Stávkující pedagogy podpoří také studenti. Nechtějí škrty ve svém vzdělávání

Vojtěch Petrů

Stávkující pedagogy dnes v Praze protestním pochodem podpoří studenti pražských gymnázií. Jinde se učitelé snaží studentům důvody stávky vysvětlovat třeba v rámci občanské výchovy.

Při zásadních tématech, jako je klima a vzdělávání, se studenti dokáží mobilizovat a namísto do lavic zamířit do ulic. Foto FB Česká středoškolská unie

Výstražnou stávku proti škrtům ve vzdělávání, do níž se dnes zapojí kolem tří čtvrtin českých základních, mateřských a středních škol, podpoří také řada studentských iniciativ a spontánních menších studentských akcí v regionech.

Nejviditelnější akcí bude dnes pochod iniciativy Studenti pro školství, jejž organizují studentky a studenti Gymnázia Na Zatlance a Gymnázia Jana Keplera ve spolupráci s Českou středoškolskou unií. Průvod na podporu stávkujících pedagogů projde před polednem z Jungmannova náměstí v centru Prahy přes Národní třídu a Most legií k budově ministerstva školství v Karmelitské ulici na Malé straně.

Iniciativě studentů a studentek vadí na návrhu ministerstva školství v čele s Mikulášem Bekem (STAN) především hrozící snížení celkového počtu dotovaných odučených hodin. „U nás na gymnáziu máme hodně seminářů a půlených hodin, které by se musely omezit, a to by vzhledem k rozvoji vlastní profilace byla škoda,“ říká pro Deník Referendum mluvčí iniciativy a studentka pražského Gymnázia Jana Keplera Kateřina Petkovová.

„Pokud by se snížil rozpočet na platy asistentů pedagogů, nebylo by ve třídách se studenty se speciálními potřebami možné vést kvalitní a efektivní výuku a současně se jim plnohodnotně věnovat. Stejně tak by se musely de facto úplně zrušit mezi studenty oblíbené tandemové výuky, tedy vedení hodiny dvěma doplňujícími se pedagogy namísto jednoho,“ dodává Petkovová.

Studentům vadí také možné plánované snížení rozpočtu na financování nepedagogických pracovníků, tedy školníků, uklízeček, kuchařek a školních psychologů. „Počet studentů, kteří se potýkají s psychickými problémy, je alarmující a řada z nich nemá prostředky na to, aby si zajistili externí psychologickou péči. Nepřítomnost školních psychologů by mohla mít fatální následky,“ varuje mluvčí iniciativy Studenti pro školství.

„Jsme si vědomi toho, že je potřeba šetřit, ale myslíme si, že není dobré šetřit na vzdělávání, protože to je investice do budoucna a bez něj se nemáme jako společnost jak posunovat kupředu,“ říká studentka Kateřina Petkovová. Dnešním pochodem centrem hlavního města chtějí vyjádřit solidaritu se stávkujícími pedagogy.

Petkovová přiznává, že iniciativu svolali narychlo před pár dny, přesto nevylučuje, že se na ní pokusí vystavět díky široké odezvě spolupráci i do budoucna. Zda bude mít například nabízející se formu plnohodnotných studentských odborů, ale zatím nedokážou říci.

Pražští studenti také doufají, že díky spolupráci s celostátně působící Českou středoškolskou unií, která sdružuje lokální studentské samosprávy, se jim podaří přilákat k protestnímu pochodu také vrstevníky z regionů nebo je inspirují k uspořádání podobné akce u nich na škole.

Drobné spontánní iniciativy se objevily i lokálně: například na gymnáziu v Litvínově uspořádají studenti protestní shromáždění, na gymnáziu ve Svitavách v Pardubickém kraji přijdou do školy studenti symbolicky na podporu pedagogů v černém oblečení, studenti Střední pedagogické školy v Mostě nahráli na podporu stávkujících učitelů protestsong Když nám vezmou učitele, který je variací na jedno z děl písničkáře Jaromíra Nohavici.

