Volby dopadly, jak dopadly. Jedním slovem: strašně. O něco více slovy řečeno: vítězstvím oligarchie a krajní pravice. Přesto značnou část diskutérů rozparádilo spíše to, že ve sněmovně usedne bezprecedentní množství mladých lidí. Pro upřesnění: čtrnáct nových poslanců a poslankyň z dvou set bude ve věku do třiceti let.

Ještě větší hrůzu mezi některými diskutéry vyvolal fakt, že voliči svým kroužkování poslali do sněmovny z osmnácti pirátských poslanců celých patnáct žen. Bohužel jedna z nich se mandátu z vážných rodinných důvodů dva dny po volbách vzdala. Snad už ji nebude žádná další následovat.

Ženy v politice představují pro překvapivě mnoho lidí, kteří jsou ochotni se tím svěřit i veřejnosti, zkrátka slabinu. Prý jsou příliš měkké, bez ohledu na věk a životopis nezkušené, emotivní…

I když si odmyslíme celkem pochopitelný osten zklamání z osobního nezdaru, mnohé nám na toto téma prozrazují komentáře přeskákaných pirátských kandidátů pro Deník N. Lídr jihočeské kandidátky Josef Soumar soudí, že: „Do Sněmovny se dostalo mnoho dravců a je otázka, jak si s nimi Pirátská strana, nováčci, a hlavně ženy poradí.“

Bývalý poslanec Mikuláš Ferjenčík, který vedl kandidátku v Pardubickém kraji, si myslí, že by budoucí poslankyně nemusely ustát konfrontaci s Babišem, poslanci Motoristů a SPD: „I v hokeji prostě potřebujete nějakého Radka Gudase, který do toho vlítne, řekne ‚dost‘ a vytvoří tam tu potřebnou protisílu. Je otázka, jestli se tohle dámám ve většině podaří.“

Toto prosím zaznívá od neúspěšných kandidátů strany, jejíž personalistika v minulém období učinila vlastním nejviditelnějším politikem Jana Lipavského. Škoda, že jsme od pirátských mužů na toto téma slyšeli méně sebereflexe, než kolik jsme už nyní museli vyslechnout obav o kompetenci budoucích poslankyň, jimž dali důvěru pirátští voliči.