Nejsilnější současná opoziční strana ODS po prohraných říjnových volbách a konci Petra Fialy ve funkci předsedy vyhlížela na svém lednovém sjezdu nový začátek. Předsedou se stal exministr dopravy Martin Kupka, jeho prvním místopředsedou potom starosta Prahy 9 a kandidát ODS na pražského primátora Tomáš Portlík. Nové vedení slibovalo se po letech účasti v konsensuální koalici Spolu soustředit na vlastní značku. A důsledně pravicovou politikou učinit z ODS nejsilnější stranu. Po čtvrt roce od sjezdu je však zjevné, že zatím se to Kupkovu vedení nedaří.

Naopak. V pozici nejsilnější strany po hegemonním hnutí ANO, ovládajícím i po volbách veškeré průzkumy voličských preferencí, začali občanské demokraty ohrožovat Starostové a nezávislí. V posledním březnovém průzkumu organizace STEM získal STAN 13,3 procenta a ODS 12,2 procenta. Hnutí STAN favorizuje i dubnový model Kantaru, podle nějž by získalo 15,5 procenta a ODS pouze 15 procent. Model NMS Market Research přisoudil ODS 13,9 a STAN 13,7 procenta.

„Výsledky průzkumů je třeba interpretovat s jistou opatrností, u stran kolem patnácti procent může být statistická odchylka až dvě procenta. Nelze tak říct, zda by bylo v nynějších hypotetických volbách na druhém místě STAN či ODS, jednoznačně však vidíme, že jejich podpora je na podobné úrovni. Což pro ODS znamená spíše oslabující dynamiku, kdežto pro STAN jsou to možná nejlepší dosavadní čísla vůbec,“ komentuje současné volební preference pro Deník Referendum analytik centra STEM Martin Kratochvíl.

Českou republiku v nejbližších letech žádné celostátní volby nečekají, letos v říjnu však proběhnou komunální volby a obměna třetiny horní parlamentní komory, v nichž se rozhodne, zda senátní většinu udrží opozice nebo ji získá vláda. Za ODS budou své mandáty obhajovat Lumír Aschenbrenner a Tomáš Goláň.

Další stávající senátoři už své mandáty obhajovat nebudou, což je případ třeba Miroslavy Němcové. Obhajující Tomáš Fiala pak zběhl od ODS k hnutí Naše Česko. Na komunální úrovni se bude ODS snažit udržet primátorské posty v Praze, Brně, Ostravě, Jihlavě a Jablonci nad Nisou a dále řadu starostů pražských městských částí.

Příčiny současné stagnace ODS směřují k její nové důsledně pravicové strategii, nečitelnosti pro opoziční voliče související s veřejně propíranými spory čelních představitelů ODS a nástup hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby.

ODS se vrací ke kapitalismu

Na lednovém sněmu se předsedou ODS stal poslanec a bývalý ministr dopravy z Fialovy vlády Martin Kupka, který porazil místostarostu ostravské městské části Jih Radima Ivana. Ten byl nositelem myšlenky hlubší vnitřní reformy strany, která by obnášela například vznik vnitrostranických názorových frakcí nebo systém primárních voleb kandidátních listin. Současně pak prosazoval silně neoliberální programové ukotvení, když hovořil o nutnosti „návratu ke kapitalismu“.

Krom Ivana tehdy veřejně vystupovali také další kritici směřování strany. Mezi nim byl třeba bývalý ministr vnitra Ivan Langer, který zveřejnil spolu s dalšími straníky manifest za obnovu „pravicové duše“ ODS. Žádal v něm mimo jiné mnohem kritičtější přístup strany k Evropské unii, ústavní ochranu české koruny nebo návrat k „realistické diplomacii“ bez „aktivistického moralizování“.

Sjezd sice Ivana nezvolil, ale volání po změně v ODS a soustředění na budování vlastní značky namísto spojování středopravice bylo vyslyšeno. Slíbil to ostatně i nový předseda Kupka.

