9. duben 2024 byl velkým dnem pro klimatickou spravedlnost: Evropský soud pro lidská práva rozhodl v prvních třech klimatických případech a deklaroval, že nedostatečné snižování emisí znamená porušení lidských práv.

Skupina seniorek uspěla ve stížnosti proti Švýcarsku a verdikt soudu vysílá jasný signál pro ostatní evropské vlády včetně té české. Podobnost sporu „švýcarských babiček“ a české klimatické žaloby nelze ignorovat. Příběh švýcarských seniorek navíc ukazuje, jak důležité je pro klimatické spory komunitní organizování a občanská iniciativa zdola.

Současná opatření států proti změně klimatu jsou nedostatečná a neodpovídají cílům Pařížské dohody, což vede k porušování lidských práv. To jsou ve zkratce klíčová poselství klimatických žalob, které podávají občané po celém světě. Byla jen otázka času, kdy první případy doputují před Evropský soud pro lidská práva (ESLP), hlavní lidskoprávní autoritu v regionu.

Ve Štrasburku se sešly stížnosti zástupců tří generací: šestice mladých Portugalců, bývalý starosta francouzského pobřežního města Damien Carême a zmíněné Švýcarské seniorky. ESLP se rozhodl případy projednat přednostně, kauzy veřejně komunikoval s žalovanými státy a v březnu a září uspořádal veřejná slyšení. Upoutal tak pozornost na zásadní debatu a velká očekávání nakonec naplnil: z lidských práv vyplývá nárok na ochranu klimatu a státy mají povinnost klima i lidská práva náležitě chránit.

První dva zmíněné případy přitom soudci zamítli zejména z procesních důvodů. Damien Carême se z přímořského města ohroženého zvyšující se hladinou moře odstěhoval, a proto u soudu neuspěl. Přístup Portugalců (o kterém si můžete přečíst podrobnosti zde) podat stížnost hned proti 33 státům včetně České republiky se zase ukázal jako příliš ambiciózní, a na jejich argumentaci se soud tudíž neodvážil přistoupit.

Švýcarské babičky vrací úder

O přelomový rozsudek se tak postaraly švýcarské seniorky. Jejich snažení přinutit švýcarský stát plnit závazky Pařížské dohody začalo už v roce 2016 a postupně byl jejich případ zamítnut celou soudní soustavou v zemi včetně Nejvyššího soudu. Proto se nakonec čtyři Švýcarky a je zastupující spolek KlimaSeniorinnen obrátily na ESLP. Zásah do svých práv demonstrovaly zejména vlnami veder, vůči kterým jsou zvlášť zranitelné právě starší ženy.

Evropský soud potvrdil hlavní body stížnosti, a Švýcarsko se tak stalo první zemí, kterou ESLP „odsoudil“ za nedostatečnou klimatickou politiku. Konkrétně alpská země svým přístupem porušila čl. 8 Evropské úmluvy, tedy právo na soukromí a rodinný život, ze kterého ESLP odvozuje i právo na zdravé životní prostředí. A nyní i právo na dostatečnou ochranu klimatu.

Přístup švýcarských úřadů a soudů byl navíc odmítavý natolik, že došlo k porušení čl. 6 Úmluvy, tj. práva na spravedlivý proces. Jde o jasný signál, že se soudy musí zabývat podstatou klimatických žalob a neodmítat je jen z formálních důvodů.

Hrdinky ze Švýcarska, které tamní média přirovnávají ke Gretě Thunberg, tak ze dne na den změnily přístup k ochraně klimatu v Evropě. Evropský soud pro lidská práva je jeden z nejvýznamnějších lidskoprávních mezinárodních soudů a vydal možná nejdůležitější klimatické rozhodnutí vůbec.

Rozsudek evropského soudu bude mít vliv na ochrana klimatu v 46 státech Rady Evropy. A přímo se dotýká i celé řady žalob na evropské vlády, které se projednávají například v Belgii, Itálii, Španělsku, Rumunsku, Polsku nebo Švédsku. A samozřejmě i v České republice.

Varování pro Českou republiku

Švýcarská klimatická kauza se té české v mnohém podobá. Žaloba, kterou podal v roce 2021 spolek Klimatická žaloba, obec a několik jednotlivců proti české vládě a ministerstvům, nejprve uspěla u Městského soudu v Praze. Nyní po zamítavém soudním kolečku případ podruhé řeší Nejvyšší správní soud. Ten se rozhodl řízení přerušit do doby, než vydá ESLP dlouho očekávané verdikty. Přitom Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku z loňského února sám připustil, že je švýcarský případ tomu českému nejpodobnější.

Z komplexního rozhodnutí (čítajícího 260 stran!) lze vyvodit několik závěrů, které jsou relevantní i pro tuzemský spor. V první řadě, vlády nemohou odmítat odpovědnost za lidská práva, která porušují svou nečinností. Jinými slovy, klimatická opatření nejsou jen otázkou politiky, ale i základních lidských práv.