Zatímco fosilní korporace rekordně bohatly, desetitisíce lidí zemřely kvůli zimě
Radek KubalaV zájmu zdraví nás a našich blízkých nejsou škrty, ale programy sociální podpory, zastropování cen energií a investice do zateplování domů a obnovitelných zdrojů. Potřebné finance získejme zdaněním nezasloužených zisků fosilních korporací.
Během loňské zimy zemřelo v celé Evropě o osmašedesát tisíc lidí více než muselo, a to zřejmě v důsledku vysokých cen energií. K takovému číslu se dopočítali analytici z The Economist, kteří porovnávali čísla předčasně zemřelých loni a v předchozích letech. Zatímco fosilní firmy jako Shell, Total nebo EPH loni zaznamenaly rekordní miliardové zisky, energetická chudoba zabíjela nevinné.
Propracovaný statistický model britského týdeníku bral v potaz nadměrná úmrtí v důsledku nemoci covid-19, která již však byla poslední zimu na ústupu, stejně jako vliv zimního počasí. Výrazný nárůst v počtu mrtvých analytici zaznamenali zejména v zemích, ve kterých byly ceny energií nejvyšší, a to i přesto, že poslední zima byla mírnější než ty předchozí.
Právě proto ekonomický týdeník dává až osmašedesát tisíc úmrtí do souvislosti s energetickou chudobou, která se po celé Evropě rozmohla v důsledku vysokých cen elektřiny a tepla. Lidé zkrátka neměli prostředky, aby si mohli dovolit vytopit byt na optimální teplotu, přičemž pobyt v chladném prostředí zejména u starších lidí výrazně zvyšuje riziko srdečních a respiračních onemocnění.
Pokud by vlády s cenami energií nedělaly vůbec nic, zemřelo by podle statistického modelu ještě o šestadvacet tisíc lidí více. V této souvislosti analytici zmiňují zejména zastropování cen, ke kterému některé státy — včetně České republiky — přistoupily. Nicméně výše zmíněná čísla prokazují, že vlády mohly a hlavně měly pro ochranu lidí před energetickou chudobou udělat mnohem víc.
Zastropování cen energií, stejně jako sociální programy a politiky vedoucí ke stabilizaci cen měly být razantnější, jak jsme navrhovali už na začátku loňské zimy. Pro ochranu před energetickou chudobou je nutné začít investovat do zateplování domů a využívat energetických úspor a obnovitelných zdrojů, které poskytují nejlevnější energii na trhu.
Dnes už víme, že na takovou politiku mohlo být dostatek peněz. Majitelé fosilních korporací totiž zaznamenávali rekordní zisky v řádu stovek miliard. Tato energetická loupež je přitom doslova vykoupená smrtí desetitisíců lidí. Kvůli zpackané dani z neočekávaných zisků (tzv. válečné dani; windfall tax), kterou mnohé státy nezavedly nebo ji jako Česká republika přijaly pozdě, většina nezasloužených zisků proklouzla společnosti mezi prsty.
Je pravděpodobné, že politika škrtů prosazovaná současnou vládou přispěje k dalším předčasným úmrtím a celkově povede k prohloubení energetické i jiné chudoby a celkovému zhoršení zdraví. Čím dříve však rozumnější evropské vlády přistoupí ke zdanění nezasloužených zisků fosilních korporací — a to klidně i zpětnému —, tím větší budou mít manévrovací prostor při řešení energetické chudoby. V zájmu zdraví nás i našich bližních si přejme, ať se tak stane co nejdříve.
#BečvaNevyšumí
Téma otravy řeky Bečvy, jedné z největších ekologických katastrof v českých dějinách, při níž zahynulo na osmdesát tisíc ryb, je jednou z nejdůležitějších investigací Deníku Referendum. Reportéři Jakub Patočka a Zuzana Vlasatá případ sledují od počátku a přinesli v něm řadu nových zjištění. Nyní pokrývají soudní proces se svévolně obviněnou firmou Energoaqua a zpracovávají poznatky, které během něj vycházejí najevo. Podpořte naši další práci!