Z nejnovějších dat evropské agentury Copernicus vyplývá, že pokračuje již více než dvouletý trend lámání rekordů v řadě klimatických ukazatelů. Rostou globální teploty vzduchu i hladiny moří. „Jedním z důsledků oteplování světa je tání mořského ledu,“ uvedla zástupkyně ředitele klimatické služby agentury Copernicus Samantha Burgessová a upozornila, že „rozsah mořského ledu na obou pólech se dostal na historické minimum.“

„Současný rekordně nízký rozsah globálního mořského ledu odhalený analýzou Copernicu vzbuzuje mezi vědci vážné obavy. Proto, že odráží velké změny v Arktidě i Antarktidě,“ komentoval data agentury Copernicus profesor oceánografie Simon Josey z Národního oceánografického centra Spojeného království. Dle Joseye „přinesou vysoké teploty oceánu a vzduchu v nadcházejících měsících potíže, jelikož mohou způsobit masivní selhání opětovného růstu zalednění na jižní polokouli v zimním období.“

Tým vedený právě Joseyem ukázal, že nižší míra zalednění na severním i jižním pólu má dopady na oceánské a atmosférické proudění po celé planetě, přičemž v prostoru Pacifiku kolem Antarktidy povede ke „stále bouřlivějším podmínkám“.

Dopad na systémy planety

Právě ledový pokryvy moří i pevnin je z mnoha důvodů pilířem klimatického systému planety. Tání ledu v Grónsku například oslabuje oceánské proudění v Atlantiku, které má klíčový dopad na klima Evropy a celé severní polokoule.

V reakci na řadu nových měření nyní vědecká komunita vede debatu o tom, zda zvyšující se teplota moří v Atlantiku spolu s přívalem sladké vody z tajícího grónského ledu nepovede ke kolapsu Atlantické meridionální cirkulace (AMOC).

Podle poslední studie z konce února, která odráží výzkum vedený Jonathanem Bakerem z britské národní meteorologické a klimatické agentuře Met Office, však AMOC ani při extrémním vývoji globálních teplot a dalších klimatických ukazatelů nezkolabuje. Jeho významné oslabení ale hrozí a může mít zásadní dopady na klima severní polokoule. Dle studie lze ostatně oslabení proudění již pozorovat.