Občanští demokraté si v sobotu a neděli na sjezdu zvolí nové vedení. Předsednický post v čerstvě opoziční straně totiž opouští Petr Fiala, který stranu vedl posledních dvanáct let. S největší pravděpodobností jej nahradí Martin Kupka, který byl po oněch dvanáct let nepřetržitě Fialův místopředseda a který ve vztahu k pozici a strategii strany představuje názorovou kontinuitu.

Výběr nového vedení ODS bude po několika sjezdech, kdy byl v pozici spíše stvrzován Fiala, soutěživý. Vyzyvatelem favorita Kupky je totiž ostravský komunální politik Radim Ivan, který chce uvnitř strany zavést dalekosáhlé reformy tak, aby byla aktivnější, soutěživější a aby se při obsazování kandidátek méně spoléhalo na zasloužilé straníky.

V nyní největší opoziční straně se tak po volební prohře a odchodu Fialy, který přišel s donedávna úspěšnou strategií spojení na středopravici v rámci koalice SPOLU, otevřel prostor k systémové diskusi o dalším směřování. Část straníků, včetně kandidáta na předsedu Ivana, volá po tom, aby se strana nespoléhala na malé partnery na pravici a aby byla schopná znovu vyhrávat volby sama. Překážkou tomuto plánu však je mimo jiné nově ustanovované hnutí jihočeského hejtmana a donedávna politika ODS Martina Kuby.

Jihočeská ODS

ODS v poslední dekádě překonala hlubokou krizi, do níž spadla po pádu chronicky rozhádané vlády Petra Nečase s předčasnými volbami 2013, když jako dosud jedna ze dvou nejsilnějších stran získala pouze 7,72 procenta. Ve volbách 2017 již získala 11,32 procenta a stala se druhou nejsilnější stranou, volby v roce 2021 ODS vyhrála díky spojení s KDU-ČSL a TOP 09.

Existence spojenectví na středopravici typu koalice SPOLU se ukázala jako dlouhodobě jedinou možností, jak ODS může uvažovat o volebním vítězství či alespoň o výsledku přesahujícímu hranici dvacet procent. Potvrdil to i nejnovější povolební průzkum voličských preferencí agentury STEM, který přisoudil samostatně kandidující ODS 14,1 procenta.

Jediným regionem, kde se ODS dařilo bez širšího spojení na středopravici, byl Jihočeský kraj, kde předloni v krajských volbách místní sdružení upozadila stranickou značku a vsadila na osobnost hejtmana Martina Kuby. Zdejší Kubova kandidátka ODS pak dosáhla na 47,51 procenta, tedy historicky nejlepší výsledek jakékoliv strany v jakýchkoliv krajských volbách, a získala jednobarevnou většinu v jihočeském krajském zastupitelstvu.

Právě Kuba byl dlouhodobým kritikem toho, že se ODS na spolupráci v rámci SPOLU spoléhá a rezignovala na vizi, že by mohla opět dosahovat vysokých zisků samostatně. Kuba loni koncem listopadu oznámil, že z ODS vystupuje a zakládá nové politické hnutí.

„Už nevěřím, že by to mělo smysl a že se strana dá opravit. Už nechci trávit čas na stranických schůzích a přesvědčovat zasloužilé straníky o věcech, které oni vidí úplně jinak. Už mi není třicet a nemám už nekonečně času. Chci ho věnovat něčemu, co dává smysl a má šanci uspět,“ zdůvodnil svůj odchod Kuba.

Následovalo jej třicet ze čtyřiatřiceti členů jihočeského krajského zastupitelstva, mezi čtyřmi, kteří v ODS zůstali, byl například jediný jihočeský poslanec občanských demokratů a starosta Prachatic Jan Bauer. Dále ODS opustili také Kubovi krajští náměstci Tomáš Hajdušek, Lucie Kozlová a David Štojdl, primátorka Českých Budějovic Dagmar Škodová Parmová, senátor za České Budějovice Zbyněk Sýkora nebo bývalý jihočeský hejtman a někdejší poslanec ODS Jan Zahradník. Senátor strakonického obvodu, nestraník za ODS Tomáš Fiala, potom oznámil, že v letošních senátních volbách bude svůj mandát obhajovat již za Kubovo hnutí.

