V letošních sněmovních volbách bylo za Piráty i STAN díky preferenčním hlasům voličů zvoleno bezprecedentní množství žen, a to i velmi mladých.

Piráti se Zelenými budou mít v osmnáctičlenném klubu nakonec čtyři muže a čtrnáct žen — podle výsledků voleb jich původně měli dokonce patnáct, jedna ze zvolených poslankyň, Šárka Kučerová z Olomouckého kraje, se však mandátu kvůli naléhavým rodinným okolnostem vzdá a nahradí ji původní lídr kandidátky a první místopředseda Pirátů Martin Šmída.

Ve sněmovně zasedne předseda strany a někdejší primátor Prahy Zdeněk Hřib, bývalý předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a zastupitel středočeských Líbeznic Samuel Volpe. Spolu s nimi bude ve sněmovně dosavadní poslankyně Olga Richterová a třináct nových tváří, včetně dvou poslankyň za Zelené, Gabriely Svárovské a Ireny Ferčíkové Konečné.

Kdyby voliči vůbec nekroužkovali, byly by výsledky přesně opačné: za Piráty by podle pořadí na kandidátkách zasedlo patnáct mužů a pouze tři ženy. Takové rozložení by odpovídalo obsazení předních míst na pirátských kandidátních listinách. Kromě Vysočiny totiž ve všech krajích kandidátkám šéfovali z prvních míst muži.

Starostové a nezávislí budou mít třináct žen z celkového počtu dvaadvaceti poslanců, přičemž polovinu klubu tvoří nováčci. Pokud by bylo určující pořadí na kandidátkách a voliči by nezasáhli preferenčními hlasy, zasedlo by v klubu STAN devět žen a třináct mužů. A nováčků by místo jedenácti bylo pouze sedm.

Díky kroužkování se poměr genderového zastoupení obrátil i u Starostů, byť ne tak markantně jako u Pirátů. Takto o mandáty přišly i dosavadní viditelné tváře STAN, jako je předseda poslaneckého klubu z minulého volebního období Josef Cogan nebo pražští poslanci Jan Lacina či Vladimír Balaš.

Na úkor stávajících lídrů a poslanců získaly díky preferenčním hlasům mandáty v Praze teprve jednadvacetiletá Julie Smejkalová, v Pardubickém kraji pětadvacetiletá Anežka Nedomová, v Olomouckém kraji šestadvacetiletá Zdena Kašparová nebo v Moravskoslezském kraji rovněž šestadvacetiletá Ester Weimerová. Kromě nich se do sněmovny dostali také mladí starostové Jan Papajanovský z Ústeckého kraje a Matěj Hlavatý z Královéhradeckého kraje.

Nově zvolené poslankyně liberálních stran se ve sněmovně hodlají věnovat především sociálním otázkám, duševnímu zdraví nebo klimatické politice. To kontrastuje s prioritami původních pirátských lídrů a aspirujících poslanců, kteří byli často podnikatelé či ekonomové a ve sněmovně se chtěli věnovat podpoře podnikání nebo rozpočtovým otázkám.

To byl případ vykroužkovaných lídrů Josefa Soumara z Jihočeského kraje, Daniela Kůse z Plzeňského kraje nebo Michala Švagerky z Jihomoravského kraje. V Praze se kvůli kroužkům do sněmovny nedostali hojně propagovaní ekonomové Libor Dušek a Václav Vislous ze třetího a čtvrtého místa kandidátky.

Jedna z nových pirátských poslankyň, Hana Ančincová ze Zlínského kraje, se plánuje ve sněmovně věnovat především sociálním otázkám a v kampani se prohlašovala za „hlas pro sociální služby“. V minulém volebním období byla první náměstkyní zlínského hejtmana Radima Holiše (ANO) pro sociální oblast a životní prostředí. Podobně jako několik desítek jejích kolegů po celé zemi však o mandát přišla při loňském velkém neúspěchu Pirátské strany napříč všemi kraji, po kterém ve zlínském krajském zastupitelstvu již nikdo z Pirátů nezasedl.

„Ve své pozici jsem narazila na mnoho legislativních bariér a také identifikovala mnoho problémů, které si zaslouží legislativní úpravu. Věnuji se sociálním službám, financování sociálních služeb, péči o pečující, jako jsou pracovníci v sociálních službách a neformální pečující, a sociálně-zdravotnímu pomezí. Tedy především dlouhodobé péči, péči o seniory, osobám trpící duševním onemocněním a lidem se zdravotním znevýhodněním,“ popisuje někdejší finanční analytička Ančincová pro Deník Referendum.