„V neposlední řadě budou našimi politickými soupeři ti, kteří mají pocit, že ideologie a aktivismus, ať už zelený, nebo sociální, má přednost před konkurenceschopností naší ekonomiky a svobodou jednotlivce. Nechceme žádný socialismus, nechceme aktivismus. Chceme kapitalismus a svobodu,“ deklaroval ve svém kandidátském projevu. Slíbil také konec „Politiky Antibabiš“ a vznik stínové vlády ODS, což se posléze skutečně stalo.

Znovuzvolen místopředsedou byl europoslanec, kritik Evropské unie i zelené politiky Alexandr Vondra, který byl až do počátku války na Ukrajině podporovatelem maďarského autoritářského vůdce Viktora Orbána a který se hlásí k americké krajní pravici reprezentované Donaldem Trumpem. Nově se místopředsedou ODS stal bývalý ministr životního prostředí Pavel Drobil, držitel anticen Zelená perla a Ropák roku, který v roce 2010 musel svou funkci opustit kvůli podezření z manipulace zakázek Státního fondu životního prostředí.

Změny po sjezdu se promítly i do sněmovní politiky, kde nejsilnější opoziční klub ODS, jak upozornil Český rozhlas, zaujal vůči vládním stranám odlišnou strategii než zbytek opozice. Ta se projevila v tom, že svým hlasováním — respektive zdržením se či nepřítomností — vládní koalici ve sněmovně pomohli s posunutím novel stavebního zákona či zrušení služebního zákona do druhého čtení. Jedná se o ta témata, u nichž členstvo ODS vyjadřovalo s politikou Fialovy vlády nespokojenost a jež jsou občanští demokraté ve sněmovně ochotni nové vládě „pomoct opravit“.

Koncem března pak ODS hlasováním přímo podpořila koaliční návrh na opětovné snížení sociálních odvodů osob samostatně výdělečně činných. Ty přitom vzrostly za Fialovy vlády, což poslanec ODS Vojtěch Munzar na plénu v březnu zpětně omlouval tím, že šlo o „krvavý kompromis“ s ostatními stranami tehdejší pětikoalice.

Situace tak připomněla rok 2020, kdy tehdy opoziční ODS spolu s další opoziční stranou SPD a vládním hnutím ANO prosadila zrušení superhrubé mzdy — a tedy dramatický výpadek příjmů státu — proti vůli tehdejšího formálního koaličního partnera ANO, sociální demokracie.

„Uvnitř ODS se mluví o tom, že se strana vrací ze středu doprava. I proto jsou v ní víc slyšet ekonomičtí liberálové prosazující minimální stát nebo národní konzervativci kritičtí k evropské integraci, které v minulosti zastiňoval kompromis mezi stranami tvořícími koalici SPOLU. To, co vyjadřuje třeba Radim Ivan, má ale ODS v genech,“ řekl DR politický analytik Lukáš Jelínek.

Jelínek poukázal třeba na postup vůči médiím veřejné služby v časech opoziční smlouvy, kritiku služebního zákona i oslabování příjmů erárního rozpočtu, jako při zrušení superhrubé mzdy. „Ačkoli se v lecčems Kupka Fialovi podobá, asistuje podle mě pozvolnému návratu ODS ke kořenům, bohužel těm nejtemnějším,“ uzavírá Jelínek.

Spory mezi špičkami ODS

Oslovení politologové a sociologové upozorňují, že ODS je nyní oslabována i samotným faktem své nečitelnosti plynoucí z veřejných sporů mezi zastánci různých strategií a programových inovací. Zjevná nejednota strany začala být patrná nedlouho po sjezdu. Záměr Kupky a jeho nového vedení rezignovat na další spolupráci v koalici SPOLU například veřejně kritizoval bývalý předseda, dnes stále řadový poslanec ODS Petr Fiala.

„ODS se sice demonstrativně a velkolepě na kongresu přihlásila k Petru Fialovi, ale úplně ne už k celé mé politice, tak jak jsem ji dělal a nabízel. Někteří politici zřejmě zapomněli, díky čemu byli do Poslanecké sněmovny zvoleni a co lidé volili. Já jsem prostě dál přesvědčen, že spojování je cesta,“ uvedl expremiér například v únoru v rozhovoru pro deník Právo.

