↗

Dopady klimatické změny a extrémních výkyvů počasí na českou ekonomiku, životní prostředí a životy lidí jsou citelné, jak ukázaly třeba i loňské povodně. Nejde už teď o to, jestli si zelenou transformaci můžeme dovolit, ale jestli si ji ještě můžeme dovolit odkládat. Foto FB Člověk v tísni, Barbora Skálová

Neuplynulo ani deset let od Pařížské dohody a svět překonal symbolickou hranici oteplení o 1,5 stupňů Celsia. V roce 2024 jsme zažili nejteplejší rok v historii měření, a to jak v Evropě, tak celosvětově. Planeta byla poprvé o 1,5 stupňů Celsia teplejší než v předindustriálním období — a to nejen v rámci kalendářního roku, ale také při pohledu na dvanáct po sobě jdoucích měsíců. Zlomový moment, který měl být varováním, se stal realitou. Nenápadně, bez sirén, ale s dopady na naše každodenní životy i ekonomiku.

Všichni to dobře známe a považujeme to dnes už snad i za normální: hasiči jsou v červenci u požárů, v srpnu u povodní. Vlekařům v zimě chybí sníh, jindy ho silničáři naopak nestíhají odklízet. A my si říkáme, že takové zkrátka počasí je — proměnlivé, nevyzpytatelné.

Až na to, že vůbec. Jen v roce 2024 zničily požáry v Evropské unii téměř 420 000 hektarů lesa (zhruba rozloha Zlínského kraje). Povodně v Evropě zmařily v roce 2024 přes tři stovky životů, více než dvě stě ve Španělsku a několik desítek ve střední Evropě, včetně České republiky. Způsobily také rozsáhlé škody okolo 450 miliard Kč, z toho až 50 miliard Kč jen v naší republice. Pravděpodobnost srážek, které povodně v České republice a ve Španělsku způsobily, se přitom v důsledku klimatické změny zdvojnásobila a jejich intenzita byla okolo 10 procent vyšší. To nezní nijak dramaticky — jenže o vytopeném domě často rozhodují centimetry.

Na Evropu a na Českou republiku přitom klimatická změna a s ní spojené extrémní projevy počasí dopadají silněji než na jiné části světa. Zatímco v letech 1961 až 2021 se průměrná teplota zvýšila globálně o 1 °C, v naší zemi to bylo ve stejné době zhruba 2,3 stupňů Celsia. Severní polokoule se totiž otepluje zhruba dvakrát rychleji, než činí světový průměr, jelikož se na ní nachází více kontinentů, které se ohřívají rychleji než oceány. Evropa je dokonce nejrychleji se oteplující kontinent vůbec. Rychlost oteplování navíc také roste a planeta se dnes ohřívá zhruba tempem 0,15 až 0,2 stupňů Celsia za desetiletí.

Miliardové škody, nepojistitelné události, statisíce mrtvých