↗

Spravedlivá vláda musí začít hledat peníze tam, kde jsou, a to především u těch, kteří zneužili situace a vydělali na znevýhodnění druhých. To znamená zavést daně na bankovní a energetický sektor a zastavit přerozdělování daňového břemena od bohatších k chudším. Foto FB Úřad vlády ČR

Mezinárodní měnový fond přišel s analýzou růstu cen v eurozóně. Za téměř polovinou růstu cen je podle ní zodpovědná snaha firem zvýšit své zisky. Toto zjištění není důležité jen pro vysvětlení neustálého nárůstu cen, ale také pro praktickou hospodářskou politiku státu a pro snahy současné vlády hledat zdroje financování státního dluhu.

Babiš, inflace a vyjednávací pozice

V českém veřejném prostoru se za viníka inflace označují nejčastěji vládní podpora během covidu a s ní související nadměrné státní výdaje, které do ekonomiky vrhly miliardy korun, aniž by došlo k odpovídajícímu nárůstu produkce. Strany současné vládní koalice se tak hlavního viníka inflace snaží udělat z minulé vlády.

Tento výklad je však přinejmenším alibistický a tendenční. Účelně se totiž zapomíná, že zrušení superhrubé mzdy prosazené ODS, ANO a SPD, které muselo k inflaci rovněž přispět, když v ekonomice ponechalo více než 100 miliard Kč ročně. Obdobně se zcela zapomíná na banky, které v hypoteční extázi do ekonomiky prostřednictvím úvěrů vložily obdobné sumy jako deficity Babišovy vlády.

Pro současnou vládní koalici naneštěstí přibývá zjištění a důkazů hovořících o tom, že lví podíl na růstu cen mají snahy podnikatelů navýšit své zisky. Poslední zjištění plyne právě z výše zmíněného výzkumu Mezinárodního měnového fondu v rámci eurozóny, se kterou je ČR svázána v rámci jednoho evropského trhu, a tak lze děním v eurozóně vysvětlit i nárůst cen u nás.

Česká národní banka už minulý rok za viníka velké části inflace označila rostoucí marže firem. To podporuje zjištění ekonoma Jonathana Nitzana z Yorské univerzity v kanadském Torontu. Nitzan ověřoval dlouhodobé trendy inflace v USA a přišel na to, že růst cen se v jednotlivých odvětvích ekonomiky podstatně liší, a přitom objevil jednu zajímavou zákonitost.

Čím vyšší je inflace, tím více se liší cenový rozptyl mezi cenami jednotlivých služeb a zboží, přičemž velké firmy zvyšují své ceny více než ty menší. To znamená, že inflaci nelze vysvětlit jednoduše nadměrným zvýšením množství peněz v ekonomice, protože toto vysvětlení nedokáže interpretovat, proč některé firmy zvedají ceny méně a některé více.