Brněnští Piráti už loni na podzim oznámili, že pro letošní komunální volby vytvoří koalici mimo jiné s hnutím Fakt Brno. Spolupráce se následně promítla do vzniku uskupení TU!, jehož součástí je také hnutí GEN pražského komunálního politika Vojtěcha Ryvoly (dříve ANO). Největší kontroverzi přitom vzbudila právě spolupráce s Fakt Brno, které před minulými komunálními volbami založila skupina bývalých členů Svobodných v čele s Davidem Pokorným.

Ten byl v letech 2019 až 2021 místopředsedou Svobodných a za tuto stranu neúspěšně kandidoval v několika celostátních volbách. V komunálních volbách v roce 2018 se stal brněnským zastupitelem za společnou kandidátku ODS a Svobodných, mandát vykonával do roku 2022.

Připomeňme, že Svobodní vznikli v roce 2009 jako radikální odštěpek ODS, který prosazoval důslednější kritiku evropské integrace a neoliberální ekonomický program. Od počátku byli spojeni s Petrem Machem, jenž později zakotvil v SPD a dnes působí jako náměstek na ministerstvu financí.

Tomuto vývoji ostatně odpovídá i trajektorie celé strany: její původní neoliberální populismus se postupně stále více mísil s rétorikou národněkonzervativní krajní pravice, což vyvrcholilo spojením s hnutím SPD Tomia Okamury v loňských sněmovních volbách. Svobodní tak poprvé získali poslanecké zastoupení — po březnové rezignaci Markéty Šichtařové však mají místo původně dvou poslanců už pouze svého předsedu Libora Vondráčka.

Fakt Brno jako „béčko“ brněnské ODS

Dnešní koaliční partner Pirátů David Pokorný svou někdejší příslušnost ke Svobodným hájí tím, že ve straně patřil k „městskému liberálnímu křídlu“ a opustit se ji rozhodl až po jejím příklonu k národnímu konzervatismu.

S tím však tak docela neladí, že v evropských volbách 2019 byl, jako i další dnešní politici Fakt Brno, Pokorný součástí kandidátky Svobodných, která v programu kritizovala EU coby „přebujelý socialistický moloch“, odmítala euro, uprchlické kvóty a žádala výrazné oslabení evropské integrace. Pokorný, tehdy pětka kandidátky Svobodných, pro Brněnský deník Rovnost uvedl: „Nejsme spokojeni se současným stavem Evropské unie, pokud se některé věci nezmění, začneme prosazovat vystoupení z ní.“

Pokorný byl také místopředsedou spolku Brno autem, který vznikl v roce 2016. V jeho čele stál dnešní zastupitel městské části Brno-střed Jan Mandát (ODS) a činnost spolku se v praxi soustředila především na odpor vůči opatřením směřujícím ke zklidňování dopravy v centru města po vzoru západoevropských metropolí.

Vazby i dalších politiků a donorů Fakt Brno — například místopředsedy hnutí a Pokorného životního partnera Marka Šošky — na Svobodné a brněnskou ODS jsou ještě širší, ať už skrze jejich politickou minulost, nebo působení v dozorčích radách městských a krajských firem. Podrobně jsme se jim věnovali již dříve.

Zejména Zelení a Žít Brno označovali Fakt Brno už před minulými volbami za „béčko“ brněnské ODS, které mělo výraznou marketingovou kampaní oslovit liberálně orientované voliče namísto skutečné opozice vůči vládnoucí koalici. V samotných magistrátních volbách však Fakt Brno se ziskem 2,53 procenta výrazněji neuspělo.

Na úrovni městské části Brno-střed ale mohlo sehrát důležitější roli. Se ziskem 4,82 procenta skončilo těsně pod hranicí vstupu do zastupitelstva a lze se domnívat, že část hlasů odebralo zejména koalici Pirátů, Zelených a Žít Brno. Ta se ziskem 21,29 procenta skončila druhá za vítěznou koalicí ODS a TOP 09, což umožnilo vznik těsné většiny ANO, ODS a TOP 09. U moci tak v centrální městské části zůstala ODS, včetně politiků spojených s kauzou pochybné privatizace městských bytů Romana Kotěry a Miroslava Vaníčka.

Pravicová ideologie „bez ideologie“

Minulost a ideové či vlivové pozadí Fakt Brno se nicméně zřetelně promítají i do současné komunikace koalice TU!. Ta se v půli března opřela na sociálních sítích do brněnských Zelených, kteří ohlásili, že v koalici s Fakt Brno být nehodlají, jakkoliv spojení se samotnými Piráty byli nakloněni.

