Máte ženy na kandidátkách? A můžeme je vidět? To bylo heslo happeningu, který v úterý v Brně svolala iniciativa Najdi ženu v JMK, neformální uskupení jihomoravských žen. Cílem akce bylo upozornit na dlouhodobý nedostatek žen v Poslanecké sněmovně i na předních místech kandidátních listin, odkud mají ženy větší šanci se do sněmovny dostat.

„Necítím, že je teď v Poslanecké sněmovně někdo, kdo by mě zastupoval. Sněmovna je plná mužů, kteří nemají zkušenosti s péčí o děti, s nedostupným bydlením nebo s nerovnými mzdami,“ říká účastnice Lenka Pejchalová.

Na náměstí stála spolu s dalšími asi čtyřiceti účastníky. Mnozí z nich drželi v rukách transparenty a na hlavě měli uvázané šátky. Ty, stejně jako heslo akce, odkazovaly ke zlidovělé hlášce „Máte sklep? A mohla bych ho vidět?“ kterou pronesla postava paní Jechové v kultovním filmu Kulový blesk.

Na místě bylo také možné podepsat otevřený dopis politickým stranám. V něm se organizátorky ptají, kolik žen mají politické strany na předních místech kandidátek do podzimních voleb a jaké kroky strany podnikly v minulém volebním období na podporu vyššího zapojení žen. „Právě teď sestavují politické strany kandidátky do voleb, a tak se nyní stran ptáme, co udělaly pro to, aby tam těch žen dostaly co nejvíce,“ říká jedna z organizátorek Lucie Jarkovská.

Dopis má také elektronickou verzi, kterou do středečního rána podepsalo přes dvě stě dvacet lidí. Podpisy bude uskupení sbírat do neděle 11. května, kdy se slaví Den matek. Poté je rozešle politickým stranám.

Více než polovina populace, méně než třetina ve sněmovně

Podle Veroniky Šprincové z organizace Fórum 50, která vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice prosazuje, se množství žen v Poslanecké sněmovně i na kandidátkách sice dlouhodobě zvyšuje, tempo je však značně pomalé. „Například při prvních porevolučních volbách v roce 1996 bylo mezi poslanci patnáct procent žen a při posledních volbách to bylo jen o deset procentních bodů více,“ říká Šprincová.

Přestože ženy tvoří více než polovinu populace, nikdy jich ve sněmovně neseděla více než čtvrtina. „V porovnání s jinými evropskými zeměmi je to poměrně špatný výsledek,“ hodnotí Šprincová.

Nadstandardně vysokého počtu poslankyň se podařilo dosáhnout v roce 2010. Tehdy byla v Poslanecké sněmovně pětina žen. Do té doby nejvyššího zastoupení se podařilo dosáhnout mimo jiné díky preferenčnímu hlasování. „Veřejnost nebyla spokojena s tím, jak jsou obsazována čela kandidátek lidmi, kteří za sebou měli například politické skandály. Ve společnosti byl proto velký tlak na to, aby se kroužkovali lidi ze spodních pozic,“ vysvětluje Šprincová, jak se ženy do sněmovny dostaly.

Dodává však, že umisťovat ženy na přední místa kandidátek je zásadní. „Zkušenost z jiných zemí ukazuje, že pro zvolení do sněmovny je naprosto klíčové, na jaké pozici kandidátky je člověk umístěn,“ vysvětluje Šprincová.

Organizátorky akce zároveň upozorňují na to, že problémem je nejen malé zastoupení žen, ale i vysoký věk poslanců, který způsobuje, že většinu politických rozhodnutí dělá úzká skupina starších mužů. Ti často nemají bezprostřední zkušenost s řešením témat, jako je nedostupnost bydlení, péče o děti a nemohoucí členy rodiny, vzdělávání dospívajících potomků, nerovnosti v odměňování i ve zdravotní péči.

Podle Veroniky Šprincové z Fóra 50 nepřispívá k většímu zastoupení žen ani fungování Poslanecké sněmovny, ve které se v poslední době protahují zasedání až do pozdních nočních hodin. Také kvůli tomuto nastavení několik poslankyň uvedlo, že už v příštích volbách nebude svůj mandát obhajovat. Mezi nimi například Marie Jílková (KDU-ČSL) nebo Martina Ochodnická (TOP 09). „Sladit běžný život s tím poslaneckým je čím dál náročnější. Poslankyně často mluví o velkém stresu i nejistotě, kdy ani nevědí, v kolik hodin se dostanou domů,“ říká Šprincová.

Na otázky z otevřeného dopisu se politických stran ptala také redakce DR. Do vydání článku přišla odpověď pouze od KDU-ČSL a Starostů a nezávislých (STAN).

„Na kandidátní listině KDU-ČSL pro nadcházející parlamentní volby je celkem osmnáct žen. Ze čtrnácti krajů jsou ve vedoucích pozicích lídryň hned tři,“ uvedla mluvčí KDU-ČSL Iva Petrusová. „KDU-ČSL klade důraz na dlouhodobou a systematickou podporu žen ve veřejném životě. Již od roku 2004 v rámci strany aktivně působí Sdružení žen KDU-ČSL, které podporuje formulaci témat důležitých pro ženy, organizuje vzdělávací akce a napomáhá většímu zastoupení žen ve straně i ve veřejných funkcích,“ dodala Petrusová.

„Celkový podíl žen v první desítce Starostů na kandidátních listinách za celou Českou republiku (s výjimkou Libereckého kraje, kde ještě není finální podoba kandidátky schválena) je čtyřiatřicet procent. V pěti krajích máme ženy lídryně,“ odpověděla za STAN poslankyně Barbora Urbanová. „I tak ale máme na čem pracovat, protože ne všechny ženy mají stejné startovací podmínky jako muži,“ dodala.

Iniciativa žen z Jižní Moravy se ustavila loni v listopadu, kdy zorganizovala demonstraci před Krajským úřadem Jihomoravského kraje. Ženy pobouřila skutečnost, že do nové Rady kraje jmenoval hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) výhradně muže.