Kupkova politika je kritizována i z druhé strany, z řad těch, kteří by rádi dosáhli v ODS ještě hlubších změn. To je případ zmíněného neúspěšného kandidáta na předsedu Radima Ivana, který se v mezičase stal stínovým ministrem pro místní rozvoj. Velkou pozornost vzbudil jeho nedávný příspěvek do debaty o ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií: navrhl totiž, že nejlepším garantem její nezávislosti by bylo její umístění na burzu, tedy fakticky privatizace.

Tento nápad očividně popírající samu podstatu médií veřejné služby musel následně Kupka odmítnout a označil jej za „atraktivní provokaci, která teď vůbec nedává smysl“. Exministryně spravedlnosti a poslankyně Eva Decroix pak Ivana dokonce označila za „mimoně“ a doporučila mu soustředit se na jeho stínový resort.

Ivanův nápad je totiž v příkrém rozporu s dosavadním přístupem ODS k veřejnoprávním médiím. Fialova vláda, v níž Kupka zasedal, loni prosadila po patnácti letech zvýšení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas a jejich pravidelnou valorizaci.

Nyní ODS ve sněmovně slibuje, že v koordinaci s ostatními opozičními stranami bude vládní záměr veřejnoprávní média zestátnit obstruovat tak důsledně, aby pokud možno vůbec neprošel. Pochybnosti ohledně pozice ODS vůči nezávislosti veřejnoprávních médií ovšem posílilo i to, že její poslanci Lucie Bartošová a Martin Baxa na sněmovním mediálním výboru do Rady České televize podpořili také bývalého poslance ANO Stanislava Berkovce, za což se po veřejné kritice omluvili.

Podle redakcí oslovených odborníků podobné dílčí veřejné přestřelky způsobují nečitelnost strany u voličů. ODS patří ke stranám s poměrně širokým ideovým rozkročením: na jedné straně v jejím poslaneckém klubu lze nalézt liberály, jako je exministryně spravedlnosti Eva Decroix nebo bývalý ministr zahraničí, někdejší Pirát Jan Lipavský. Na straně druhé například v Senátu ODS reprezentují osobnosti radikálně konzervativního profilu, jako je Zdeněk Hraba, Vladimíra Ludková nebo Jiří Oberfalzer.

Ideje přitom nejsou jediným zdrojem napětí. „Vstupují nám do toho další proměnné — například mocenský střet regionů, protože některé jsou více dotčeny aktivitami Martina Kuby než jiné. A pak je to samozřejmě i generační konflikt. Řada nových politiků a političek ODS má díky úspěchu ve volbách pocit, že je nutná razantní personální proměna strany — a následně také programově ideologická,“ podotýká politoložka Daniela Ostrá z Univerzity Palackého v Olomouci.

„Petr Fiala byl jedinečný svou schopností mezi různými frakcemi či jedinci ve straně udržovat smír. Jakkoliv to pro něj znamenalo mnohdy akceptovat lidi a situace, které jej, ODS a jeho vládu poškozovaly. Za všechny určitě můžeme zmínit přílišnou vstřícnost vůči charakterovým rysům Pavla Blažka či toleranci vůči eskapádám Pavla Novotného,“ řekl DR politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity v Praze.

Nástup hnutí Martina Kuby

Určitý vliv na stagnaci preferencí občanských demokratů má i krok jihočeského hejtmana Martina Kuby, který v listopadu, tedy několik týdnů po neúspěšných volbách ohlásil svůj odchod z ODS. Kuba v čele kraje stojí od roku 2020, přičemž v předloňských volbách v říjnu 2024 tu byla jím vedená ODS zdaleka nejsilnější napříč celou zemí, když získala 47,5 procenta hlasů a jednobarevnou většinu v zastupitelstvu.

Dříve Kuba působil i v celostátní politice, ve vládě Petra Nečase (ODS) byl v letech 2011 až 2013 ministrem průmyslu. V té době byl také prvním místopředsedou občanských demokratů. Spojován je s agrobaronem a místostarostou Hluboké nad Vltavou Pavlem Dlouhým (ODS), který je na jihu Čech symbolem prorůstání stranické politiky a netransparentního byznysu.

