Volební období se chýlí ke konci, který nastane zvolením nových poslanců během prvního říjnového víkendu. Sněmovna se nyní bude scházet nanejvýš při mimořádných schůzích a vládní ministři už místo agendy řeší předvolební kampaň. Nastává tedy chvíle bilancování: co po dosluhující vládě Petra Fialy (ODS) zůstává ve sféře veřejné politiky?

V následujících týdnech se v samostatných textech budeme věnovat tomu, nakolik se vládě podařilo naplnit její původní záměry a programové prohlášení. V této analýze se zabýváme změnami, které vláda Petra Fialy uskutečnila v oblasti daní a sociálních dávek, školství a vědy, veřejnoprávních médií, rovnosti a lidských práv, spravedlnosti, bydlení, migrace a zdravotnictví. Klimatické a energetické politice se bude věnovat samostatné zhodnocení klimatické rubriky Deníku Referendum.

Daně a dávky: neoliberální reformy

Již v první polovině svého mandátu představila vláda soubor úsporných opatření, takzvaný konsolidační balíček. Od ledna 2024 tak vzrostla daň z nemovitosti, zvýšilo se zdanění hazardu, tabáku a alkoholu, upravily se sazby daně z přidané hodnoty, zrušila se část dotačních titulů a snížila státní podpora stavebního spoření. Zdražily rovněž dálniční známky a daň z příjmu právnických osob vzrostla z 19 na 21 procent. Znovu bylo zavedeno nemocenské pojištění a zrušilo se například školkovné či některé daňové slevy.

Součástí vládních snah o úspory byla i důchodová reforma, obsahující především postupné zvyšování věku odchodu do důchodu na 67 let a nižší výpočet nově přiznávaných důchodů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) připravilo reformu dosud složitého a roztříštěného systému sociálních dávek. Takzvaná superdávka slučuje příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení do jediné dávky — přičemž zároveň zpřísňuje podmínky pro její čerpání.

Ministr Jurečka se netajil ideologickým východiskem reformy — podle něj stávající systém příliš nemotivuje lidi k tomu, aby se „starali sami o sebe a nespoléhali se pasivně na stát“. Reformu opakovaně obhajoval frází: „Kdo má dvě ruce a dvě nohy a nepracuje, tak ať nejí.“

Jurečkovo ministerstvo stálo také za novelou zákoníku práce, motivovanou především snahou o větší flexibilitu trhu práce z pohledu zaměstnavatelů. Novela mimo jiné zkrátila výpovědní lhůtu. Zároveň zavedla jednorázovou podporu pro zaměstnance, kteří dlouhodobě nemohou pracovat ze zdravotních důvodů. Zaměstnanci po rodičovské dovolené mají nově do dvou let od odchodu na rodičovskou garantováno stejné pracovní místo.

Zmírnila se také pravidla pro čerpání krátkodobého volna — například v případě úmrtí blízké osoby — a podpora v nezaměstnanosti se zvýšila na 80 procent průměrné mzdy. Letní brigády budou nově moci — se souhlasem rodičů — vykonávat i čtrnáctiletí.

Školství a věda v duchu opatrného pokroku

Vedení ministerstva školství v uplynulém období provázely politické komplikace — během dvou let se na postu ministra vystřídali Petr Gazdík, Vladimír Balaš a nakonec Mikuláš Bek (všichni STAN). Bek přitom čelil opakovaným protestům a kritice ze strany učitelů i studentů kvůli nedostatečnému zvyšování rozpočtu na vzdělávání. Přesto se za toto volební období podařilo prosadit několik důležitých změn, zejména díky dvěma novelám, které byly definitivně schváleny teprve minulý měsíc.

Takzvanou malou novelu schválili poslanci napříč politickým spektrem, přičemž v červnu museli přehlasovat senátní veto. Někteří členové horní komory, včetně předsedy Miloše Vystrčila (ODS), kritizovali plošný charakter změn a preferovali, aby rozhodnutí zůstalo na jednotlivých školách a učitelích.

