Klíčoví představitelé ekonomických institucí uznali, že významným zdrojem inflace v Evropě jsou zisky, což je realistický postoj, který se opírá o fakta, nikoli o ekonomické poznatky ze sedmdesátých let. Nyní by proto měla následovat i adekvátní politická reakce.

V posledních měsících zveřejnily Evropská centrální banka (ECB), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS) a Evropská komise studie, které dokládají, že značný podíl na inflaci mají právě zisky. Definitivní tečku za pochybnostmi ale udělal Mezinárodní měnový fond (MMF), když 26. června na Twitter napsal: „K evropské inflaci v posledních dvou letech nejvíce přispěly rostoucí zisky korporací, které navýšily ceny nad rámec prudce stoupajících nákladů na dovážené energie.“

Marže korporací jako hlavní motor inflace

Proč jim to trvalo tak dlouho? Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová to vysvětlila Evropskému parlamentu s tím, že „podíl rostoucích zisků na inflaci … se trochu vytratil,“ protože „nemáme tolik a tak dobrá data o ziscích podniků jako o mzdách zaměstnanců“. Tvůrci politik zcela nedocenili rozsah „přenosu tlaku rostoucích nákladů, který zasáhl mnoho korporátních sektorů, na koncové ceny pro spotřebitele.“ Teď už ale má současný problém jasnější obrysy. Zatímco některá odvětví „využila příležitosti a zcela přenesla své náklady na spotřebitele, aniž by si zkrátila marže,“ jiné sektory zašly ještě dál a „navýšily ceny dokonce nad rámec toho, co by vyžadoval tlak rostoucích nákladů“.