↗

Požadujme od firem převzetí odpovědnosti za to, za jakých podmínek vznikají jejich produkty a služby. Organizujme se a požadujme takové pracovní podmínky a mzdy, které nám umožní žít v důstojnosti i v časech klimatické krize. Foto Ahmad Al-Rubaye, AFP

Zatímco v české kotlině byly letošní květnové teploty spíše nižší a pod dlouhodobým průměrem, na jiných místech planety už řádily vlny veder. V důsledku klimatických změn se vyskytují stále častěji, trvají déle a jsou intenzivnější a rozsáhlejší. Často vyvolávají mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví, způsobují vyšší úmrtnost a mají řetězové socioekonomické dopady, k nimž patří pokles pracovní schopnosti a produktivity práce.

Letos se už vedra nevyhnula Spojeným státům nebo Španělsku. Do jihovýchodní Asie dorazila dříve než loni. Jihoasijské země sužují vysoké teploty již od února a v Indii a Pákistánu se na začátku dubna vyšplhaly až o osm stupňů Celsia výše, než je v tomto ročním období obvyklé. Podobná situace nastala i v Indonésii, na Filipínách, v Thajsku, Vietnamu nebo zemětřesením postiženém Myanmaru.

Prestižní lékařský časopis Lancet věnuje vedru datové analýzy pod znepokojivým názvem Countdown (Odpočet) a — navzdory tématu — podává data vysloveně mrazivá. Zpráva uvádí, že v roce 2023 postihlo extrémní sucho trvající nejméně jeden měsíc 48 procent celkové rozlohy pevniny a lidé byli — oproti scénáři bez klimatické krize — vystaveni bezprecedentním padesáti dnům s teplotami ohrožujícími zdraví navíc.

Světová zdravotnická organizace uvádí, že každoročně umírá v souvislosti s horkem přibližně 489 000 lidí, z toho 45 procent v Asii a 36 procent v Evropě. Data se ovšem vztahují k období do roku 2019 — od té doby počet lidí vystavených extrémním teplotám v důsledku klimatických změn exponenciálně roste ve všech regionech světa.

Žehlit v sauně

V nikaragujské oblasti Chichigalpa, zejména kolem vesnice příznačně označované jako Ostrov vdov, řádí tajemná nemoc. Onemocnění je příčinou dvou třetin úmrtí mladých a středně starých mužů v Nikaragui. V první řadě zabíjí dělníky z plantáží, kteří sklízejí cukrovou třtinu a jsou nadměrně vystaveni slunci a horku.

Aktuální hypotéza říká, že za nemoc může extrémní vedro, dehydratace a dlouhodobé menší ledvinové příhody, které jsou lidé zvyklí překonávat a dále pracovat. Pomoc pak vyhledají až v chronickém, neléčitelném stádiu, když potřebují dialýzu. Platnost hypotézy potvrzuje experiment, v rámci něhož měli dělníci nařízený oddych ve stínu a s přístupem k vodě — tehdy zásadně klesalo přehřátí těla.