Škrty, kvůli nimž Evropa chudne, jsou zpět

Janis Varufakis

Evropa se stává ekonomickým trpaslíkem a prosazuje úsporná opatření. Opakuje tedy přesně ty kroky, kterými v roce 2008 způsobila dlouhodobý ekonomický pokles celého kontinentu.

Několik firem produkujících luxusní zboží ani německý automobilový průmysl evropskou ekonomiku nezachrání. Foto Guilhem Vellut

Ještě v roce 2008 byly příjmy Evropanů v souhrnu o deset procent vyšší než příjmy Američanů, avšak už v roce 2022 vydělávali Američané o šestadvacet procent více než Evropané. Jak potvrzuje deník Wall Street Journal, Evropané chudnou — v souhrnu i jednotlivě. Zarážející zvrat v relativních příjmech Evropanů způsobila bezprecedentní politika škrtů, kterou vlády přijaly po globální finanční krizi v roce 2008.

Škrty dopadají tíživě nejen na zranitelné osoby, které potřebují státní podporu, ale brzdí také investice. V jakékoli ekonomice celkové výdaje odpovídají celkovým příjmům. Evropské vlády tím, že značně snížily veřejné výdaje v době, kdy klesaly i soukromé výdaje, jen urychlily pokles celkových příjmů.

Lze se snad divit, že evropské podniky odmítly investovat do výrobních kapacit v okamžiku, kdy spotřebitelé najednou neměli peníze na nákup jejich zboží? Právě tímto způsobem zamezila úsporná opatření po roce 2008 na celém kontinentě novým investicím a přivodila dlouhodobý hospodářský pokles Evropy.

Všechna úsporná opatření zasahují na prvním místě — a zvlášť tvrdě — jednu oblast fiskálních výdajů: veřejné investice. Ve srovnání s jinými vládními výdaji, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru, jsou totiž nejsnazším cílem rozpočtových škrtů. Nebyl to tedy jen dopad na agregátní poptávku a soukromé investice, ale hlavně dlouhodobý tlumící účinek úsporných opatření na veřejné investice, který Evropu trvale poškodil.

×