Extrémní vedra jsou také zkouškou naší ohleduplnosti

Anna Kšírová

Letošní vlna neobvykle vysokých teplot, která se pravděpodbně v nejbližších dnech vrátí, způsobila zdravotní komplikace, nebo dokonce smrt tisíců nejzranitelnějších. Potvrzuje se, že klimatická změna je také zkouškou naší ohleduplnosti.

Mezi ty, kteří jsou vedrem nejohroženější, patří také lidé bez domova. Foto Patrick Hertzog, AFP

„Vlna veder s označením Kerberos si v Evropě zřejmě vyžádala první oběť. V Itálii měl zemřít pracovník, který zkolaboval při vyznačování přechodu pro chodce. Lékaři mu už nemohli pomoci,“ psalo se na webu CNN Prima News v textu věnovaném extrémně silné vlně veder, která zasáhla Evropu letos v červenci.

Nebohý zemřelý muž jistě nebyl první obětí, je však jedním z mála, u koho můžeme na souvislost mezi úmrtím a horkem poukázat přímočaře. Obecným problémem reflexe zdravotních dopadů klimatické krize totiž je, že spíše zhoršuje existující zdravotní problémy, než že by přinášela kompletně nové a nevídané.

Dopad horka na zdraví častěji znamená příslovečnou poslední kapku, která u člověka s chronickým onemocněním a vyčerpanými rezervami způsobí prudké zhoršení stavu, nebo dokonce úmrtí. Na konkrétním příkladu se ale těžko dokazuje, co všechno k nemoci či úmrtí vedlo. Na populační úrovni se to ovšem měřit dá. Víme, jaká nemocnost nebo úmrtnost je v daném období dlouhodobě normální. V případě vln horka pak opakovaně zřetelně vidíme, že úmrtnost roste.

Horka v roce 2003 připravila jen v Evropě o život zhruba 70 tisíc lidí. Následně řada zemí ‒ například tehdy velmi postižená Francie ‒ přijala opatření, která měla tak závažným dopadům horka předcházet. Patřily mezi ně systémy včasného varování nebo lepší informovanost zranitelných skupin obyvatel o tom, jak se během nadprůměrně teplých dnů chránit.

V dalších letech zřejmě i díky těmto opatřením úmrtnost během vln horka klesla. Nedávno publikovaná studie zkoumající rekordně teplé léto v roce 2022 však prokázala, že loni v důsledku extrémního horka předčasně zemřelo 62 tisíc Evropanů, tedy téměř tolik jako v roce 2003. Mezi nejvíce zasažené země tentokrát patřily Itálie, Španělsko a Německo.

Je tedy zřejmé, že současná opatření na ochranu obyvatel nestačí. A to zejména proto, že planeta se dále ohřívá. Jak navíc upozorňuje Efi Rousiová z univerzity v Postupimi, Evropa má několikanásobně vyšší riziko výskytu vln horka než jiná odpovídající místa severní polokoule.

Co vlastně horko s lidským zdravím dělá?

Na horko naše tělo reaguje tak, že zvýší průtok krve kůží, což je vlastně snaha zbavit se tepla vyzařováním do okolí. Je-li okolní ale teplota srovnatelná nebo vyšší než teplota našeho těla, stává se opravdu zásadním mechanismem pocení. Každá molekula vody, která se z naší kůže odpaří, přináší tělu ochlazení.

×