Během loňské zimy zemřelo v celé Evropě o osmašedesát tisíc lidí více než muselo, a to zřejmě v důsledku vysokých cen energií. K takovému číslu se dopočítali analytici z The Economist, kteří porovnávali čísla předčasně zemřelých loni a v předchozích letech. Zatímco fosilní firmy jako Shell, Total nebo EPH loni zaznamenaly rekordní miliardové zisky, energetická chudoba zabíjela nevinné.

Propracovaný statistický model britského týdeníku bral v potaz nadměrná úmrtí v důsledku nemoci covid-19, která již však byla poslední zimu na ústupu, stejně jako vliv zimního počasí. Výrazný nárůst v počtu mrtvých analytici zaznamenali zejména v zemích, ve kterých byly ceny energií nejvyšší, a to i přesto, že poslední zima byla mírnější než ty předchozí.

Právě proto ekonomický týdeník dává až osmašedesát tisíc úmrtí do souvislosti s energetickou chudobou, která se po celé Evropě rozmohla v důsledku vysokých cen elektřiny a tepla. Lidé zkrátka neměli prostředky, aby si mohli dovolit vytopit byt na optimální teplotu, přičemž pobyt v chladném prostředí zejména u starších lidí výrazně zvyšuje riziko srdečních a respiračních onemocnění.

Pokud by vlády s cenami energií nedělaly vůbec nic, zemřelo by podle statistického modelu ještě o šestadvacet tisíc lidí více. V této souvislosti analytici zmiňují zejména zastropování cen, ke kterému některé státy — včetně České republiky — přistoupily. Nicméně výše zmíněná čísla prokazují, že vlády mohly a hlavně měly pro ochranu lidí před energetickou chudobou udělat mnohem víc.