↗

Ministr Bek v letech, kdy působil jako rektor Masarykovy univerzity, opakovaně požadoval zvýšení rozpočtu na vysoké školy a argumentoval podfinancováním sektoru. S ministerskou židlí ho postihla pozoruhodná ztráta paměti. Místo řešení odvádí pozornost od své neschopnosti a rozeštvává akademickou obec. Foto Fatima Rahimi

Ledva se rodiče dnešních školáků a středoškoláků vzpamatovali z šoku z toho, že pro velký počet jejich dětí nejsou místa na středních školách, mohou se začít připravovat na další bolehlav. Až totiž jejich děti dorazí na vysoké školy, budou čelit podobnému nedostatku kapacit. A co je ještě horší, pravděpodobně je nebude mít kdo učit.

Jako obvykle to souvisí s trestuhodným přehlížením krizového finančního stavu vysokého školství ze strany posledních dvou vlád. Jak opakovaně konstatuje Česká konference rektorů (ČKR) i Rada vysokých škol (RVŠ), vláda vysokým školám dluží ročně 10 mld. Kč, které by měla vydávat na vzdělávání budoucích vysokoškoláků. Nutí tak vysoké školy, aby pedagogickou činnost a vlastní fungování financovaly z jiných zdrojů — jako jsou samoplátci, granty a tak dále — a nahrazovaly tak prostředky, které by měly dostávat automaticky.

Rozdíl mezi tím, co vláda po vysokých školách požaduje za počty kvalitně vzdělaných vysokoškoláků, a tím, co vysokým školám platí, se začal výrazně prohlubovat za ministrování Babišova ministra Roberta Plagy. Babišova vláda, která se přihlásila k plánu sociální demokracie výrazně zvýšit rozpočet školství během čtyř let, skutečně rozpočet razantně navyšovala. Bohužel však ministr Plaga tyto finance směřoval jen do takzvaného regionálního školství, tedy na základní a střední školy, a podíl vysokých škol na celkových výdajích na vzdělávání pravidelně snižoval. Mezi lety 2009 a 2023 tak klesl z 24 na 17,6 procent.