Volební období se chýlí ke konci, který nastane zvolením nových poslanců během prvního říjnového víkendu. Sněmovna se nyní bude scházet nanejvýš při mimořádných schůzích a vládní ministři už místo agendy řeší předvolební kampaň. Nastává tedy chvíle bilancování: co po dosluhující vládě Petra Fialy (ODS) zůstává ve sféře veřejné politiky?

V následujících týdnech se v samostatných textech budeme věnovat tomu, nakolik se vládě podařilo naplnit její původní záměry a programové prohlášení. V této analýze se zabýváme změnami, které vláda Petra Fialy uskutečnila v oblasti daní a sociálních dávek, školství a vědy, veřejnoprávních médií, rovnosti a lidských práv, spravedlnosti, bydlení, migrace a zdravotnictví. Klimatické a energetické politice se bude věnovat samostatné zhodnocení klimatické rubriky Deníku Referendum.

Daně a dávky: neoliberální reformy

Již v první polovině svého mandátu představila vláda soubor úsporných opatření, takzvaný konsolidační balíček. Od ledna 2024 tak vzrostla daň z nemovitosti, zvýšilo se zdanění hazardu, tabáku a alkoholu, upravily se sazby daně z přidané hodnoty, zrušila se část dotačních titulů a snížila státní podpora stavebního spoření. Zdražily rovněž dálniční známky a daň z příjmu právnických osob vzrostla z 19 na 21 procent. Znovu bylo zavedeno nemocenské pojištění a zrušilo se například školkovné či některé daňové slevy.

Součástí vládních snah o úspory byla i důchodová reforma, obsahující především postupné zvyšování věku odchodu do důchodu na 67 let a nižší výpočet nově přiznávaných důchodů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) připravilo reformu dosud složitého a roztříštěného systému sociálních dávek. Takzvaná superdávka slučuje příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení do jediné dávky — přičemž zároveň zpřísňuje podmínky pro její čerpání.

Ministr Jurečka se netajil ideologickým východiskem reformy — podle něj stávající systém příliš nemotivuje lidi k tomu, aby se „starali sami o sebe a nespoléhali se pasivně na stát“. Reformu opakovaně obhajoval frází: „Kdo má dvě ruce a dvě nohy a nepracuje, tak ať nejí.“

Jurečkovo ministerstvo stálo také za novelou zákoníku práce, motivovanou především snahou o větší flexibilitu trhu práce z pohledu zaměstnavatelů. Novela mimo jiné zkrátila výpovědní lhůtu. Zároveň zavedla jednorázovou podporu pro zaměstnance, kteří dlouhodobě nemohou pracovat ze zdravotních důvodů. Zaměstnanci po rodičovské dovolené mají nově do dvou let od odchodu na rodičovskou garantováno stejné pracovní místo.

Zmírnila se také pravidla pro čerpání krátkodobého volna — například v případě úmrtí blízké osoby — a podpora v nezaměstnanosti se zvýšila na 80 procent průměrné mzdy. Letní brigády budou nově moci — se souhlasem rodičů — vykonávat i čtrnáctiletí.

Školství a věda v duchu opatrného pokroku

Vedení ministerstva školství v uplynulém období provázely politické komplikace — během dvou let se na postu ministra vystřídali Petr Gazdík, Vladimír Balaš a nakonec Mikuláš Bek (všichni STAN). Bek přitom čelil opakovaným protestům a kritice ze strany učitelů i studentů kvůli nedostatečnému zvyšování rozpočtu na vzdělávání. Přesto se za toto volební období podařilo prosadit několik důležitých změn, zejména díky dvěma novelám, které byly definitivně schváleny teprve minulý měsíc.

Takzvanou malou novelu schválili poslanci napříč politickým spektrem, přičemž v červnu museli přehlasovat senátní veto. Někteří členové horní komory, včetně předsedy Miloše Vystrčila (ODS), kritizovali plošný charakter změn a preferovali, aby rozhodnutí zůstalo na jednotlivých školách a učitelích.

Jejich výhrady však sněmovna nepřijala, takže se od roku 2027 začne v prvních dvou třídách základních škol hodnotit slovně, omezí se možnost odkladu školní docházky a současně přestane být možné propadnout již v první třídě. Navíc v každé třídě s minimálně patnácti žáky má být učitelům k dispozici pedagogický asistent.

