9. duben 2024 byl velkým dnem pro klimatickou spravedlnost: Evropský soud pro lidská práva rozhodl v prvních třech klimatických případech a deklaroval, že nedostatečné snižování emisí znamená porušení lidských práv.

Skupina seniorek uspěla ve stížnosti proti Švýcarsku a verdikt soudu vysílá jasný signál pro ostatní evropské vlády včetně té české. Podobnost sporu „švýcarských babiček“ a české klimatické žaloby nelze ignorovat. Příběh švýcarských seniorek navíc ukazuje, jak důležité je pro klimatické spory komunitní organizování a občanská iniciativa zdola.

Současná opatření států proti změně klimatu jsou nedostatečná a neodpovídají cílům Pařížské dohody, což vede k porušování lidských práv. To jsou ve zkratce klíčová poselství klimatických žalob, které podávají občané po celém světě. Byla jen otázka času, kdy první případy doputují před Evropský soud pro lidská práva (ESLP), hlavní lidskoprávní autoritu v regionu.

Ve Štrasburku se sešly stížnosti zástupců tří generací: šestice mladých Portugalců, bývalý starosta francouzského pobřežního města Damien Carême a zmíněné Švýcarské seniorky. ESLP se rozhodl případy projednat přednostně, kauzy veřejně komunikoval s žalovanými státy a v březnu a září uspořádal veřejná slyšení. Upoutal tak pozornost na zásadní debatu a velká očekávání nakonec naplnil: z lidských práv vyplývá nárok na ochranu klimatu a státy mají povinnost klima i lidská práva náležitě chránit.

První dva zmíněné případy přitom soudci zamítli zejména z procesních důvodů. Damien Carême se z přímořského města ohroženého zvyšující se hladinou moře odstěhoval, a proto u soudu neuspěl. Přístup Portugalců (o kterém si můžete přečíst podrobnosti zde) podat stížnost hned proti 33 státům včetně České republiky se zase ukázal jako příliš ambiciózní, a na jejich argumentaci se soud tudíž neodvážil přistoupit.

Švýcarské babičky vrací úder