Klimatické žaloby v USA. Jeden z nástrojů klimatické politiky
David ChytilPřibývá žalob, které žádají, aby vinicí klimatické krize přijali odpovědnost za svou činnost, jakož i žalob žádajících patřičná opatření ze strany států. Patří k nim i nedávné žaloby v USA, historicky největším emitentu skleníkových plynů.
Letošní rok přinesl kromě teplotních rekordů i několik posunů v přístupu americké justice ke klimatickým změnám. Přístup Spojených států amerických ke klimatické krizi je zásadní, protože jsou druhý největší producent skleníkových plynů a historicky zodpovídají za vůbec nejvyšší podíl, asi čtvrtinu všech emisí od počátku průmyslové revoluce.
Panující polarizace americké politiky se projevuje i v postoji ke klimatu, který se v nejvyšších patrech politiky měnil „ode zdi ke zdi“. Od konce osmdesátých let, kdy se probíhající člověkem vyvolané klimatické změny dostaly do povědomí veřejnosti i politického establishmentu — symbolickým milníkem je svědectví klimatologa Jamese Hansena před americkým Senátem v roce 1988 —, můžeme sledovat několik paralelních příběhů, které reflektují americkou rozpolcenost a různorodost zájmových skupin.
Na jedné straně stojí klimatická věda, hnutí za klimatickou spravedlnost, celosvětové ikony jako prezidentský kandidát Al Gore a ambiciózní politika „Zeleného údělu“, na straně druhé moc fosilního průmyslu, na něj napojená konzervativní politika a mezinárodní izolacionismus reprezentovaný předchozím prezidentem Donaldem Trumpem. Současný prezident Joe Biden sice po nástupu do úřadu ihned rozhodl o znovupřistoupení USA k Pařížské dohodě, tím však polarizace politické scény v otázce klimatu zdaleka neskončila.
Jedním z „amerických příběhů“ je vnášení klimatických otázek i do soudních síní: fenomén takzvané klimatické litigace. Podoba klimatických žalob je různá, profilové případy míří nejčastěji na málo ambiciózní mitigační politiku, tedy na nedostatečné snižování emisí skleníkových plynů jednotlivých států (což je případ i české Klimatické žaloby).