V těsném souběhu projednávaná a schválená velká školská novela garantuje už od letošního září financování školních psychologů, sociálních a speciálních pedagogů ze státního rozpočtu. Rovněž bylo upraveno financování škol tak, aby lépe reflektovalo specifické podmínky a náročnost práce, například při vyšším výskytu problémových žáků.

Financování nepedagogických pracovníků škol, jako jsou uklízeči, kuchaři či školníci, přechází z centrální úrovně na zřizovatele — obce u základních škol a kraje u středních škol. Školy v obcích, které zřizují dvě či více škol, přičemž některá z nich v posledních třech letech alespoň jednou nedosáhla počtu 180 žáků, se nově budou muset slučovat.

Další významnou změnou, která může proměnit obsah vzdělávání, bylo schválení nových rámcových vzdělávacích programů pro základní školy koncem loňského roku.

Nové vzdělávací programy kladou větší důraz na rozvoj kompetencí než na pouhé množství znalostí, zavádějí výuku angličtiny již od první třídy místo dosavadní třetí a na druhém stupni ruší možnost volby ruštiny a italštiny jako druhého cizího jazyka. Součástí rámců je také posílení výchovy k občanství a demokracii. V oblasti sexuální výchovy nově zahrnují výuku o existenci LGBTQ lidí, což vyvolalo tlak ultrakonzervativních organizací v čele s Aliancí pro rodinu.

Změna rámcových vzdělávacích programů je však jen jednou z komponent, na jejichž základě si školy vytvářejí vlastní učební plány. Ministerstvo školství však v minulosti nedokázalo zajistit dostatečnou metodickou a dlouhodobou podporu, která by umožnila skutečné naplnění svých cílů ve všech školách. Podle odborníků, s nimiž Deník Referendum hovořil, není situace při realizaci loňských změn o mnoho lepší.

Kvůli vysokému přetlaku ve středoškolském přijímacím řízení, zejména na gymnáziích ve větších městech, reformovalo ministerstvo školství v roce 2023 dosavadní zastaralý systém přihlašování. Papírové přihlášky a decentralizovaný systém nahradil nový jednotný digitální systém, který žákům umožňuje přihlásit se až na tři školy, jež označí podle priority. Na základě výsledků přijímacích zkoušek jim systém automaticky přiřadí vybranou školu, na niž jejich bodový zisk a pořadí stačí.

Odpadla tak příčina dlouhých front před školami — odvolání už není třeba podávat osobně, aby se student dostal na uvolněné místo. Zvýšení kapacity středních škol však nastalo jen v některých krajích, protože jejich zřizovatelem jsou právě kraje, a ministerstvo tak má omezený vliv na jejich rozšiřování.

Zřízení samostatného ministerského postu pro vědu, který nejprve zastávala Helena Langšádlová (TOP 09) a v polovině volebního období ji vystřídal Marek Ženíšek (TOP 09), se promítlo do podoby nového zákona na podporu vědy. Ten mimo jiné zavádí takzvané znalostní transfery, tedy podporu přenosu výsledků výzkumu do praxe, a klade důraz také na rovné příležitosti a mobilitu výzkumníků — například formou příspěvků na péči o děti během pracovních cest.

Zástupci občanské organizace Fórum Věda žije označili novelu za nejvýznamnější český zákon na podporu vědy za posledních dvacet let a ocenili řadu jejích pozitivních prvků. Zároveň však upozornili, že požadavek na vypracování dlouhodobých koncepcí v rámci znalostních transferů může otevřít prostor pro další zintenzivnění byrokratické kontroly vědeckých institucí.

Na jaře letošního roku byla rovněž schválena novela zákona o vysokých školách, jejímž cílem je zlepšit neudržitelné podmínky doktorského studia. Doktorandi by nově měli mít v rámci prezenčního studia nárok na stipendium ve výši alespoň 1,2násobku minimální mzdy, což by v praxi mělo znamenat přibližně dvojnásobek jejich dosavadního obvyklého finančního ohodnocení.

Posílená nezávislost veřejnoprávních médií

Jedním z klíčových slibů nastupující koalice po volbách v roce 2021 bylo posílení nezávislosti veřejnoprávních médií. Prvním krokem v tomto směru se stalo schválení takzvané malé mediální novely, kterou koalice prosadila navzdory opozičním obstrukcím. Novela upravila složení a způsob volby Rad České televize a Českého rozhlasu — orgánů, které na veřejnoprávní média dohlížejí a volí jejich generální ředitele.