Jejich výhrady však sněmovna nepřijala, takže se od roku 2027 začne v prvních dvou třídách základních škol hodnotit slovně, omezí se možnost odkladu školní docházky a současně přestane být možné propadnout již v první třídě. Navíc v každé třídě s minimálně patnácti žáky má být učitelům k dispozici pedagogický asistent.

V těsném souběhu projednávaná a schválená velká školská novela garantuje už od letošního září financování školních psychologů, sociálních a speciálních pedagogů ze státního rozpočtu. Rovněž bylo upraveno financování škol tak, aby lépe reflektovalo specifické podmínky a náročnost práce, například při vyšším výskytu problémových žáků.

Financování nepedagogických pracovníků škol, jako jsou uklízeči, kuchaři či školníci, přechází z centrální úrovně na zřizovatele — obce u základních škol a kraje u středních škol. Školy v obcích, které zřizují dvě či více škol, přičemž některá z nich v posledních třech letech alespoň jednou nedosáhla počtu 180 žáků, se nově budou muset slučovat.

Další významnou změnou, která může proměnit obsah vzdělávání, bylo schválení nových rámcových vzdělávacích programů pro základní školy koncem loňského roku.

Nové vzdělávací programy kladou větší důraz na rozvoj kompetencí než na pouhé množství znalostí, zavádějí výuku angličtiny již od první třídy místo dosavadní třetí a na druhém stupni ruší možnost volby ruštiny a italštiny jako druhého cizího jazyka. Součástí rámců je také posílení výchovy k občanství a demokracii. V oblasti sexuální výchovy nově zahrnují výuku o existenci LGBTQ lidí, což vyvolalo tlak ultrakonzervativních organizací v čele s Aliancí pro rodinu.

Změna rámcových vzdělávacích programů je však jen jednou z komponent, na jejichž základě si školy vytvářejí vlastní učební plány. Ministerstvo školství však v minulosti nedokázalo zajistit dostatečnou metodickou a dlouhodobou podporu, která by umožnila skutečné naplnění svých cílů ve všech školách. Podle odborníků, s nimiž Deník Referendum hovořil, není situace při realizaci loňských změn o mnoho lepší.

Kvůli vysokému přetlaku ve středoškolském přijímacím řízení, zejména na gymnáziích ve větších městech, reformovalo ministerstvo školství v roce 2023 dosavadní zastaralý systém přihlašování. Papírové přihlášky a decentralizovaný systém nahradil nový jednotný digitální systém, který žákům umožňuje přihlásit se až na tři školy, jež označí podle priority. Na základě výsledků přijímacích zkoušek jim systém automaticky přiřadí vybranou školu, na niž jejich bodový zisk a pořadí stačí.

Odpadla tak příčina dlouhých front před školami — odvolání už není třeba podávat osobně, aby se student dostal na uvolněné místo. Zvýšení kapacity středních škol však nastalo jen v některých krajích, protože jejich zřizovatelem jsou právě kraje, a ministerstvo tak má omezený vliv na jejich rozšiřování.

Zřízení samostatného ministerského postu pro vědu, který nejprve zastávala Helena Langšádlová (TOP 09) a v polovině volebního období ji vystřídal Marek Ženíšek (TOP 09), se promítlo do podoby nového zákona na podporu vědy. Ten mimo jiné zavádí takzvané znalostní transfery, tedy podporu přenosu výsledků výzkumu do praxe, a klade důraz také na rovné příležitosti a mobilitu výzkumníků — například formou příspěvků na péči o děti během pracovních cest.

Zástupci občanské organizace Fórum Věda žije označili novelu za nejvýznamnější český zákon na podporu vědy za posledních dvacet let a ocenili řadu jejích pozitivních prvků. Zároveň však upozornili, že požadavek na vypracování dlouhodobých koncepcí v rámci znalostních transferů může otevřít prostor pro další zintenzivnění byrokratické kontroly vědeckých institucí.

Na jaře letošního roku byla rovněž schválena novela zákona o vysokých školách, jejímž cílem je zlepšit neudržitelné podmínky doktorského studia. Doktorandi by nově měli mít v rámci prezenčního studia nárok na stipendium ve výši alespoň 1,2násobku minimální mzdy, což by v praxi mělo znamenat přibližně dvojnásobek jejich dosavadního obvyklého finančního ohodnocení.