Bleskové povodně zasáhly na začátku července údolí řeky Guadalupe v centrální části amerického státu Texas. Zemřelo při nich nejméně 135 lidí. Souhrnný úhrn srážek na některých místech dosáhl pěti set milimetrů, což je srovnatelné s těžkými dešti během loňských povodní v České republice a střední Evropě. Extrémní srážky přispěly k tomu, že během čtyřiceti pěti minut vzrostla hladina řeky Guadalupe o osm metrů a zaplavila tisíce domů.

„V takových chvílích se cítíme stejně bezmocní jako všichni ostatní lidé. Jediné, co v tuto chvíli můžeme dělat, je modlit se,“ zněla odpověď Mikea Johnsona, jednoho z nejmocnějších politiků ve Spojených státech, předsedy americké Sněmovny reprezentantů, na otázku, jak zareagují republikáni na ničivé povodně v Texasu.

Vedoucí představitelé republikánské strany jako Donald Trump, viceprezident J. D. Vance nebo právě zmíněný Johnson si z popírání klimatické krize udělali politický program; volají po těžbě dalších fosilních paliv, zakazují používat slovo „klima“, ruší vědecké instituce, škrtají v rozpočtech na varovné systémy a se vší vervou se vysmívají závěrům vědy o tom, že za destabilizací klimatu stojí člověk. Když ale přijde klimatická katastrofa, pro oběti mají jen modlitby.

Podle týmu vědců vedeného klimatologem Davidem Farandou z francouzského Institutu Pierra Simona Laplace byly texaské povodně ze sedmi procent posíleny změnou klimatu. Pokud bychom nepálili masivně fosilní paliva, srážky i povodně by byly menší a někteří ze 135 mrtvých mohli žít.

Ofenzíva popíračů změn klimatu

Údolí kolem řeky Guadalupe je bleskovými povodněmi známé. V údolí existují varovné systémy a evakuační plány. Ne všichni obyvatelé však dostali varování včas, mnoho z nich dokonce vůbec. Podobné varovné systémy jsou přitom ve Spojených státech často hrazeny z federálního rozpočtu a dlouhodobě podávají lokální samosprávy žádosti o více peněz, než je rozpočet dotačních programů.

Trumpova administrativa v květnu tohoto roku ale zmrazila rozpočty programů, které měly připravit komunity ohrožené rizikem povodní, a dlouhodobě hrozí tím, že zruší celou Federální agenturu pro krizové řízení, která takové programy vypisuje. Vysocí představitelé agentury přitom sami již v květnu varovali, že po Trumpových škrtech není agentura připravena na hurikánovou sezónu a další přírodní katastrofy.

Útok na klíčovou federální agenturu je jen jedním z mnoha případů celkové ofenzívy popíračů změn klimatu, vedené členy republikánské strany a Trumpovy administrativy proti vědeckým i státním institucím zabývajícím se životním prostředím a právě klimatickou krizí. Jakýmsi symbolem je hrozba zrušení observatoře na hoře Manua Loa na Havajských ostrovech, kde od padesátých let minulého století měří koncentrace emisí skleníkových plynů v atmosféře. Vysoká poloha a vzdálenost od průmyslových center totiž dává observatoři tu výhodu, že její data nejsou zkreslena a jsou klíčovým zdrojem informací o složení atmosféry.