V pondělním referendu se občané německého Hamburku vyslovili pro ambicióznější klimatickou politiku. Podle údajů tamního statistického úřadu podpořilo rychlejší snížení emisí skleníkových plynů ve městě 53 procent hlasujících. Účast dosáhla 44 procent, takže je referendum platné a čeká už jen na potvrzení hamburským senátem. Starosta města Peter Tschentscher uvedl pro rozhlasovou a televizní stanici NDR, že senát rozhodnutí voličů potvrdí.

Návrh na konání referenda podala občanská iniciativa Rozhodnutí budoucnosti napojená na odbory, nájemnické hnutí a rovněž studentské hnutí Fridays for Future. Hlavním cílem iniciativy je přijetí hamburského klimatického zákona a prosazení politických opatření, která zajistí dostupnou dopravu, energie i bydlení.

Podle iniciativy má klimatický zákon zajistit rychlejší snižování emisí skleníkových plynů a dosažení takzvané klimatické neutrality už do roku 2040 — tedy o pět let dříve, než město původně plánovalo. Během následujících patnácti let by tak místní doprava, energetika i průmysl měly vypouštět jen tolik emisí, kolik jich město dokáže pohltit, například pomocí městské zeleně.

Jeden z nejbohatších německých regionů s přibližně dvěma miliony obyvatel musí nyní návrh zákona, který zahrnuje závazné roční stropy emisí a opatření na omezení emisí z dopravy, převést do praxe. Starosta Hamburku Peter Tschentscher (SPD), jehož vláda se opírá o koalici se Zelenými, v rozhovoru pro stanici NDR uvedl, že výsledek referenda respektuje. Zároveň vyhlásil dvouleté přechodné období. Po něm má nový klimatický zákon, založený na požadavcích úspěšného referenda, vstoupit v platnost.

Co referendum změní?

Návrh schválený v referendu neobsahuje pouze ambicióznější klimatické cíle, ale i konkrétní opatření k jejich dosažení a ke snížení životních nákladů v Hamburku. Součástí plánu je také zavedení ročních cílů a jejich každoroční vyhodnocování.

Podle výzkumu organizace Öko-Institut, zveřejněné městem Hamburk, je splnění těchto cílů reálné, bude však znamenat značné úsilí. Město musí vybudovat nové zdroje obnovitelné energie a nahradit všechny plynové kotle v bytových i nebytových budovách tepelnými čerpadly. Návrh referenda přitom počítá s tím, že náklady na výměnu topení a renovaci nesmí být v plné výši přeneseny na nájemníky. Pronajímatelům mají pomoci speciální dotační programy.

Pro snížení emisí z dopravy bude podle Öko-Institut nutné posílit hromadnou dopravu a omezit rychlost na třicet kilometrů v hodině po celém městě. Zemní plyn a paliva, jako je ropný koks a rafinérský plyn budou v průmyslových provozech kompletně nahrazeny vodíkem a elektromotory.

Referendum uspělo i navzdory skepticismu

Před referendem vyjádřila obavy řada politiků a zájmových organizací. Podle starosty Hamburku Petera Tschentschera by schválení návrhu mohlo znamenat finanční zátěž pro obyvatele a snížit podporu klimatických opatření, zejména u domácností s nižšími příjmy. Starosta zároveň upozornil, že naplnění cílů by si mohlo vyžádat omezení dopravy a nákladné renovace budov.

S výjimkou Die Linke žádná politická strana zastoupená v hamburském senátu referendum otevřeně nepodpořila, a to ani Zelení. Předseda parlamentní frakce konzervativní Křesťanskodemokratické unie Dennis Thering pro NDR uvedl, že „úspěch referenda nastolí kurz, který naše město v mnoha ohledech poškodí“.

Podle Theringa se referendum nikdy nemělo konat a obvinil sociálnědemokratického starostu Tschentschera z toho, že referendum podcenil. Zástupci krajně pravicové AfD zase označili referendum za výsledek „klimatické ideologie“.

Před referendem varoval i šéf Hamburského průmyslového svazu Andreas Pfannenberg. Podle něj bude úspěch referenda znamenat přesun výroby mimo Německo a je „umíráčkem hamburského průmyslu“.

Luisa Neubauer, jedna z nejviditelnějších tváří německé části studentského hnutí Fridays for Future výsledek referenda oslavuje. „Vepsali jsme se do historie! Zatímco německá vláda v otázkách klimatu couvá, Hamburk jde vpřed. Demokraticky a spravedlivě,“ uvedla na sociální síti.

Annika Rittmannová, mluvčí iniciativy Rozhodnutí budoucnosti, která za referendem stojí, vnímá úspěch jako zadostiučinění. Dobrovolníci iniciativy v několikaměsíční kampani obešli na dvanáct tisíc dveří a rozvěsili osm tisíc plakátů. Většina obyvatel Hamburku podle ní vyzvala senát k zavedení sociálně spravedlivé ochraně klimatu. „Pojďme se tedy společně vydat touto cestou,“ řekla Rittmannová stanici NDR.

Referendum o základním příjmu neuspělo

Vedle referenda o klimatických cílech města proběhlo hlasování o zahájení testování nepodmíněného základního příjmu.

Podle navrhovatelů mělo město Hamburk spustit pilotní projekt, ve kterém by poskytlo přibližně dvěma tisícům reprezentativně vybraných obyvatelům Hamburku až 1 350 eur měsíčně po dobu tří let a zdravotní pojištění. Projekt měli následně vyhodnotit vědci, kteří by zjišťovali, jak se mění život lidí, jejich sociální interakce či vzdělávání v situaci, kdy mají zabezpečeny všechny životní potřeby.

Proti návrhu však hlasovalo 62 procent voličů.