Extrémní vedra jsou také zkouškou naší ohleduplnosti
Anna KšírováLetošní vlna neobvykle vysokých teplot, která se pravděpodbně v nejbližších dnech vrátí, způsobila zdravotní komplikace, nebo dokonce smrt tisíců nejzranitelnějších. Potvrzuje se, že klimatická změna je také zkouškou naší ohleduplnosti.
„Vlna veder s označením Kerberos si v Evropě zřejmě vyžádala první oběť. V Itálii měl zemřít pracovník, který zkolaboval při vyznačování přechodu pro chodce. Lékaři mu už nemohli pomoci,“ psalo se na webu CNN Prima News v textu věnovaném extrémně silné vlně veder, která zasáhla Evropu letos v červenci.
Nebohý zemřelý muž jistě nebyl první obětí, je však jedním z mála, u koho můžeme na souvislost mezi úmrtím a horkem poukázat přímočaře. Obecným problémem reflexe zdravotních dopadů klimatické krize totiž je, že spíše zhoršuje existující zdravotní problémy, než že by přinášela kompletně nové a nevídané.
Dopad horka na zdraví častěji znamená příslovečnou poslední kapku, která u člověka s chronickým onemocněním a vyčerpanými rezervami způsobí prudké zhoršení stavu, nebo dokonce úmrtí. Na konkrétním příkladu se ale těžko dokazuje, co všechno k nemoci či úmrtí vedlo. Na populační úrovni se to ovšem měřit dá. Víme, jaká nemocnost nebo úmrtnost je v daném období dlouhodobě normální. V případě vln horka pak opakovaně zřetelně vidíme, že úmrtnost roste.
Horka v roce 2003 připravila jen v Evropě o život zhruba 70 tisíc lidí. Následně řada zemí ‒ například tehdy velmi postižená Francie ‒ přijala opatření, která měla tak závažným dopadům horka předcházet. Patřily mezi ně systémy včasného varování nebo lepší informovanost zranitelných skupin obyvatel o tom, jak se během nadprůměrně teplých dnů chránit.
V dalších letech zřejmě i díky těmto opatřením úmrtnost během vln horka klesla. Nedávno publikovaná studie zkoumající rekordně teplé léto v roce 2022 však prokázala, že loni v důsledku extrémního horka předčasně zemřelo 62 tisíc Evropanů, tedy téměř tolik jako v roce 2003. Mezi nejvíce zasažené země tentokrát patřily Itálie, Španělsko a Německo.
Je tedy zřejmé, že současná opatření na ochranu obyvatel nestačí. A to zejména proto, že planeta se dále ohřívá. Jak navíc upozorňuje Efi Rousiová z univerzity v Postupimi, Evropa má několikanásobně vyšší riziko výskytu vln horka než jiná odpovídající místa severní polokoule.
Co vlastně horko s lidským zdravím dělá?
Na horko naše tělo reaguje tak, že zvýší průtok krve kůží, což je vlastně snaha zbavit se tepla vyzařováním do okolí. Je-li okolní ale teplota srovnatelná nebo vyšší než teplota našeho těla, stává se opravdu zásadním mechanismem pocení. Každá molekula vody, která se z naší kůže odpaří, přináší tělu ochlazení.