Přelomový rozsudek v Nizozemsku: Shell musí zásadně přidat ve snižování emisí

Lucie Čejková

Společnost Shell musí přijmout přísnější cíle pro snížení emisí vznikajících v důsledku jejího podnikání. Ve středu o tom v přelomovém verdiktu rozhodl nizozemský soud. Soudní spory podobného typu se množí po celém světě.

Nutnost snížit emise do roku 2030 alespoň o pětačtyřicet procent lze podle nizozemských soudců považovat už za obecně přijímanou skutečnost. Na naplnění tohoto cíle by se proto podle nich měl podílet celý svět — a to včetně soukromých společností, a tedy i Shellu. Předseda nizozemských Přátel Země Donald Pols drží v rukou přelomový rozsudek. Foto Milieudefensie

Zpřísnit klimatické plány nařídil fosilní korporaci Shell oblastní soud v Haagu. Nizozemští soudci ve středu rozhodli, že dosavadní plány firmy na snížení emisí oxidu uhličitého nestačí. Shell tím podle nich nerespektuje závazky Pařížské dohody a tím ohrožuje zdraví a lidské životy.

Jde o vůbec první verdikt, kdy soudy přiřkly odpovědnost za škody na klimatu přímo energetické společnosti a přikázaly jí změnit stanovené cíle. „Soud nařizuje společnosti Royal Dutch Shell, aby prostřednictvím úpravy vlastní korporátní politiky snížila emise oxidu uhličitého o pětačtyřicet procent k roku 2030 oproti roku 2019,“ řekla při vyhlášení rozsudku soudkyně Larisa Alwinová.

Současné plány společnosti podle ní nepomohou zamezit oteplení planety o víc než jeden a půl stupně Celsia a postrádají rovněž konkrétní kroky, které by naplnění již stanovených cílů zaručily. „Soud proto dospěl k závěru, že v případě Shellu hrozí porušení závazku snížit emise,“ uvedla.

Klimatická politika Shellu, největší firmy na světě v oblasti obchodování s ropou a fosilním plynem vznikajícím při těžbě ropy, doposud slibovala pouze omezení vlastní uhlíkové emisní náročnosti — tedy nižší objem vypuštěného CO2 na jednotku vyprodukované energie. Podle haagského soudu by to však v praxi mohlo znamenat, že Shell bude dál vypouštět do ovzduší velké množství skleníkových plynů.

Společnost tak nyní musí přijmout i závazek na absolutní snížení emisí o pětačtyřicet procent v příštích devíti letech. Nařízení navíc platí pro činnost skupiny Shell jako celku, tedy nejen pro Nizozemsko, kde ředitelství korporace sídlí a kde soud rozhodoval.

„Pro mezinárodní klimatické hnutí znamená rozsudek obrovský krok vpřed. Jeden z největších světových znečišťovatelů musí konečně přijmout odpovědnost,“ oslavoval závěr soudního sporu ředitel nizozemské pobočky Přátel Země Donald Pols. Žalobu podávala právě jeho organizace společně s šesti dalšími a také s podporou více než sedmnácti tisíc Nizozemců.

Podle právníka Rogera Coxe, který stál na straně žalobců, může navíc verdikt proti Shellu inspirovat i budoucí stížnosti vůči dalším fosilním korporacím. „Jde o historický zlomový bod. Případ je unikátní v tom, že soudci poprvé nařídili velké společnosti, aby se řídila závazky Pařížské dohody. Rozsudek by tak mohl mít závažné důsledky i pro další významné znečišťovatele,“ uvedl.

Zástupci společnosti Shell argumentují tím, že se kromě snížení emisní náročnosti zavázali i k dosažení uhlíkové neutrality. Ohradili se rovněž vůči tomu, aby se cíle Pařížské dohody vztahovaly i k soukromým společnostem.

„Změny klimatu vyžadují urgentní reakci, což je také důvod, proč jsme znásobili naše snahy a chceme se stát uhlíkově neutrální energetickou společností do roku 2050,“ píše firma Shell ve své reakci. „I nadále k tomu budeme směřovat naše úsilí a jsme zklamaní z dnešního rozhodnutí soudu, proti němuž se odvoláme,“ stojí v dokumentu. Verdikt tak bude v příštích týdnech přezkoumávat odvolací soud.

Tlak na vyvozování odpovědnosti fosilních korporací sílí

Shell přitom nebyl jedinou fosilní firmou, která ve středu narazila na tlak občanů dožadujících se řešení změn klimatu. V tentýž den akcionáři americké společnosti ExxonMobil zvolili dvojici nových korporátních ředitelů nominovaných investiční společností, jež firmu dlouhodobě nutí řešit klimatické dopady jejího podnikání a zaměřit se i na zdroje, které nejsou závislé na fosilních palivech.

Právě ve středu se sešli také investoři Chevronu, druhé největší americké ropné společnosti. Nadpoloviční většinou přijali usnesení, ve němž od firmy požadují přijetí odpovědnosti za emise způsobené spalováním jejích ropných produktů a celkové snížení emisí, které tím vznikají.

Po důsledném řešení klimatických otázek fosilními firmami tak čím dál častěji volají nejen ekologické a občanské organizace, ale i finančníci či instituce států. Ačkoli totiž řada nadnárodních firem podnikajících s ropou a fosilním plynem v poslední době přijala vnitřní politiky zohledňující změny klimatu, podle analýzy iniciativy Carbon Tracker ani tak neřeší klimatickou krizi dost.

Soudních sporů kvůli klimatu přibývá

Středeční rozsudek je už druhou porážkou Shellu, o které v posledních měsících rozhodly nizozemské soudy. Na začátku února uspěli se svojí žalobou i farmáři z delty Nigeru, kteří si stěžovali na znečištění polí a vody v důsledku ropných úniků.

Kromě sporů se soukromými společnostmi přibývá i případů, kdy si jednotlivci či občanské organizace stěžují na klimatické politiky států. Obdobné žaloby v posledních měsících uspěly například ve Francii nebo v Německu. Brzy budou místní soudy posuzovat také reakci na klimatickou krizi ze strany české vlády nebo vlády Velké Británie.

Rozsudek na úkor státu vynesl ve čtvrtek i federální soud v Austrálii. Soudci v něm na podnět skupiny mladých lidí a jedné seniorky nařídili tamní ministryni životního prostředí, aby jednala s vědomím ochrany životů příštích generací a zabránila rozšíření uhelného dolu v Novém Jižním Walesu.

Další informace