Rada České televize byla rozšířena z dosavadních 15 na 18 členů, přičemž šest z nich nově volí Senát. Tento krok má zajistit větší diverzifikaci a omezit vliv aktuální většiny ve Sněmovně, která dříve rozhodovala o všech členech Rady.

Rada Českého rozhlasu zůstává devítičlenná, avšak nově tři její členy volí Senát, a to podle obdobného principu jako u Rady České televize. Výsledná podoba změn však zaostala za původními záměry — uvažovalo se totiž o tom, že členy obou rad budou volit Poslanecká sněmovna a Senát rovným dílem, aby žádná z komor neměla rozhodující vliv.

Byla také zpřísněna kritéria pro organizace občanské společnosti, jež mají právo navrhovat kandidáty do veřejnoprávních rad. Nově musí mít tyto spolky alespoň desetiletou historii, což má zabránit účelovému zakládání takzvaných schránkových organizací — tedy subjektů, které kandidáta pouze formálně nominují, ačkoliv ve skutečnosti jde o jednotlivce s politickými ambicemi nebo zástupce mocenských skupin.

Ačkoliv vláda na začátku svého mandátu popírala předvolební slib zvýšit veřejnoprávní poplatky, později se k této otázce vrátila a přes silný lobbing soukromých televizí a rádií, převážně vlastněných oligarchy, opoziční obstrukce i otevřenou nevoli části poslanců ODS nakonec navýšení poplatků prosadila.

Poplatky za Českou televizi se tak zvýšily poprvé po sedmnácti letech ze 135 na 150 korun měsíčně, za Český rozhlas dokonce po dvaceti letech ze 45 na 55 korun. Současně byl zaveden mechanismus automatické valorizace, který má zabránit, aby se zvýšení poplatků v budoucnu opět stalo předmětem polarizující politické debaty.

V roce 2023 vládní strany z iniciativy poslance Jakuba Michálka (Piráti) prosadily novelu, která zpřísnila pravidla vlastnictví tištěných médií, televizních a rozhlasových stanic. Nově se kontrola vlastnictví vztahuje nejen na formálně vedené osoby, ale především na skutečné, reálné majitele, včetně poslanců, senátorů, členů vlády a prezidenta.

V praxi se změna dotkla především lídra hnutí ANO Andreje Babiše, který v důsledku nové legislativy prodal vydavatelství Mafra — zahrnující deník Mladá Fronta Dnes, portál iDNES.cz, několik volnočasových magazínů, bezplatný deník Metro či televizi Óčko — majiteli investiční skupiny Kaprain, Karlu Pražákovi. Příslušnou část zákona však na konci loňského roku na návrh hnutí ANO zrušil Ústavní soud, a to kvůli jejímu prosazení formou přílepku ve Sněmovně. Platí tak původní úprava, kterou lze obejít převedením médií do svěřenských fondů, jak to Babiš činil v letech 2017 až 2023.

Lidská práva: redefinice znásilnění a přetrvávající nerovnost LGBTQ lidí

Patrně nejvýznamnějším počinem v oblasti lidských práv byla v uplynulém volebním období jednoznačná redefinice znásilnění, na níž se poslanci napříč politickým spektrem nakonec shodli.

Z iniciativy tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) se dosavadní úprava, která předpokládala zneužití bezbrannosti oběti, změnila. Nově je za znásilnění považován akt, při němž je projeven nesouhlas s pohlavním stykem — ať už verbální, či neverbální formou — přičemž zákon nadále zohledňuje i situace, kdy je oběť v důsledku „zamrzlá“ nebo neschopná se bránit. Současně byla zvýšena trestní sazba zejména u případů znásilnění osob mladších 18 let.

V roce 2024 byla rozšířena práva gayů a leseb zavedením nového institutu „partnerství“, který nahradil dosavadní „registrované partnerství“ platné od roku 2006.

Změna přinesla nejen nové označení, ale i rozšíření práv, která byla dosud vyhrazena pouze manželům. Partnerství lze nově uzavírat na jakékoliv matrice, za přítomnosti svědků, s nárokem na pracovní volno, a je s ním spojen také vznik společného jmění či nárok na vdovecký důchod. Nadále však zůstává zásadní rozdíl oproti manželství: partneři stále nemohou společně adoptovat dítě. Adopce je možná pouze prostřednictvím složitějšího postupu — nejprve jako jednotlivci, poté následným přisvojením partnerem.

