkný, haškovský mírný pokrok v mezích zákona, ta masarykovská drobná, každodenní práce...

A tak už to s politikou bývá. Z říše velkolepých, absolutních hesel jako „Rovné zastoupení pro ženy!!!“ nebo „Do politiky jen ty nejschopnější lidi!!!“ jsme se přesunuli k heslu o poznání skromnějšímu „Poslankyň v nové Sněmovně o 14 víc!!!“

Oba jsme z něj sice trochu otrávení, ale jeho kouzlo zároveň spočívá v tom, že ačkoli si vy i já pořád myslíme plus mínus to samé, teď už se dovedeme, když už ne shodnout, tak alespoň tolerovat. Takže nakonec ženy kroužkuje veganská blogerka Dewii i Mirek Topolánek. Fakt!