Obdobné plány má pro své čtyřleté sněmovní působení i nová poslankyně za Pardubický kraj Lenka Martínková Španihelová, která díky preferenčním hlasům přeskočila lídra a pirátského exposlance Mikuláše Ferjenčíka. Celou svou kariéru se věnuje zejména sociální politice a působila v několika sociálních podnicích. Do loňského roku byla zastupitelkou Pardubického kraje a dříve téže statutárního města Pardubice, dnes žije v obci Vápenný Podol na Chrudimsku, kde působí jako zastupitelka.

„Chtěla bych se věnovat sociální a rodinné politice, mým tématem je mezirezortní spolupráce v oblasti školství, zdravotnictví a sociálních věcí. Jsem sociální pedagog, pracovala jsem jako ředitelka sociálního podniku pro lidi s tělesným handicapem, i v přímé práci jako sociální pracovnice s lidmi s duševním onemocněním,“ říká Martínková Španihelová pro DR.

A velmi podobný záběr má také nová poslankyně Vendula Svobodová z Jihomoravského kraje. Třiatřicetiletá politička dosud působila jako zastupitelka brněnské městské části Starý Lískovec, původní profesí je geografka a datová analytička, v minulosti se angažovala v řadě občanských spolků, jako je Milion chvilek pro demokracii či Univerzity za klima.

„Mezi mé hlavní priority patří podpora rodin. Chci, aby byl hlas rodin ve sněmovně slyšet, aby se při rozhodování braly v potaz jejich skutečné potřeby a každodenní zkušenosti. Zároveň se chci věnovat podpoře ohrožených dětí a transformaci dětských zařízení, protože věřím, že každé dítě by mělo mít možnost vyrůstat v rodině, nebo alespoň zažívat bezpečné a co nejvíce normální dětství,“ říká Svobodová pro Deník Referendum.

Zároveň přiznává, že sociální a prorodinná agenda je pro ni osobní. „Jsem máma a aktivně se zapojuji do komunity mladých rodin. Denně řešíme otázky škol, školek, slaďování práce a rodinného života, ale i péče o rodiče a prarodiče. Právě na těchto konkrétních zkušenostech je vidět, kde systém mladé rodiny zbytečně zatěžuje a kde je ho potřeba změnit,“ říká.

Nová pirátská poslankyně Andrea Hoffmannová se plánuje zaměřit na problematiku školství. Tato Pirátka a bývalá členka Zelených je od roku 2018 zastupitelkou a náměstkyní primátora Ostravy — nejprve Tomáše Macury (tehdy ANO), nyní Jana Dohnala (ODS). V městské radě má na starosti vzdělávání a digitalizaci. Původní profesí je Hoffmannová učitelkou anglického jazyka na střední i vysoké škole. Při vytváření Fialovy vládě po volbách 2021 se o ní hovořilo jako o možné nové ministryni školství, resort však nakonec připadl hnutí STAN.

„Opírám se o sedm let řízení školství v Ostravě, kde jsme zavedli systém podpory nadaných dětí a stabilní financování školních psychologů a kariérových poradců. Ve Sněmovně se zaměřím na předvídatelné financování podpůrných profesí a modernizaci obsahu výuky a rozvoj kvalitního a důvěryhodného mediálního prostředí. V oblasti inovací budu podporovat propojení škol, univerzit a praxe a rozvoj využívání moderních technologií a výzkumu ve vzdělávání,“ slibuje Hoffmannová.

Nová poslankyně za Vysočinu Barbora Pipášová — ta jako jedna z mála nebyla vykroužkovaná, ale post jí připadl z pozice lídryně kandidátky — se hodlá ve sněmovně věnovat duševnímu zdraví. „Do politiky jsem šla s jasným tématem — duševní zdraví.

„Téměř dvacet let pracuji s rodinami a dětmi. Nejprve jako sociální pracovnice a posledních pět let jako dětská terapeutka ve školském zařízení. Dlouhodobě se pohybuji na pomezí školské, sociální a zdravotní problematiky,“ popisuje Pipášová s plánem, že bude usilovat o zřízení sněmovního podvýboru pro duševní zdraví.

Duševnímu zdraví se chce věnovat také nejmladší pirátská poslankyně Katerina Demetrashvili, která je místopředsedkyní mládežnické organizace Mladé Pirátstvo a studentkou Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Demetrashvili většinu života prožila v Praze, má však pestré kořeny: narodila se v USA, její matka je původem Ruska a otec Gruzínec, který aktuálně jako sniper bojuje na ukrajinské straně ve válce s Putinovým Ruskem.