Původní naděje na plnohodnotné schválení manželství pro všechny — jaké během uplynulých čtyř let zavedly například Švýcarsko, Řecko, Slovinsko či Estonsko a připojily se tak k většině západoevropských zemí — se v tomto volebním období nenaplnily.

Samotné přijetí institutu partnerství nakonec prošlo především díky podpoře opozičního hnutí ANO, neboť vládní koalice se na podobě návrhu neshodla a část poslanců ODS a KDU-ČSL hlasovala proti. Zároveň se však podařilo zablokovat snahu o ústavní zakotvení výlučnosti manželství jako svazku muže a ženy — návrh, inspirovaný praxí v Rusku či Maďarsku a podporovaný konzervativními iniciativami jako Aliance pro rodinu, prosazovali zákonodárci napříč politickým spektrem.

Z iniciativy ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) se od poloviny roku 2024 změnila pravidla pro dárcovství krve. Dosavadní praxe automaticky vylučovala všechny muže, kteří měli v uplynulém roce pohlavní styk s jinými muži, bez ohledu na jejich zdravotní stav či negativní testy na HIV. Nově je ochranná lhůta stanovena na čtyři měsíce a vztahuje se na všechny osoby, bez ohledu na pohlaví, které provozují anální sex.

Nikoliv z iniciativy vlády, ale na základě loňského rozhodnutí Ústavního soudu byla zrušena dosud vyžadovaná podmínka kastrace pro úřední změnu pohlaví — požadavek, který Česká republika jako jedna z posledních zemí v Evropě stále uplatňovala. V návaznosti na tento verdikt vydalo Ministerstvo zdravotnictví novou metodiku, podle níž od července 2024 postačuje k úřední změně pohlaví diagnóza od odborného lékaře — sexuologa.

Česká republika jako jedna z posledních zemí Evropské unie letos na začátku roku konečně schválila vznik instituce dětského ombudsmana. Ten má dohlížet na dodržování práv dětí a nově může také vstupovat jako vedlejší účastník do řízení, která se těchto práv týkají. Dočasně tuto agendu vykonává zástupce veřejného ochránce práv Vít Alexander Schorm, přičemž samostatného dětského ombudsmana zvolí až příští Poslanecká sněmovna.

Rozsáhlé změny v trestním právu: liberalizace konopné legislativy a restrikce vůči komunismu

Klíčovou legislativní iniciativou Ministerstva spravedlnosti, které po většinu volebního období až do června 2025 vedl Pavel Blažek (ODS), se stala novela zákona o státním zastupitelství zaměřená na posílení jeho nezávislosti a ochranu před politickými zásahy.

Novela nově stanovila pevné sedmileté funkční období nejvyššího státního zástupce bez možnosti opakování a omezila možnosti jeho odvolání — to je možné pouze na základě jasného, konkrétně odůvodněného rozhodnutí vlády, proti němuž se může dotčený úředník bránit u Nejvyššího správního soudu. Změny se dotkly také nižších stupňů státního zastupitelství: okresní, krajští a vrchní státní zástupci mohou být nově odvoláni výhradně prostřednictvím kárného řízení.

Za vlády Petra Fialy se odehrála také změna ve vedení státního zastupitelství. V březnu 2025 rezignoval nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, který byl do funkce jmenován ještě na konci mandátu předchozí vlády Andreje Babiše (ANO). Do čela úřadu tehdy nastoupil poté, co Pavel Zeman rezignoval s odůvodněním, že na něj vyvíjela nátlak tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

Vzhledem k okolnostem i předlistopadové minulosti nového nejvyššího státního zástupce, který dříve působil jako vojenský prokurátor, slibovaly strany současné koalice po volbách odvolání Igora Stříže z funkce .To se však nestalo a Stříž rezignoval až letos, údajně z rodinných důvodů. Novou nejvyšší státní zástupkyní se na návrh ministra Blažka stala Lenka Bradáčová.

Další významnou změnou byla novela trestního zákoníku, kterou po Pavlu Blažkovi převzala a dokončila v závěrečné fázi schvalování ve sněmovně nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Tato novela v řadě případů zmírňuje trestní postihy za konkrétní skutky s cílem přispět ke snížení přeplněnosti českých věznic.

Soudci tak získají větší pravomoci ukládat alternativní tresty. Zároveň se uvolní pravidla například pro držení a pěstování konopí: nově bude možné mít až tři rostliny, přičemž překročení tohoto limitu bude považováno pouze za přestupek s relativně širokou tolerancí.

