Je na čase opustit blud „trhu“ s elektřinou a zrušit ho
Janis VarufakisSoučasný kolaps trhu s elektřinou v Evropě je důsledkem toho, že se ve skutečnosti o žádný trh nejedná, protože jeho zavedení do sektoru s přirozeným monopolem, jako je energetika, prostě není možné.
Ramena větrných elektráren, na která hledím ze svého okna, dnes sekají vzduch zvlášť dynamicky. Bouře z včerejšího večera je sice ta tam, ale silný vítr ještě trvá a do elektrické sítě posílá kilowatthodinu za kilowatthodinou, aniž by to cokoli stálo — neboli řečeno jazykem ekonomů za nulové mezní náklady.
Ale lidé, kteří v současné strašlivé krizi životních nákladů horko těžko schrastí prostředky na základní živobytí, za elektřinu z větrníků za mými okny platí stejnou cenu, jako by pocházela z nejdražšího zkapalněného plynu, který se do Řecka dováží z Texasu. Tato absurdita, jež panuje nejenom v Řecku a v Evropě, musí skončit.
Popsaná absurdita stávající situace pramení z bludu, že státy mohou nasimulovat konkurenční, a tudíž efektivní, prostředí volného trhu s elektřinou. Protože do všech budov, v nichž máme své domovy či podniky, vedou pouze jedny dráty, nechat vše jen na trhu by zákonitě vedlo ke vzniku dokonalého monopolu — a to je výsledek, který si nikdo nepřeje.
Vlády si ale nechaly nabulíkovat, že mohou nasimulovat volnotržní prostředí, nahrazující přirozené monopoly veřejných služeb, jež produkovaly a distribuovaly elektřinu dříve. Jenomže v realitě to samozřejmě možné není.