Pláže na Srí Lance zamořily mikroplasty. Do moře unikly při požáru nákladní lodi

Lucie Čejková

Tuny plastových pelet pokryly pláže na západním pobřeží Srí Lanky. Do moře se dostaly v důsledku požáru nákladní lodi, při němž uniklo i velké množství chemikálií. Podle úřadů jde o jednu z vůbec nejhorších ekologických katastrof v zemi.

Následky znečištění moře a pláží po požáru nákladní lodi odklízejí tisíce příslušníků námořnictva. V ochranných oblecích odstraňují šedivou vrstvu mikroplastů, která pokryla pláže na západním pobřeží Srí Lanky, zejména v okolí největšího města Colomba. Foto Lakruwan Wanniarachchi, AFP
Následky znečištění moře a pláží po požáru nákladní lodi odklízejí tisíce příslušníků námořnictva. V ochranných oblecích odstraňují šedivou vrstvu mikroplastů, která pokryla pláže na západním pobřeží Srí Lanky, zejména v okolí největšího města Colomba. Foto Lakruwan Wanniarachchi, AFP

Tuny mikroplastů vyplavuje v těchto dnech moře na pláže v okolí největšího města Srí Lanky Colomba. Pocházejí z nákladní lodi, která začala hořet zhruba dvacet kilometrů od pobřeží. Kromě plastových pelet převážela i velké množství chemikálií, které pravděpodobně také unikly do moře.

Deník Referendum psal o klimatu ještě, než to bylo cool. Podpořte naši práci a pomozte nám učinit z něj společenskou prioritu.
×

„Z toho, co zatím víme, musím říct, že jde o nejhorší katastrofu, kterou jsem tu zažila,“ sdělila novinářům ředitelka srílanského úřadu pro ochranu moří Daršani Lahandapurová. Chemické látky a plastové pelety podle předběžných zjištění pravděpodobně poškodily korálové útesy a na plážích se už začala objevovat těla uhynulých želv, ryb a ptáků.

Nákladní loď plující pod singapurskou vlajkou převážela téměř patnáct set kontejnerů s množstvím hořlavých a vznětlivých chemikálií. Z města Hazira v Indii mířila do Colomba, nedaleko něhož před dvěma týdny zakotvila a čekala na vpuštění do přístavu.

Ve čtvrtek 20. května se však na lodi začaly objevovat první plameny. Podle prvotního šetření se zdá, že požár vzniknul kvůli úniku kyseliny dusičité, které loď převážela celkem pětadvacet tun.

V důsledku monzunových větrů, které plameny roznášely dál po lodi, se ale nedařilo požár zastavit — a to i navzdory tomu, že se do operace podobně jako při loňské nehodě ropného tankeru zapojili i odborníci z Indie, Nizozemska a Belgie. Nakonec tak náklad lodi opakovaně explodoval a všech pětadvacet členů posádky museli záchranáři evakuovat.

Při požáru a výbuších spadla do moře část převážených kontejnerů a vytekly chemikálie a pravděpodobně i většina z celkem tří set tun paliva nákladní lodi. Námořní hasiči požár potlačili až po téměř dvou týdnech. Nyní se snaží pomalu se potápějící loď dostat k pobřeží, aby zabránili kontaminaci moře i zbylým ohořelým nákladem na palubě.

Srílanské úřady již sestavily speciální vyšetřovací tým a podaly stížnost na společnost, která loď vlastní. Mají podezření, že členové posádky věděli o úniku chemikálií už dříve, ale nevěnovali mu pozornost.

V důsledku události, kterou místní označují za největší mořskou katastrofu v dějinách země, nyní nemohou rybáři lovit v okruhu osmdesáti kilometrů od místa znečištění. Neštěstí může mít značný dopad i na turistický ruch, potenciálně toxické mikroplasty totiž znečistily řadu pláží v oblíbených přímořských destinacích.

Výroba plastů jako záchrana ropného průmyslu

Plastové pelety, které zamořily pláže na Srí Lance, měly být použity pro výrobu igelitových sáčků. Havárie a její následky tak z obecnější perspektivy poukazují na další z řady nebezpečí, které rozsáhlé užívání plastových materiálů představuje.

Jak popisuje analýza magazínu The Ecologist, největší problém pro životní prostředí i klima tvoří právě plasty jako igelitové sáčky nebo obaly, které lidé obvykle použijí jednorázově. Většinu z nich zatím nelze recyklovat, přitom právě jejich využití podle investigativní reportáže Reuters v posledních měsících hlavně kvůli pandemii významně vzrostlo.

Polovina všech jednorázových plastů podle výzkumné zprávy organizace Minderoo pochází z produkce pouhých dvou desítek nadnárodních společností. Kdyby změnily výrobní postupy, k řešení problému s jednorázovými plasty by mohly významně přispět.

„V rámci zhruba tří set světových výrobců polymerů existuje malá skupina těch, která drží v rukách osud nastupující plastové krize. Jejich rozhodnutí dál vyrábět nové polymery místo recyklovaných bude mít masivní dopady na to, jaké množství odpadu se zpracuje a kolik ho unikne do prostředí,“ píší autoři zprávy.

Že je třeba začít produkci plastových materiálů řešit, upozornila rovněž nedávná analýza, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii. Zatímco v dopravě a energetice se v důsledku snah o řešení klimatické krize očekává spíše odklon od ropy jakožto fosilního paliva, její využití naopak trvale roste právě v petrochemickém průmyslu a výrobě plastů. Vlády by proto podle agentury měly přijmout taková opatření, která směřují k zákazu jednorázových plastů a k lepšímu zpracování těch, které lze recyklovat.

V České republice začne zákaz prodeje jednorázových plastů platit už příští měsíc. Z obchodů by měly zmizet například plastové příbory a talíře, plastové vatové tyčinky nebo polystyrenové nádoby na pokrmy a nápoje.

Další informace