Naopak jinde se tresty zpřísňují nebo se zavádějí nové trestné činy. Pachatelům sexuálního násilí či jiných trestných činů s trestní sazbou minimálně pět let bude prakticky na doživotí zakázáno pracovat s dětmi, u nižších trestních sazeb pak bude zákaz platit po dobu dvaceti let. Toto opatření je součástí takzvaného dětského certifikátu, který poslanci schválili na návrh Barbory Urbanové (STAN) navzdory odporu části vládní ODS.

Nově přijatý zákon, který trestá propagaci hnutí směřujících k potlačení lidských práv a svobod, zmiňuje na návrh poslance Martina Dlouhého (TOP 09) vedle nacismu také na komunismus. Panují zatím nejasnosti ohledně toho, co bude změna znamenat v praxi. Současně se v souladu s požadavky institucí chránících oběti násilí z nenávisti rozšířil i výčet předsudečných trestných činů o pohnutky související s pohlavím, sexuální orientací, věkem či zdravotním postižením.

V tomto volebním období sněmovna konečně po letitých neúspěšných pokusech přijala zákon o lobbingu. Přijetí zákona však provázely výrazné výtky protikorupčních organizací, které jej považují za nedostatečně ambiciózní.

Zákon byl nakonec přijat hlasy koaličních i opozičních poslanců ve zredukované verzi, kterou navrhla tehdy ještě poslankyně Eva Decroix. Zákon představuje krok ke zvýšení transparentnosti dosud neregulovaného lobbingu, zavádí povinnost lobbistů zapsat se do veřejně přístupného registru a dvakrát ročně do něj vkládat zprávu o setkáních s politiky a předmětech těchto jednání.

Díky iniciativě Evy Decroix ale výsledná podoba zákona neobsahuje povinnost takzvané lobbistické stopy, tedy povinnost zveřejňovat u každé přijaté normy informace o lobbistických kontaktech, které vedly k předložení či pozměňovacím návrhům. Poslankyně ODS tento krok zdůvodnila tím, že taková povinnost je v praxi nerealizovatelná, neboť nelze spolehlivě odlišit vnější podněty od vlastních záměrů zákonodárce.

Nedostatečné řešení bytové krize

Mezi klíčové změny v agendě ministerstva pro místní rozvoj patřily novelizace stavebního zákona a zákona na podporu bydlení, které obě směřují ke zmírnění chronické bytové krize v České republice. Až do svého odvolání premiérem Fialou a odchodu Pirátů z vlády v září loňského roku byl ministrem pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Po jeho odchodu připadl tento resort hnutí STAN, které na jeho místo nominovalo bývalého hejtmana Karlovarského kraje Petra Kulhánka (Karlovarská občanská alternativa).

Návrh zákona na podporu bydlení byl původně připravován za vedení Ivana Bartoše, avšak sám bývalý ministr později kritizoval finální podobu zákona, kterou v květnu schválil Senát již na Kulhánkově ministerstvu, jako nedostatečnou.

Zákon zavádí kontaktní místa, jež mají pomáhat lidem v bytové nouzi, zejména v oblastech s vyšším počtem osob ohrožených ztrátou bydlení. Součástí novely je také institut takzvaného garantovaného nájemního bydlení, který majitelům bytů, kteří se dobrovolně zapojí do programu, zaručuje jistotu úhrady nájmu či škod i v případech, kdy nájemník není schopen platby. Jako žadatelé mohou do programu garantovaného nájemního bydlení vstoupit nízkopříjmové rodiny s dětmi, senioři a další zranitelné skupiny obyvatel.

Nový stavební zákon, který vstoupil v platnost v červenci loňského roku, měl výrazně zjednodušit stavební řízení — místo dvou je nyní pouze jedno a zároveň zavádí pevně stanovené lhůty pro vydání stavebních povolení: třicet nebo šedesát dní podle typu stavby. Zároveň se rozšířil seznam staveb, které nevyžadují povolení stavebních úřadů. Občanské organizace kritizovaly omezené možnosti veřejnosti vyjadřovat se k plánovaným stavbám v blízkosti bydliště.

Nejdůležitějším počinem ministerstva dopravy pod vedením Martina Kupky (ODS) byla patrně novela zákona o liniových stavbách, která výrazně zjednodušila povolovací řízení u klíčových projektů, jako jsou dálnice, železnice či elektrárny. Příprava těchto strategických staveb nyní spadá pod nový samostatný úřad zaměstnávající více než stovku pracovníků.

