Tento týden přesahují denní teploty na mnoha místech České republiky tropickou třicítku. Podle výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu vystoupají teploty někde až k sedmatřiceti stupňům Celsia. Vedra jsou zapříčiněna přílivem velmi teplého vzduchu z jižní a jihozápadní Evropy, kde právě nastala velká vlna veder.

„Teploty 36, 37 nebo dokonce 38 stupňů Celsia se u nás před první polovinou osmdesátých let víceméně vůbec nevyskytovaly. Výrazný nárůst četnosti těchto dní přichází hlavně po roce 2000,“ uvedl na sociálních sítích Český hydrometeorologický ústav. Data meteorologů ukazují narůstající trend v případě tropických a extrémních teplot v posledních desetiletích. Dle ústavu „se samozřejmě jedná o důsledek klimatické změny a vyhlídky do budoucna nejsou o nic lepší, ba naopak.“

„I mladí zdraví lidé mohou mít závažné komplikace v důsledku přehřátí a dehydratace, nicméně nejohroženější jsou lidé nad šedesát pět let, malé děti, těhotné ženy, lidé s chronickým onemocněním, lidé pracující a sportující venku,“ popisuje dopady veder na zdraví lékařka Marie Bourne, expertka projektu Zdraví a klimatická změna.

Podle Bourne je důležitá příprava na vlny veder, což podle ní znamená „sledovat předpověď počasí a upozornění od Českého hydrometeorologického úřadu a v případě vln veder omezit zbytné cesty a například i přeobjednat neakutní kontrolu u doktora, nakoupit si předem, zkontrolovat si, že mám dost léků, upravit program, zajistit kontakt s blízkými“.

Několik studií z posledních let ukázalo, že počty úmrtí spojených s přehřátím organismu vlivem vln veder stoupají k desetitisícům. Podle týmu vědců vedeným Joan Ballesteremovou z Institutu globálního zdraví v Barceloně lze očekávat, že do roku 2030 bude v letním období v Evropě až sedmdesát tisíc úmrtí souviset s horkem, do roku 2040 to bude již takřka 95 tisíc úmrtí a do roku 2050 již číslo přesáhne 120 tisíc úmrtí. Klimatický rozvrat tak mění léto v Evropě a České republice v zásadní zdravotní hrozbu.

Klimatická krize proměňuje podobu léta

Vlny veder zasahují celou Evropu. Podle Samanthy Burgessové z evropské klimatické služby Copernicus je současná vlna veder v červnu a červenci nezvyklá. „Teploty pozorované v poslední době jsou typické spíše pro měsíce červenec a srpen a obvykle se vyskytují jen několikrát za léto. Podobně tomu bylo v roce 2024, který byl nejteplejším rok v historii měření.“

Miliony Evropanů jsou tak podle Burgessové vystaveny nadměrnému vedru v důsledku klimatické krize. „Změny klimatu způsobují, že vlny veder jsou častější, intenzivnější a mají dopad na větší geografické oblasti,“ komentuje aktuální stav počasí Burgessová. Podle Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí zažívá nadprůměrně vysoké teploty takřka celá Evropa.

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem planety. S pokračujícím spalováním fosilních paliv, jež změny klimatu dále urychlují, se přitom budou vlny veder prodlužovat a přicházet dříve.

V minulém roce rovněž klimatologové zaznamenali strmý nárůst emisí skleníkových plynů. „Většina těchto emisí pocházela ze spalování fosilních paliv a z průmyslu. Existují data o tom, že spotřeba energie a tím pádem i emise rostou v důsledku používání klimatizace během letních vln veder. V loňském roce jsme také zaznamenali vysoké emise z odlesňování tropických lesů v důsledku lesních požárů,“ uvedli klimatologové Debbie Rosenová a Piers Forster v analýze pro portál Carbon Brief, která shrnovala výzkum o současném stavu klimatu, jejž před nedávnem publikovali.

Zvyšováním spotřeby energie na chlazení tak vlny veder nepřímo změny klimatu dále urychlují. Energetické systémy po celém světě totiž stále závisejí na fosilních palivech. Podle think tanku Ember je takovým příkladem Čína, kde uhelné elektrárny uspokojují velkou část spotřeby. Když Čínu zasáhla v letních měsících minulého roku vlna veder, vzrostla spotřeba energie o třicet procent.

Mnoho dopadů, jaká jsou řešení?

Vlny veder dopadají jak přímo na zdraví lidí, tak na zdraví zvířat, rostlin, ekosystémů a krajiny. Vedra se spojují s obdobím sucha, kdy vysychají pole a zemědělské plodiny nemají dost vláhy k růstu, v řekách je malý průtok, což ohrožuje říční ekosystémy. Podle nedávné studie vedené týmem kolem Martina Možného z Akademie věd České republiky vlny veder a sucha snižují třebas i kvalitu chmele po celé Evropě.

Expertka na architekturu Kateřina Eklová tvrdí, že nejdůležitější je zastínit okna například venkovními žaluziemi, roletami, nebo tradičními okenicemi. „Na stínění skvěle fungují také listnaté stromy před oknem, které v létě stíní a v zimě opadají — proto se nebojte sázet stromy na zahradě před okny. Větrejte v noci, kdy teploty nejsou tak vysoké a můžete si byt předchladit. Klimatizace má být až poslední možností,“ doporučila v rozhovoru s Deníkem Referendum Eklová.

Vedení měst a obcí mají v otázce zvládání vln veder klíčovou roli. Podle Kataríny Svitkové z institutu Europeum je nutné budovat zelenou a modrou infrastrukturu: jde o rozšiřování parku, sázení stromů v ulicích, instalace veřejných pítek a fontán. Pomoci mohou přírodě blízká řešení jako zelené střechy domů a parkovišť, koridory zeleně, zelené fasády.

Některá Evropská města zřizují speciální chladící centra, kde se mohou lidé ve stinném a klimatizovaném prostoru zchladit. V Barceloně je takových míst takřka čtyři sta. Mnoho měst rovněž přijímá akční plány proti vlnám veder a dlouhodobě plánují úpravu infrastruktury.

Svitková pro Deník Referendum uvedla, že města a obce jižní Evropy také standardně využívají stínící prvky v ulicích, typicky stínící plachty k použití po celou letní sezónu. „Sevilla pokrývá své exponované ulice už v dubnu, další andaluská města během května a června,“ popisuje Svitková.

Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu však existují limity toho, na jak velká vedra se můžeme přizpůsobit. Abychom zastavili četnější a silnější vlny veder, je zásadní zasadit se o co nejrychlejší konec spalování fosilních paliv.