Německá policie zahájila ve středečních ranních hodinách zásah proti hnutí Letzte Generation (Poslední generace). Nejméně sto sedmdesát policistů prohledalo patnáct nemovitostí v Berlíně, Drážďanech, Mnichově nebo Hamburku a dalších městech po celém Německu. Policie rovněž zabavila několik bankovních účtů a blokuje webové stránky hnutí.

Zátah vede Bavorský zemský kriminální úřad, který se k akci rozhodl na základě „četných trestních oznámení od obyvatelstva“. Cílem je zatčení sedmi lidí ve věku mezi dvaadvaceti a osmatřiceti lety, kteří čelí obvinění z podpory „zločinecké organizace“. Tato podpora měla podle policejního ředitelství spočívat především v organizování finančních sbírek na akce hnutí Letzte Generation, které kriminální ředitelství považuje za „trestné činy“.

Úřad se však zmiňuje pouze o jednom takovém „činu“, a sice zablokování ropovodu Terst-Ingolstadt. Na ropovod se přitom vztahuje speciální legislativa, jelikož jde o takzvanou kritickou infrastrukturu a lidé z hnutí Letzte Generation tak čelí hrozbě násobně vyšších trestů, než jaké jsou běžné při jiných akcích občanské neposlušnosti.

Reakcí na zátah jsou solidární demonstrace pořádané v mnoha německých městech. Již ve středu se odehrály demonstrace v Berlíně, Hannoveru a Drážďanech, které pomohly organizovat i další německá klimatická hnutí.

Mluvčí německého Fridays for Future Louisa Neubauerová řekla: „Ano, Německo podle všeho nesplní klimatické cíle do roku 2030 a současná vláda nemá plán, jak urychlit klimatickou akci. Odpověď německé vlády? Kriminalizace pokojných aktivistů. Je to globální trend a je to velmi znepokojivé.“

Neubauerová se rovněž odkazuje na dubnové prohlášení generálního tajemníka Organizace spojených národů Antónia Guterrese, který upozornil na to, že „klimatičtí aktivisté bývají často vyobrazování jako nebezpeční radikálové. Opravdu nebezpeční radikálové jsou ale země, které zvyšují produkci fosilních paliv.“

Zásah do lidských práv

Zásah německé policie odsoudila i česká část hnutí Poslední generace. Podle jejich vyjádření „jde o zásah do základních lidských práv a další důkaz, že vlády budou raději kriminalizovat občany, kteří upozorňují na jejich nečinnost, než skutečné klimatické zločince“. Zároveň s tím hnutí vyvrací i pochybnosti o svém financování.

Říkají, že jsou financováni transparentně a v souladu se zákonem. Podle hnutí rovněž nedává smysl zablokování účtů policií, jelikož se na jiných účtech založených na podporu Letzte Generation shromáždilo za pouhé dva dny takřka pět milionů korun.

„Je to nejspíše celé politicky motivované. V září jsou v Bavorsku volby …“ vyjádřil se pro Deník Referendum jeden z členů hnutí Arne Springorum. Podle něj jde o absurdní situaci, kdy jsou lidé stíháni za to, že pokojně protestují.

Upozorňuje rovněž na situaci z prosince minulého roku, která nastala po rozšíření informace, že státní zastupitelství v braniborském Neuruppinu začalo akce hnutí Letzte Generation prošetřovat. V reakci na zahájení šetření se na státní zastupitelství přihlásilo více než třináct set lidí, kteří ze solidarity „udali sebe sama a přihlásili se k tomu, že hnutí podporují a že by se trestní řízení mělo týkat i jich“.

K podobnému kroku „udání sebe sama“ přistoupili i další německé klimatické organizace a hnutí jako například Ende Gelände a hlásí se k označení „Všichni jsme §129a)“, což je číslo paragrafu, na základě kterého probíhají domovní prohlídky a který vznikl již v polovině 19. století. Letzte Generation podpořil i předseda BUNDu, německé pobočky Přátel Země, jejímž českým členem je Hnutí Duha: „Nepotřebujeme přísné zákony, které budou kriminalizovat pokojné aktivisty. Potřebujeme, aby federální vláda přijala zákony na základě vědeckých poznatků, které budou chránit přírodu a nastolí sociální spravedlnost.“

K policejní razii se postupně vyjadřují zástupci německých politických stran. Podle Albrechta Pallase, sociálně-demokratického poslance saského zemského sněmu je akce policie přehnaná: „Zátah maskované speciální jednotky může působit dojmem, že máme co do činění s těžkými zločinci, ale opak je pravdou. Podle mého názoru chrání většinu akcí Letzte Generation shromažďovací zákon,“ zdůraznil politik a dodal, že „právo shromažďovací je třeba respektovat i v momentě, kdy nám to působí potíže“.

Zločinci?

Předseda CDU Friedrich Merz se v rozhovoru pro Berliner Zeitung nedokázal vyjádřit k otázce, zda jsou lidé z Letzte Generation zločinci či nikoliv. „Takové je podezření mnichovského státního zastupitelství. A já tu nejsem, abych toto podezření hodnotil nebo komentoval,“ řekl Merz.

Před samotným zásahem se přitom zástupci CDU a bavorské CSU vyjadřovali k organizaci Letzte Generation opakovaně. Poslanec CSU Alexander Hoffmann například tvrdil, že se uvnitř skupiny diskutovaly nápady ohledně nouzové klimatické legislativy, úplné zrušení politických orgánů a platnosti jejich rozhodnutí nebo přerozdělení majetku.

Podle Hoffmanna jsou takové debaty „jasně zaměřeny na odstranění ústavního pořádku.“ Hoffmanův stranický kolega a předseda stranické frakce CSU v Německém spolkovém sněmu Alexander Dobrindt zmínil, že Letzte Generation podle policie plánovala „útok“ na ropná zařízení. Na základě tohoto podezření by podle Dobrindta měly „bezpečnostní orgány činnost Letzte Generation zásadně přehodnotit“.

„Letzte Generation vyjadřuje odhodlání v protestech pokračovat, bez ohledu na snahy německé vlády ji zastrašit,“ tvrdí ve vyjádření zástupci české části hnutí a dodávají, že „škody způsobené nečinností vlád jsou nevratné a jejich dopady intenzivně pocítíme, až už bude příliš pozdě“.

Další informace:

• The Guardian: German police stage nationwide raids against climate activists
• Bayerisches Landeskriminalamt: Tisková zpráva k zátahu
• Süddeutsche Zeitung: Razzia bei Mitgliedern der "Letzten Generation"