Angažovat se na periferii

Předsedkyně Učitelské platformy a učitelka anglického jazyka a základů společenských věd na Gymnáziu Josefa Jungmanna v severočeských Litoměřicích Petra Mazancová se v rámci svých hodin o stávce, do níž se zapojí veškerý personál její domovské školy, se studenty bavila už několik dní. Právě základy společenských věd a konverzační hodiny cizího jazyka k diskusím o aktuálnímu tématu vybízejí.

Svým studentům na vyšším gymnáziu, kde učí, vysvětlovala, co by vládní návrhy změn ve školství znamenaly v jejich litoměřické škole konkrétně. „Říkala jsem: pojďme se podívat na váš rozvrh a říct si, o jaké hodiny byste přišli a jaké by se musely přestat dělit do skupin. To pro ně bylo docela drsné prozření, protože všichni mají nějaké volitelné semináře. A mnozí z nich jsou na seminářích, kam se přihlásilo jen třeba deset až dvanáct lidí. Při prosazení plánovaných změn by se daný seminář vůbec neotevřel,“ popisuje pro DR Petra Mazancová.

„Namísto zhruba patnácti seminářů, které dnes ve třetím a čtvrtém ročníku máme, by byly třeba tři až čtyři. Jednoduše bychom nemohli diverzifikovat a otevírat semináře, kam se přihlásilo méně jak pětadvacet lidí. To by výrazně narušilo profilaci, o kterou se na gymnáziích snažíme. Přitom právě v tom by ve 21. století měl být smysl všeobecných gymnázií. Proč věnovat čas něčemu, co vás nebaví a v čem nejste dobří, na úkor času, který potřebujete v jiných oblastech?“ ptá se řečnicky předsedkyně Učitelské platformy.

V rámci hodin základů společenských věd Mazancová třídám vysvětlovala, jak stávka funguje, jaké jsou její principy a limity a jak fungují odbory. „Bavili jsme se, do jaké míry je adekvátní zvolené datum odkazující na 27. listopad 1989,“ dodává.

Sama Mazancová je k vládním plánům ohledně rozpočtu na školství silně kritická a do stávky by se individuálně zapojila, i pokud by její škola zůstala otevřená. „Učitelé zažívají na sociálních sítích intenzivní kritiku, když se snaží vysvětlit, že vládu sice volili, ale nesouhlasí s ní v určitém ohledu natolik, že jsou ochotní vůči ní stávkovat. Já jsem byla také ráda, že hnutí ANO bylo odstaveno od vlády. Ale to nové vládě nedává bianco šek dělat si čtyři roky, co chtějí, jen z vděčnosti, že tu není někdo mnohem horší,“ kritizuje Mazancová.

Reakce studentů byly různé: někteří na rovinu přiznávali, že jsou rádi za volný den, jiní nevnímali, že by stávka jako krajní krok mohla cokoliv změnit. „Snažila jsem se jim říkat, že má vždy smysl se s věcmi, které se mi nelíbí, alespoň pokusit něco dělat,“ vysvětluje Mazancová. Vyšší angažovanost studentů například v Praze oproti perifernímu Ústeckému kraji podle ní má svou logiku, protože v hlavním městě existuje mnohem více příležitostí projevovat svůj nesouhlas.

„Sama se bojím nějakého podněcování studentů. Kdybych chtěla, dokázala bych je natlačit do protestní akce, ale to nechci, protože mi to opravdu nepřísluší. Jako učitelka občanky s tím bojuji léta, když třeba před volbami mám starší třídu plnou prvovoličů, to pak člověk musí zvažovat každé slovo,“ říká pro DR Petra Mazancová.

Prosíme, podpořte naši práci

Společně jsme přispěli ke konci éry Andreje Babiše. Nikdy by to nebylo možné bez vás. Naše práce ale není u konce. Denně budeme dohlížet na to, aby se slibované změny opravdu staly.

Vaše podpora určuje naši sílu.

Spolu #jsmeDR.

Diskuse