Žíznivá umělá inteligence. Obří datacentra berou vodu komunitám po celém světě

Radek Kubala

Nová investigativní práce odhalila, že tři největší digitální korporace staví desítky obřích datacenter v suchých oblastech. Způsobují tím lokální zkázu. Umělá inteligence výrazně prohloubí dopady klimatické krize.

Prohlubování sucha není jediným průvodním jevem nástupu umělé inteligence, k dalším patří těžba vzácných zdrojů a dramatický nárůst využívání elektřiny. Foto Robert Scoble, WmC

Německý sociolog Claus Offe vystihl svou teorií ledu a páry paradox moderní společnosti, ve které se při každém nárůstu některé z individuálních svobod (pára) zároveň zvětšují i systémové problémy s tím spojené (led). Například zrychlování mobility s sebou nese rozmach betonové infrastruktury, zabírání velkých ploch pro nová letiště a znečištěné ovzduší. Nejinak je tomu i s nástupem umělé inteligence, která rovněž nadměrně zatěžuje životní prostředí.

Posledním dokladem jsou výsledky společné investigace britského deníku Guardian a organizace SourceMaterial, podle které nově vznikající datacentra ohrožují dostupnost vody po celém světě. Společnosti Microsoft, Amazon a Google, na které se novináři zaměřili, staví datacentra v místech, kde je akutní nedostatek vody. Tu digitální firmy potřebují k chlazení výkonných datových úložišť, což problém s nedostatkem vody výrazným způsobem prohlubuje.

×