Kuba, který kurz své domovské strany včetně strategie dlouhodobé spolupráce v rámci koalice SPOLU kritizoval, odchod oznámil údajně kvůli tomu, že ODS není přístupná změně. „Já jsem se rozhodl, že nebudu kandidovat na předsedu ODS. A není to proto, že bych se nechtěl třeba postavit Martinu Kupkovi, nebo že bych měl málo chuti a energie v politice pracovat. (…) Došel jsem k závěru, že by to nemělo smysl a že ta strana se v téhle chvíli nedá moc opravit,“ zdůvodnil svůj krok Kuba.

Spolu s ním ODS opustila část členů jihočeské organizace, včetně většiny krajských zastupitelů. Dále také primátorka Českých Budějovic Dagmar Škodová Parmová a jihočeští senátoři za ODS Tomáš Fiala a Zbyněk Sýkora. V únoru Kuba oznámil vznik nového hnutí s názvem Naše Česko. Definoval jej jako středopravicové, prozápadní, a současně s větším sociálním akcentem, než je přítomen u ODS.

„Čím dál tím víc jsem se (v Jihočeském kraji jako hejtman) dostával do střetu s vedením ODS, protože pohled ze sněmovny je často úplně jiný. Hodně se mi to ukázalo za covidu. Přicházeli jsme se sociálním programem pro mámy samoživitelky a v klubu ODS se říkalo, co to tam děláme za sociální politiku. Pravicová politika pro mě nikdy nemá být asociální. Některým lidem se v životě má prostě pomoct,“ uvedl Kuba.

Spolupráci s novým Kubovým hnutím již začali ohlašovat jiní dosud bezprizorní regionální politici. Za Naše Česko bude svůj mandát obhajovat královéhradecký senátor Jan Holásek, který dosud zasedá v liberálním klubu Senátor 21.

Spolupráci s Kubou v tomto týdnu ohlásil také hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který byl do loňska členem SOCDEM. S hnutím Naše Česko se má pro komunální volby spojit Netolického regionální hnutí MY, které ve vysoké politice reprezentuje třeba také senátor a starosta Letohradu, jmenovec bývalého českého premiéra, Petr Fiala.

Naše Česko deklaruje podporu minimálně okolo tří až čtyř procent voličů. Například poslední průzkum agentury STEM mu přisoudil 3,7 procenta. „Hnutí Naše Česko bere významnou část své nynější podpory, zhruba polovinu, od stran koalice SPOLU. Zbytek je pelmel napříč politickým spektrem včetně všech vládních stran.

Naše Česko přebírá především vlažné, ne zcela přesvědčené voliče SPOLU z posledních voleb, jež Kuba zjevně umí přesvědčit o tom, že představuje někoho nového,“ sdělil DR analytik STEM Martin Kratochvíl s tím, že hlubší a spolehlivější vhled do voličské základny Našeho Česka budeme mít patrně po podzimních komunálních a senátních volbách.

Potíže s návratem ke kořenům

Odborníci soudí, že ODS se těžko kdy vrátí na čísla z devadesátých a nultých let, kdy spolu s druhým pólem tehdejšího stranického systému, ČSSD, dosahovala samostatně i zisků okolo třiceti procent. A nástup Kubova hnutí tyto její aspirace dále znesnadňuje. Spíše než nynější snaha částečně napodobit Motoristy sobě a ANO ve snaze převzít díl jejich voličů představuje pro ODS do budoucna naději pokračující integrace pravice, tedy zejména hlubší spolupráce s TOP 09 a KDU-ČSL.

„Efekt SPOLU byl synergický a kladný, budil u voličů naději, že to je subjekt, který má v této části politického spektra největší šance uspět. Samostatně kandidující ODS by na takovou podporu, jakou mělo SPOLU, nedosáhla,“ potvrzuje analytik Kratochvíl.

„Moc nevěřím na deklarované návraty ke kořenům, včetně náznaků, že by takový obrat mohl přitáhnout zpět voliče od Motoristů sobě či ANO — jednak uteklo třicet let a máme tu nové generace voličů, ale vlastně ty kořeny nikdy nebyly jasně definovány. Má-li ,návratem' být populistická rétorika typu Ivanova nesmyslu o veřejnoprávních médiích na burze, pak bude ODS podporu spíše ztrácet než získávat,“ říká politolog Ladislav Cabada pro DR.