A za své důležité téma označila duševní zdraví také trojice mladých poslankyň STAN Julie Smejkalová, Zdena Kašparová a Ester Weimerová.

Julie Smejkalová je jedenadvacetiletá studentka Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a po svém zvolení stala historicky vůbec nejmladší poslankyní. Je totiž asi o čtrnáct dní mladší než dosavadní rekordman Dominik Feri (tehdy TOP 09), zvolený poslancem ve volbách 2017. Před volbami vedla nepřehlédnutelnou kampaň na sociálních sítích. Na svém instagramovém profilu zaujala například svými videi, kde konfrontovala voliče Stačilo! i jeho lídryni Kateřinu Konečnou (KSČM) se zločiny předlistopadového režimu.

Zdena Kašparová je v současnosti předsedkyní mládežnické organizace Mladí Starostové a nezávislí, Ester Weimerová pracuje jako psycholožka ve zdravotnictví.

Nově zvolené zelené poslankyně na pirátských kandidátkách plánují do sněmovní práce vnést téma klimatické transformace. Spolupředsedkyně Zelených, bývalá diplomatka a spolupracovnice prezidenta Václava Havla Gabriela Svárovská chce prosazovat především zelenou energetiku, podporu drobných zemědělců a veřejné dopravy. Jejím důležitým tématem je rovněž omezení vlivu oligarchů živých z veřejných rozpočtů.

„Tematicky soustředím na zelenou transformaci, která propojuje životní prostředí, energetiku, zemědělství a dopravu — ta musí být sociálně spravedlivá, udržitelná a prospěšná pro zdraví lidí a životní prostředí. Jedině tak bude dávat ekonomicky smysl,“ shrnuje pro DR Svárovská. Podobným tématům se bude ve sněmovně věnovat také druhá zelená poslankyně Irena Ferčíková Konečná, která se rovněž plánuje zaměřit třeba na postavení sexuálních pracovnic. Původní profesí je konzultantka v oblasti udržitelnosti pro organizace občanské společnosti.

Experti upozorňují, že díky masivnímu užívání preferenčních hlasů neuspěla Hřibova stranická koncepce a do sněmovny se nedostala většina jeho spojenců. To část z nich nelibě nesla. Například jihočeský lídr a bývalý krajský zastupitel Josef Soumar pro Deník N po volbách vyjádřil nespokojenost s kroužkovacími kampaněmi na zastoupení žen a vyjádřil obavu, zda „křehké“ ženy dokážou ustát ve sněmovně boji s dravci.

„Neúspěch kandidátů s ‚ekonomickou expertízou‘ lze pokládat za neúspěch Hřibovy sázky. Jak jsme ostatně ve volbách viděli, sázka na ekonomická témata se většině stran vyplatila a Piráti nejsou výjimkou. Nicméně voliči si nespojili ekonomický program s konkrétními tvářemi lídrů kandidátek, ale se stranou konkrétně, a zaměřili se spíše na vyrovnané genderové zastoupení,“ říká pro Deník Referendum politolog Michal Malý z Fakulty sociálních věd.

Podle odbornic na genderovou rovnost je odpovídající zastoupení žen v politice důležité a má potenciál přímo ovlivňovat podobu veřejných politik. „V politice je důležitá pestrost zkušeností, kterou do ní ženy i další menšiny mohou přinést, tak, aby se spravedlivě prioritizovala některá témata. Pokud nás reprezentují ve sněmovně především zajištění bílí starší muži, odpovídá tomu i omezený rozsah témat, která se politicky řeší,“ uvedla pro Deník Referendum ředitelka občanské organizace Gender Studies Agáta Hrdličková.

„Aktuálně řešíme krizi bydlení, krizi školství, krizi porodnosti nebo krizi péče, a je proto důležité, aby se na vytváření jejich řešení podíleli i lidé, na něž nejvíce dopadají. To jsou v praxi zejména ženy, které tvoří drtivou většinu zaměstnaných v pečujících profesích. O věci ale dnes rozhodují muži, kteří nezřídka nemají ponětí o tom, co to znamená pečovat, ať už o děti, nebo o starší lidi,“ dodává Hrdličková.

Větší akcent nových poslankyň Pirátů a STAN na témata péče, sociálních služeb, duševního zdraví, školství či ochrany klimatu tedy přímo souvisí se specifickými životními zkušenostmi žen.