Korespondenční volba a restrikce vůči migrantům

Ministerstvo vnitra pod vedením Víta Rakušana (STAN) prosadilo očekávanou korespondenční volbu, která je běžná ve většině evropských zemí, a to i přes vytrvalé obstrukce populistické opozice, jež šířila trumpistické narativy o snaze vlády „ukrást volby“ a zajistit si vítězství. Díky zavedení korespondenční volby, která bude poprvé využita v nadcházejících sněmovních volbách, nebudou muset Češi žijící v zahraničí komplikovaně cestovat na často vzdálené ambasády, ale budou moci volit jednoduše poštou za stanovených podmínek.

Změny by mohly dlouhodobě o něco zvýšit volební účast a mírně pomoci liberálům a pravici, soudě podle toho, že dosud mezi Čechy žijícími v zahraničí drtivě vyhrávaly strany pětikoalice — například ve sněmovních volbách 2021 koalice Pirátů a STAN 50,47 procenta, koalice SPOLU 34,26 procenta, hnutí ANO pouze pět procent.

Během volebního období se postupně rozšiřovalo využití eDokladů: samotná aplikace, která obsahuje digitální verzi občanského průkazu, byla spuštěna v lednu 2024 a od letošního roku ji lze používat pro ověřování identity na ministerstvech, úřadech a krajských i obecních samosprávách.

V tomto volebním období se v několika legislativních vlnách řešila především otázka migrace v souvislosti s ukrajinskými válečnými uprchlíky — zejména jejich pobyt, podpora a integrace. Ukrajinští uprchlíci v České republice žijí v režimu dočasné ochrany, který lze v případě, že mají zaměstnání a nepobírají sociální podporu, po pěti letech přeměnit na trvalý pobyt.

Na konci června schválila sněmovna novelu zákona, která do české legislativy zavádí evropský migrační pakt. Zákon zejména zjednodušuje deportace a posiluje pravomoci státních bezpečnostních složek při ověřování totožnosti cizinců. Opozice kritizovala zákon zejména kvůli principu „povinné solidarity“ při přijímání uprchlíků z jiných zemí Evropské unie, případně za finanční spoluúčast.

Paradoxně však Sněmovna zároveň schválila pozměňovací návrh poslance Roberta Králíčka (ANO), který stanoví, že cizinec, jenž během dvanácti měsíců spáchá v České republice tři přestupky, může přijít o povolení k pobytu. Nový migrační zákon nyní čeká na schválení Senátem a podepsání prezidentem Petrem Pavlem.

Zdravotnictví: výpadky léků a protesty kvůli přesčasům

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nastoupil do úřadu ještě za doznívající covidové pandemie, již však brzy vystřídaly hlavně problémy s nedostatkem a výpadky některých léků. V reakci na to ministerstvo připravilo nový zákon o léčivech, který zpřísňuje pravidla pro jejich vývoz do zahraničí a zavádí povinnost distributorů vytvářet zásoby vybraných léků.

V červnu schválil Senát také novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která přináší několik změn, například hrazení základních bílých zubních plomb dospělým či větší podporu pro pojištěnce, kteří dbají na zdravý životní styl a prevenci.

Současně byl schválen i další Válkův zákon o digitalizaci zdravotnictví, který zavádí elektronický očkovací průkaz, elektronické žádanky a sdílený kmenový registr pacientů obsahující údaje o zdravotní způsobilosti a absolvování preventivních opatření. Obě novely vstoupí v platnost od začátku roku 2026.

Počátkem letošního června byla rovněž schválena novela zákona o zdravotních službách, která přenáší odpovědnost za zajištění lékařské pohotovosti na zdravotní pojišťovny. Nově zavádí institut nemocničního ombudsmana na ochranu práv pacientů a zpřísňuje sankce vůči lékařům, kteří od pacientů vybírají nezákonné poplatky. Součástí novely je také umožnění vzniku center komplexní péče o děti s dlouhodobými zdravotními obtížemi.

Na podzim 2023 čelil ministr Válek hlasitým protestům lékařů proti navrhovaným změnám v zákoníku práce, které připravovalo jeho ministerstvo spolu s resortem práce a sociálních věcí vedeným Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Změny měly rušit limity pro přesčasy. Po protestech byly v legislativě učiněny některé změny, nicméně lékaři nyní mohou vykonávat až čtyřiadvacetihodinové služby. Dohoda s lékaři, do níž se musel zapojit i premiér Fiala, byla uzavřena na základě příslibu zvýšení finančních odměn.