Umělá inteligence dokáže stejně účinně likvidovat bakterie i odbory
Janis VarufakisJsou to dvě zprávy jako by z různých světů: umělá inteligence dokázala vytvořit lék, který je účinný proti bakterii, s níž si lidstvo dosud nevědělo rady. A také pomáhá Amazonu vytvořit prostředí totalitního dozoru nad jeho zaměstnanci.
Nedávno jsme mohli zaznamenat výbornou zprávu. Umělá inteligence pomohla vědcům vyvinout antibiotikum účinné proti bakterii Acinetobacter baumannii, která až dosud odolávala všem antimikrobiálním lékům.
Algoritmus vytvořený umělou inteligencí nejprve analyzoval tisíce chemických sloučenin v klíčových proteinech bakterie, jež způsobuje zápal plic a infikuje rány tak závažným způsobem, že ji Světová zdravotnická organizace zařadila mezi tři největší bakteriální hrozby pro lidstvo. Jakmile umělá inteligence dokončila chemickou analýzu, začala vytvářet lék. Výsledek má oproti stávajícím antibiotikům lepší vlastnosti a pomůže zachraňovat lidské životy. Bez přispění umělé inteligence by přitom nejspíše nevznikl.
Vytvoření daného antibiotika je jedním z velikých vědeckých triumfů posledních let. Popsaný úspěch a kladná role umělé inteligence v něm má však svůj neblahý protějšek v příběhu Chrise Smallse, který pracoval jako skladník v pobočce Amazonu na Staten Islandu v New Yorku a během pandemie tam na protest proti pracovním podmínkám zorganizoval stávku.
Smallsovo jméno se dostalo do titulků novin, když vyšlo najevo, že v návaznosti na jeho propuštění uspořádali bohatí a mocní ředitelé Amazonu dlouhou videokonferenci, během níž vymýšleli, jak ho v očích veřejnosti znevěrohodnit. Přesto se jejich bývalému zaměstnanci podařilo po dvou letech od vyhazovu zorganizovat první — a doposud stále ještě jediné — oficiálně uznané odbory v Amazonu ve Spojených státech.
Manažeři Amazonu byli po léta školeni v používání všemožných prostředků, jimiž měli zaměstnancům v organizování odborů bránit. Vznik odborového svazu založeného Smallsem pro ně tedy znamenal hořkou prohru. Leč dnes je Smallsův perně vydobytý úspěch ohrožen stejnou technologií, jež vytvořila antibiotikum ničící choroboplodné zárodky.
Uniklé video z roku 2018 odhaluje, jak manažeři Amazonu podstupují školení, aby si všímali jakýchkoliv varovných znamení, že by se zaměstnanci firmy mohli začít odborově organizovat. Dostalo se jim mimo jiné doporučení zkoumat záznamy z kamer před halami Amazonu a pátrat na nich po tom, zda se pracovníci nescházejí po práci a nesnaží se přesvědčit své kolegy k odborové činnosti. Manažeři byli rovněž vybízeni, aby naslouchali hovorům svých podřízených a hlídali, zda nepoužívají fráze jako „životní náklady“ nebo „jsem totálně grogy“.
Netrvalo dlouho a takto primitivní metody dohledu začal nahrazovat software. V roce 2020 korporace Recode informovala, že Amazon za účelem kontroly zaměstnanců se sklony k odborovému organizování zakoupil „geoprostorovou operační konzoli“ (SPOC). Časopis Vice navíc odhalil, že oddělení lidských zdrojů Amazonu monitorovalo adresáty emailových zpravodajů a složení facebookových skupin ve snaze předcházet zpomalování práce, stávkám a dalším kolektivním akcím.
Zakoupený software vyhodnocoval povahové rysy a chování zaměstnanců a takto určoval riziko, že by se mohli pokusit na pracovišti vytvořit odbory. Prediktivní schopnost softwaru však vedení Amazonu zklamala, a tak podnik nadále souběžně využíval i své manažery, aby zaměstnance sledovali takříkajíc postaru.
Oba způsoby dohledu nyní zastínila umělá inteligence. Proč vydávat peníze za školení a platy manažerů nebo na nákup softwaru, který čte příspěvky zaměstnanců na Facebooku, když centralizovaná umělá inteligence dokáže v jakémkoli skladu Amazonu v reálném čase zcela automaticky a s nulovými náklady sledováním řeči a chování pracovníků stanovit, kdo — a v jaké míře — vykazuje riziko, že by se mohl „zaplést“ s odbory?
Je opravdu velmi znepokojující, že umělá inteligence zamezující organizování odborů je založena na stejném vědeckém poznání jako ta, jež vyvinula antibiotikum zachraňující životy. Před nástupem umělé inteligence museli vědci třídit molekulu po molekule do jednotlivých kategorií podle toho, jakou skupinu chemických látek obsahovaly. Tento postup se nikterak nelišil od způsobu, jakým „geoprostorová operační konzole“ kategorizovala zaměstnance v Amazonu na základě jejich možných sklonů přidat se k odborům — a nebyl také o nic účinnější.
Oproti tomu umělá inteligence, která likviduje mikroby, se spoléhá na neuronové sítě a modely strojového učení a je schopna zakrátko prozkoumat rozsáhlou oblast bádání v oboru chemie, na jejíž analýzu by lidští výzkumníci potřebovali desítky let. Její program se učí analyzovat molekulární strukturu proteinů mikrobu a určit sloučeniny, které jej s vysokou pravděpodobností zničí.