Právní posudky ukazují, že český stát neplní klimatické závazky

Matěj Moravanský

Právo na „příznivé životní prostředí“ je zaručeno ústavou. Dle spolku Klimatická žaloba ale český stát svou nečinností ve snižování skleníkových plynů a ochraně klimatu toto základní právo porušuje. Nyní žalobu zkoumá Ústavní soud.

Ústavní soud by měl o stížnosti spolku Klimatická žaloba rozhodnout na podzim tohoto roku. Foto Josef Beneš

Podle posudků čtyř předních právních akademických institucí nedělá český stát v ochraně klimatu dost. Ministerstva a vláda přitom mají přijmout jasný plán snižování emisí a rovněž i zákon, který by jasně stanovil české závazky v ochraně klimatu. Dle posudku Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky, ale „český stát nevykazuje téměř žádnou aktivitu reálně vedoucí k takovému plnění.“

Posudky si vyžádal Ústavní soud. Ten nyní rozhoduje o stížnosti spolku Klimatická žaloba, který sdružuje více než tři sta občanů a obec Svatý Jan pod Skalou. Uskupení spolu s několika zemědělci a lesníky podalo v roce 2021 žalobu na čtyři ministerstva, která nesou hlavní odpovědnost za ochranu klimatu v České republice.

Žalobci požadují, aby soud označil nečinnost ministerstev na poli ochrany klimatu za nezákonnou a aby ministerstvům nařídil přijmout taková opatření a plány, která zajistí účinnou ochranu lidských práv a budou zohledňovat cíle Pařížské dohody.

Spolek sice v roce 2022 uspěl u Městského soudu v Praze, rozsudek byl ale následně zrušen u vyšší instance a v dalším řízení došlo k zamítnutí žaloby. Spolek Klimatická žaloba se proto v únoru 2025 obrátil na Ústavní soud.

Česká vláda je černým pasažérem

„Považujeme za velmi důležitý signál, že si Ústavní soud vyžádal právní stanoviska tolika respektovaných institucí,“ uvedl zástupce Klimatické žaloby Vincenc Bouček v tiskové zprávě. Dle Boučka jsou závěry všech posudků jednoznačné: „Česká republika je nečinná, chybí nám spolehlivé plány a právně závazný klimatický zákon.“

Posudek Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky vypracovaný týmem kolem Hany Müllerové tvrdí, že česká vláda se v rámci evropské klimatické politiky chová jako „černý pasažér“. Vláda „spoléhá na to, že bude moci v rámci kolektivního cíle snížení emisí o padesát pět procent plnit méně, neboť jiné státy budou dobrovolně plnit více.“ Kabinet tak přenáší odpovědnost za ochranu planetárního klimatu na jiné státy.

Podle Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci pak absence jednotného právního předpisu či „klimatického zákona“, který by stanovil závazky České republiky v oblasti klimatu, svědčí o tom, že se státní instituce „chtějí vyhnout soudně vymahatelné odpovědnosti z jejich naplňování.“

×