„Překvapilo nás, že (Zelení) na svém sněmu přivítali zástupce hnutí Budoucnost, které plánuje sloučení s hnutím Levice, tedy politickým proudem navazujícím na radikální komunisty. Chceme ekologii bez radikální ideologie. Podporujeme rozumnou výstavbu, nové nádraží i další rozvoj města. Nechceme blokovat projekty, které Brno posouvají dopředu, a zároveň nechceme jen mluvit o drahém bydlení a přitom bránit výstavbě nových bytů,“ psalo se v příspěvku koalice TU!.

Podobnou rétoriku — zdůrazňující odpor k „radikální ideologii“ a důraz na rozvojové projekty — bychom čekali spíše od klausovských Motoristů sobě než údajně liberálního uskupení.

Tematicky se TU! vedle dopravy a veřejného prostoru výrazně soustředí i na symbolické otázky, zejména na antikomunismus. Největší pozornost vzbudila petice za odstranění památníku rudoarmějců z Moravského náměstí, který koalice označuje za „symbol totality“.

V některých městských částech jdou Piráti ještě dál. V Brně-sever, druhé nejlidnatější části města s téměř padesáti tisíci obyvateli, vytvořili předvolební koalici nejen s Fakt Brno, ale také s ODS a TOP 09. Zatímco na magistrátní úrovni je lídrem Pirát, zde kandidátku povede dosavadní místostarosta Martin Basel (ODS), prvním z Pirátů bude dosavadní zastupitel Marek Lahoda.

Na kauzy a skandály je brněnská ODS bohatá

Nabízí se otázka, proč k tomuto kroku brněnští Piráti přistupují. Podle některých aktérů — například politiků Zelených nebo bývalého zastupitele Matěje Hollana — může být cílem usnadnit si po volbách návrat do městské koalice vedené ODS.

Piráti jsou přitom nyní na magistrátu v opozici. Po posledních komunálních volbách z ní s velkou pompou odešli, protože se údajně nechtěli podílet na vládnutí s kauzami obtěžkanou ODS. Vládnutí občanských demokratů pod vedením nynější primátorky Markéty Vaňkové zůstává terčem kritiky právě kvůli stylu vládnutí i nestandardním personálním vazbám.

Po volbách v roce 2022 vznikla v Brně mimořádně široká koalice zahrnující ODS, TOP 09, ANO, STAN, KDU-ČSL i sociální demokraty, která disponuje většinou 42 z 55 zastupitelů. Podobné „velké koalice“ mají ve městě tradici — v letech 2010 až 2014 zde fungovalo spojenectví ODS a ČSSD vedené primátorem Romanem Onderkou (ČSSD).

Takto široká uskupení obvykle oslabují roli opozice a omezují prostor pro skutečnou politickou soutěž. Výsledkem může být méně přehledné rozhodování i slabší veřejná kontrola.

ODS, která v Brně vládla po většinu polistopadové historie (s výjimkou dvou volebních období), si ve městě postupně vybudovala silné personální i ekonomické zázemí. V zastupitelstvu ji reprezentují i výrazné postavy lokálního byznysu, například majitel hokejového klubu Kometa Brno Libor Zábranský. Strana zároveň dlouhodobě obsazuje své nominanty v dozorčích radách městských firem — což se týká i řady dnešních politiků či sponzorů Fakt Brno.

V minulých komunálních volbách kandidovali za ODS do brněnského zastupitelstva i šéfové několika městských příspěvkových organizací. Mezi nimi byl ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša. Podporu ODS před volbami vyjádřili také ředitelé významných kulturních institucí: ředitel Moravské galerie Jan Press, Muzea města Brna Zbyněk Šolc a Moravského zemského muzea Jiří Mitáček. Mezi další významné podporovatele patřil principál soukromého divadla a herec Bolek Polívka, který například loni obdržel nestandardní městskou dotaci a pomoc při hledání nových prostor pro své divadlo.

Brněnská ODS je přitom v posledních letech spojovaná hned s několika korupčními kauzami. Kauza kupčení s městskými byty zahrnovala bývalého politika ODS Pavla Hubálka, který u soudu uvedl, že primátorce Markétě Vaňkové — která to obratem odmítla — dal za přepis jednoho bytu úplatek 1,2 milionu korun.

Hubálek označil jako strůjce systému manipulace s byty také někdejšího náměstka za ODS Roberta Kerndla. Na vlivovou síť kolem Kerndla, jehož příbuzní včetně nevlastního bratra a místostarosty městské části Brno-střed Romana Kotěry (ODS) získali během vládnutí ODS privatizované městské byty, upozornily již před čtyřmi lety Seznam Zprávy.