Kuba na bližší podobě svého nového hnutí, jež nese pracovní název Super Česko, teprve pracuje. Má se však jednat o prozápadní a středopravicový subjekt.

O spolupráci v novém hnutí jihočeský hejtman jednal také s bývalým poslancem a moravskoslezským hejtmanem, dnes krajským zastupitelem, Ivo Vondrákem (OK, dříve ANO) i s bývalým plzeňským hejtmanem, dnes také řadovým zastupitelem, Rudolfem Špotákem (nezávislý, dříve Piráti). Nové Kubovo hnutí, které má nejen regionální, ale celostátní ambice, tak pro ODS může představovat zásadní konkurenci a další překážku ambicím stát se opět samostatně silnou stranou.

V ODS nicméně zůstávají další, k Fialovu konsensuálnímu kurzu kritické, postavy. Je to třeba bývalý ministr vnitra Ivan Langer, který zveřejnil spolu s dalšími straníky manifest za obnovu „pravicové duše“ ODS: žádá v něm mimo jiné mnohem kritičtější přístup strany k Evropské unii, ústavní ochranu české koruny nebo návrat k „realistické diplomacii“ bez „aktivistického moralizování“.

Sázka na Kupku

Favoritem volby předsedy je dosavadní místopředseda ODS Martin Kupka, v minulém volebním období ministr dopravy, nyní řadový poslanec. Kupka je zkušeným stranickým kádrem, v ODS začínal jako tiskový mluvčí, od roku 2008 je členem, o dva roky později se stal starostou obce Líbeznice poblíž Prahy, v roce 2017 byl zvolen poslancem. Místopředsedou ODS je nepřetržitě od roku 2014, kdy se předsedou strany stal poprvé Petr Fiala. Představuje tak kontinuitu se stávajícím vedením a strategií. Kupka má nominaci od deseti krajských sdružení.

Druhý kandidát, pětatřicetiletý místostarosta Ostravy-Jih Radim Ivan již před pěti lety založil vnitrostranickou iniciativu Česko.plus spojenou zejména s mladými členy, která chtěla větší programový akcent na digitalizaci, kryptoměny, osekání státní správy, privatizaci státních podniků, jako jsou České dráhy, nebo otevření základny NATO v České republice.

Svými veřejnými vystoupeními Ivan zpopularizoval pojem „strejcokracie“, jímž označuje stav jeho domovské strany spočívající v tom, že se místa na kandidátkách udělují za zásluhy a že se ve straně nekonají ideové střety. Zároveň se hlásí k silnému neoliberálnímu ukotvení, když pravidelně hovoří o nutnosti „návratu ke kapitalismu“.

Tento svůj ekonomický akcent kombinuje Ivan s liberálnějším přístupem v kulturních otázkách, než je v jeho straně obvyklé: propaguje méně restriktivní přístup v drogové politice, zejména pokud jde o trh s konopím, a podpořil by také manželství pro všechny.

Ivan po volbách, v nichž ODS s partnery ztratila vládní většinu, kritizoval absenci sebereflexe, například když si strana do čela poslaneckého klubu opět zvolila letitého a kontroverzního politika Marka Bendu. Zároveň varoval, že ODS hrozí podobný osud jako sociální demokracii, a proto ohlásil svůj záměr kandidovat na předsedu, a se svou vizí začal objíždět místní stranická sdružení.

Ve svém programu Radim Ivan slibuje podporu pro vznik vnitrostranických názorových praxí po vzoru struktury politických stran v anglosaských demokraciích, nábor deseti tisíc nových členů tak, aby se ODS stala nejsilnější českou politickou stranou. Zasadit se chce také o intenzivní komunikaci vedení dovnitř strany a o permanentní volební kampaň vedoucí k vítězství ve sněmovních volbách 2029 s více než třiceti procenty hlasů.

Větší nejasnost panuje ohledně obsazení pozice prvního místopředsedy, kterou již nebude obhajovat Zbyněk Stanjura, jenž ji zastával od roku 2020. Zájem o funkci má starosta Prahy 9 a pražský zastupitel Tomáš Portlík jakožto nominant vlivné pražské buňky a také senátor a bývalý hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček. Ten ovšem rovněž patří ke kritikům stávajících poměrů ve straně. Po volbách kritizoval pokračování koalice SPOLU, kterou označil za „přežitou“, a pro ODS vytkl cíl zaměřit se nyní více na vlastní značku.

