V roce 1986 se datové operátorce Anně na pracovním stole objeví počítač IBM PC. Během jednoho roku přijde o práci. Čtyři desetiletí poté pozoruje Natálie — správkyně sociálních sítí — jak jí ChatGPT připravuje příspěvky, které dříve psala sama. O práci přitom může přijít ještě rychleji než Anna.

Ženy jsou ohroženější. A je to třeba to vzít v potaz

V červenci vzbudila pozornost nová zpráva od výzkumníků Microsoftu. Vypočítává čtyřicet profesí, které jsou nejvíce ohroženy tím, že budou nahrazeny umělou inteligencí. Patří mezi ně obchodní zástupci, překladatelé, korektoři a další znalostní profese, což signalizuje blížící se zlom v oblasti kancelářské práce.

Autoři zprávy a následně i média však zdá se přehlédli jednu zásadní skutečnost: nadcházející narušení trhu práce nebude genderově neutrální. Podle amerického Úřadu pro statistiku práce tvoří ženy většinu pracovníků ve zhruba šedesáti procentech profesí uvedených ve zprávě.

Umělá inteligence ohrožuje sice pracovní pozice všech, vypadá to však, že nejdříve a tím razantněji zasáhne právě ženy. Stejně jako nástup počítačů v osmdesátých letech zasáhl především sekretářky a datové operátorky — tedy pozice vykonávané především ženami — i tato nová vlna automatizace pravděpodobně dopadne nepoměrně silněji na ženy.

Podle nedávného výzkumu Mezinárodní organizace práce jsou pracovní místa žen v zemích s vysokými příjmy zhruba třikrát náchylnější k automatizaci než pracovní místa mužů.

Varovným příběhem je přitom právě počítačová revoluce. Mnohé ženy, které v osmdesátých letech přišly o práci, se už na trh práce nikdy plně nevrátily — buď po dlouhých obdobích nezaměstnanosti našly hůře placené zaměstnání — zejména v sektorech služeb a péče —, nebo jej zcela opustily.

Když americký Úřad pro statistiku práce sledoval osudy pracovníků, kteří byli v této době vytlačeni ze svých pozic, zjištění hovořila jednoznačně: u žen byla pravděpodobnost, že následně opustí pracovní trh, více než dvakrát vyšší než u mužů.

Vzhledem k tomu, že ženy jsou již nyní vůči mužům ekonomicky znevýhodněny — vydělávají méně, vlastní méně majetku a odcházejí do důchodu s menšími úsporami — musí odpovědní činitelé počítat s tím, že automatizace a umělá inteligence zasáhnou nejvíce pracovní místa žen. A měli by proto zavádět opatření, která tyto dopady zmírní.

Při tvorbě nových opatření je přitom třeba vzít v úvahu, že ne všechny sekretářky, datové operátorky a sekretářky dopadly v osmdesátých letech stejně: ženy, které se dokázaly přizpůsobit novým technologiím a osvojit si relevantní dovednosti, na tom totiž byly výrazně lépe.

Nejsme připraveni

Ponechme nyní stranou otázku, zda je pojem „zvyšování kvalifikace“ v době, kdy se od umělé inteligence očekává, že překoná lidskou inteligenci, vůbec smysluplný, a předpokládejme, že nás čeká přechodné období, během něhož si pracovníci s dovednostmi navazujícími na AI prostě povedou lépe než ti, kteří je mít nebudou. Podle zprávy Global AI Jobs Barometer společnosti PwC z roku 2025 mají pracovníci s dovednostmi v oblasti AI v průměru o 56 procent vyšší mzdy, což je dramatický nárůst oproti 25 procentům o rok dříve.

Vyplývá z toho, že pokud chceme zabránit tomu, aby se ženy staly prvními oběťmi vedlejších dopadů nástupu AI, musíme zajistit, aby se v této nové technologii orientovaly stejně dobře — nebo alespoň srovnatelně — jako jejich mužští kolegové.