Další skandál — kauza manipulace veřejných zakázek „Stoka“ — zasáhl i místostarostu Brna-středu Jiřího Švachulu (ANO) a politika ODS Jiřího Hose. V reakci zrušila ODS raději celou svou stranickou buňku v městské části Brno-sever. Přímo legendární postavení v brněnském politickém prostředí si udržoval někdejší předseda jihomoravské organizace ODS a vlivný zákulisní hráč Pavel Blažek, až do loňského června ministr spravedlnosti. Křeslo ho stála až kauza přijetí bitcoinového daru od odsouzeného hochštaplera Tomáše Jiřikovského. Blažek spolu s Kerndlem rovněž vlastnili některé firmy, přes něž se městské byty netransparentně privatizovaly.

Hřibovo „vycentrování“ zbavuje Piráty důvěryhodnosti

Zdůvodnění Pirátů pro spojení s uskupením Fakt Brno, vůči němuž se dříve vymezovali, nevyznívá dvakrát přesvědčivě. Pirátští lídři Adam Zemek a Marek Lahoda hájí koalici argumenty zkušeností a pragmatismu: „Se zástupci Fakt Brno máme velmi dobrou zkušenost už ze společné kampaně do senátních voleb. Roky se známe, víme, kde kdo hodnotově stojí, a shodujeme se na liberální politice i konkrétních řešeních pro Brno. (…) Koalici jsme stavěli na jasné shodě na programu, postojích a hodnotách, ne na nálepkách z minulosti,“ hájil spojení s Fakt Brno pro DR Zemek.

Lahoda pak na sociálních sítích napsal: „Přiznám se, že kdyby mi někdo před 10 lety řekl, že budu jednou někam kandidovat v koalici s ODS, tak bych mu sám nevěřil. Ale jestli jsem se něco za svých více než deset let aktivního působení v Brně naučil, tak že všechno je to v první řadě o lidech.“ Dodal, že s ODS se shodnou na vyváženém přístupu k dopravě, kvalitnímu veřejném prostoru, péči o životní prostředí, otevřené komunikaci s občany a revizi bytové politiky.

V reáliích komunální politiky, kde konfliktní linie vedou jinudy než v celostátní politice, je jistě možné domluvit se s leckým na lecčem. Těžko to však může zdůvodnit spojení deklaratorně protikorupční a reformní strany se silami, které jsou přímo odpovědné za styl vládnutí a klientelistické vazby léta prorůstající moravskou metropolí. A to spojení nikoliv v rámci radniční koalice po volbách, ale dokonce ještě před volbami.

Neformální kontrolní mechanismy Pirátské strany očividně selhaly. Přesto vedení strany v čele s poslancem Zdeňkem Hřibem brněnské kolegy hájí: „Na myšlenkový vývoj členů jiných politických stran a jejich odůvodnění je vhodnější položit dotaz přímo těmto lidem,“ odpověděl redakci už dříve na dotaz, zda ho spojení s bývalými politiky krajně pravicových Svobodných neznepokojuje.

Kritiku však neslyšíme ani z nižších míst stranické hierarchie. Naši nabídku veřejně se vyjádřit k počínání brněnských Pirátů oslovení pirátští regionální politici, kteří ve vnitrostranických diskusích dávali najevo své znepokojení, nevyužili. Vyjádřit se nechtěla ani europoslankyně Markéta Gregorová, která byla dříve brněnskou zastupitelkou a po volbách v roce 2018 svou stranu kritizovala za uzavření koalice Pirátů s ODS.

Zdá se tedy, že Pirátům excesy jejich brněnské buňky nevadí, minimálně ne natolik, aby měli potřebu se proti nim veřejně ohradit a dát tak voličům najevo, že takové počínání není vůlí celé strany. Dvojnásob znepokojivé je, že podobné rozpory se objevují i v Praze, kde si Piráti za kandidátku na primátorku zvolili manažerku z fosilní korporace Orlen Terezu Nieslerovou.

Nelze se ubránit dojmu, že současná strategie Pirátů ve dvou největších českých městech není náhodný úlet, ale cílené „vycentrování“ strany. Piráti se tak spíše než progresivní a sociálně-liberální silou stávají obdobou pravicově liberální TOP 09 nebo STAN. Jde o důsledek politiky Zdeňka Hřiba po jeho předloňském nástupu do předsednického křesla a úpravě stranických stanov, po čemž následoval odchod řady levicově a protestně orientovaných členů do nových malých stran, jako je Volt či hnutí Kruh.

Výsledek loňských sněmovních voleb, kdy se do sněmovny díky preferenčním hlasům dostaly z z velké většiny ženy a nadto dvě političky z partnerských Zelených, působil nadějně. Nyní se ale zdá, že období, kdy byli pro řadu progresivně orientovaných voličů Piráti s ohledem na absenci běžné levice přijatelnou alternativou, dospělo ke svému konci.