Velká obměna nastane také na pozicích řadových místopředsedů, ty totiž nebudou obhajovat poslanec a bývalý ministr kultury Martin Baxa ani poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix. Zájem dostat se do užšího vedení naopak mají poslanci Karel Haas, Jiří Havránek, Štěpán Slovák a Petr Sokol a bývalý ministr životního prostředí Pavel Drobil. Post místopředsedy bude také obhajovat europoslanec Alexandr Vondra. Další nominace mohou padnout ještě na místě.

Reagovat na dobu

Politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity v Praze potvrzuje, že Kupka je jasným favoritem volby. „Kupka je představitelem statu quo, navrhuje pokračování v klíčových tématech i strategiích, které charakterizovaly Petra Fialu — tedy dostředivost, soucitně a částečně i křesťansky orientovaný konzervatismus, spolupráci s menšími stranami na čele s KDU-ČSL a TOP 09 a pragmatický vztah k Evropské unii,“ říká Cabada pro DR.

„Naopak vyjádření Radima Ivana znějí trochu jako od politiků Motoristů — tedy návrat v čase, jakási restaurace thatcherovského neoliberalismu. Jsem přesvědčen, že takto formulovaný program v nynější ODS nemá většinovou podporu, složení delegátů ale může být jiné,“ dodává Cabada.

Do souboje o předsednické posty podle Cabady může promluvit poražený z kandidátů na předsedu, a také dosud nenominovaní politici. „Nevnímám, že by kdokoli byl nyní jasným favoritem. Velmi bych ovšem vítal, pokud by mezi zvolenými kandidáty byly i ženy.“

Obdobně jako Cabada hovoří i politoložka Irena Skalová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Kupka patří dlouhodobě k nejčastěji vystupujícím a nejrozpoznatelnějším tvářím ODS ve veřejném prostoru, a zároveň nepředstavuje kontroverzní či konfliktní osobnost uvnitř strany. V prostředí ODS navíc tradičně převažuje důraz na kontinuitu a loajalitu v širším vedení, nikoli na personální zvraty,“ říká.

S perspektivou ODS dosáhnout samostatně opět na vyšší zisky to však odborníci vidí skepticky. „Myslím si, že samostatně ODS již nikdy nezíská třicet procent jako v době nultých let. Jde o to, že se hodně vyostřila konzervativní a liberální dimenze politiky, která přebíjí tu ekonomickou, proto tu vždy k ekonomicky pravicovějším stranám budou liberálnější pravicové alternativy v podobě STAN, či TOP 09, které jsou jasně a čitelně proevropské. Je naprostý mýtus, že nějaký návrat ke kořenům, nebo návrat ke klausovské ODS přinese nějaké hlasy nad dvanáct procent,“ řekl DR politolog Jakub Lysek z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

„Za současných podmínek lze necelých patnáct procent považovat spíše za horní hranici volebního zisku ODS. Strana má relativně pevné jádro voličů, které je stabilní, ale zároveň už dnes oslovuje jen omezený okruh elektorátu. Dvacetiprocentní zisky byly v minulosti spojeny s jiným typem politické soutěže i s jiným očekáváním voličů. V současném prostředí, kde voliči častěji střídají preference a hledají tematicky užší nebo protestní alternativy, je prostor pro takto silnou dominanci výrazně menší,“ míní politoložka Irena Skalová.

„Perspektiva ODS se odvíjí jak od vnitřních procesů, tak i zvnějšku. Bylo logické, že ODS byla integrátorem sil, které se postavily populismu ANO a extremismu SPD. Tuto ambici má Martin Kupka i nadále, u Radima Ivana vidím spíše důraz na to, že ODS má ostatní strany marginalizovat, přetahovat jim voliče a takto růst,“ uvažuje politolog Ladislav Cabada. „Obě strategie mohou ODS posilovat, ale pouze první vidím jako šanci postavit projekt, který bude moci současnou vládu vyzvat v příštích parlamentních volbách.“