Akční plán EU proti znečištění nastavuje dobrý směr, konkrétní kroky ale chybí

Lucie Čejková

Evropská komise přijala před týdnem Akční plán pro nulové znečištění, který stanovuje nové cíle pro snížení množství škodlivin v ovzduší, vodě a půdě. Jasné kroky k jejich naplnění nicméně podle občanských organizací v dokumentu chybí.

S nadlimitním znečištěním ovzduší má dlouhodobě problémy většina států Evropské unie včetně České republiky. Aktuálně vede Evropská komise s tuzemskými úřady řízení kvůli zvýšeným koncentracím oxidu dusičitého a prachových částic. Foto MAKY_OREL, Pixabay

Snížení úmrtnosti kvůli škodlivinám ve vzduchu o pětapadesát procent, o polovinu čistější půdu nebo o třetinu méně mikroplastů slibuje nový akční plán Evropské unie proti znečištění ovzduší, vody a půdy. Dokument, který stanovuje cíle pro příští desetiletí, přijala Evropská komise minulou středu.

Jsme jediné české noviny s pracovní pozicí klimatického reportéra. Podpořte nás a pomozte tak učinit z klimatu společenskou prioritu.
×

Strategie navazuje na obecnější závazky unijní Zelené dohody a týká se celkem desítky oblastí od kvality ovzduší přes průmyslové emise až po znečištění hlukem. Pro většinu z nich stanovuje konkrétní procentuální hodnoty, jichž by ve srovnání se současným stavem měla Evropská unie dosáhnout do roku 2030.

„Cílem Zelené dohody pro Evropu je vybudovat zdravou planetu pro všechny. Abychom zajistili životní prostředí bez toxických látek pro lidi i planetu, musíme jednat okamžitě. Tento akční plán bude vodítkem pro naši práci,“ vysvětlil výkonný místopředseda Zelené dohody pro Evropu, eurokomisař Frans Timmermans.

Opatření mají zajistit, že Evropská unie dosáhne do poloviny století takzvaného nulového znečištění. Komise tak podle akčního plánu označuje stav, kdy škodliviny ve vzduchu, vodě a půdě dosáhnou úrovní, které „již nejsou považovány za škodlivé pro lidské zdraví a přírodní ekosystémy“.

Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí, z nichž nový dokument vychází, je znečištěním způsobeno zhruba každé osmé předčasné úmrtí — v celé Evropské unii se to týká zhruba čtyř set tisíc zemřelých ročně. Mezi nejčastější onemocnění spojované se škodlivinami patří rakovina, onemocnění oběhové soustavy nebo plic či neurologické potíže.

Akční plán zároveň uznává, že zmíněné problémy nedopadají na celou společnost rovným dílem. Za ohrožené skupiny považuje Evropská komise například děti a seniory nebo ty, kteří žijí ve zhoršených socioekonomických podmínkách.

„Znečištění životního prostředí negativně ovlivňuje naše zdraví a má dopad zejména na nejzranitelnější a sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel. Kromě toho je jednou z hlavních příčin ztráty biologické rozmanitosti,“ uvedl eurokomisař pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginijus Sinkevičius.

Ačkoli si strategie klade za cíl řešit znečištění zejména v kontextu společenském a ekonomickém — například jen špinavé ovzduší podle něj způsobuje Evropské unii škody mezi 330 a 940 miliardami eur ročně — na vícero místech se zmiňuje rovněž o klimatu. „V naprosté většině případů jde snížení znečištění a redukování emisí skleníkových plynů ruku v ruce. Například izolace budov, instalace efektivnějších a čistějších tepelných systémů a přechod k čisté veřejné dopravě, chůzi a jízdě na kole pomohou vyčistit vzduch i bojovat s klimatickou změnou,“ popisuje web Evropské komise.

Plánu chybí jasné kroky, shodují se občanské organizace

Ačkoli strategie vytyčuje směr pro řadu oblastí, kde je znečištění potřeba řešit, náčrt konkrétních opatření pro dosažení cílů spíše postrádá. Téměř ihned po jeho přijetí se tak začaly ozývat kritické reakce z některých evropských občanských organizací, které poukazují na tento i další jeho nedostatky.

Podle Evropské environmentální kanceláře, která sdružuje na sto čtyřicet unijních ekologických a občanských organizací, akční plán pouze shrnuje dosavadní vývoj, než aby přinášel nové postupy. „Dokument selhává v tom, že neposiluje snahy o prevenci znečištění přímo u zdroje. Namísto toho hlavně vyjmenovává existující legislativu a probíhající revize unijních zákonů,“ shrnují zástupci Evropské environmentální kanceláře ve společném prohlášení.

„Po desetiletích života v toxických a nezákonně nadlimitních úrovních znečištění si Evropané zaslouží dýchat čistý vzduch,“ řekl odborník na kvalitu ovzduší Jens Mueller z bruselské organizace Transport & Environment. „Strategie nastavuje správný cíl nastolit prostředí bez škodlivin, ohledně jakýchkoliv detailů je však vágní,“ dodal.

Obdobně vyhodnotila text akčního plánu aliance HEAL zaměřující se na zdraví a životní prostředí. Vyzdvihla skutečnost, že nová strategie uznává významný vliv škodlivin na zdraví a přírodu stejně jako nerovné rozložení těchto dopadů na lidi. Ke skutečnému řešení však podle nich chybí konkrétní a závazné postupy v souladu s vědeckým poznáním, které by bezodkladně začaly znečištění řešit.

„Evropská komise udělala velká prohlášení ohledně nulového znečištění, ale za vším tím rozruchem skrývá nulovou adekvátní reakci, což neodpovídá rozsahu zdravotních dopadů znečištění,“ zkritizovala dokument ředitelka HEAL pro kampaně a strategii Anne Staufferová. „Co urgentně potřebujeme, je naprostý soulad mezi právně závaznými unijními standardy pro čistotu ovzduší s pravidelnými aktualizacemi podle zásad Světové zdravotnické organizace a podle aktuálních vědeckých poznatků,“ doporučila.

Rozsáhlý problém bez důsledného řešení

Na významné dopady znečištění na lidské zdraví nebo na kvalitu potravin upozornilo jen v uplynulých týdnech několik nových studií. Shodují se v tom, že se jedná o zásadní problém, na který je třeba rychle reagovat.

Řada států Evropské unie přitom nedodržuje ani aktuálně platné zákony ohledně znečištění. Jen v oblasti kvality ovzduší čelí osmnáct členských zemí podle serveru EurActiv celkem jednatřiceti řízením za dlouhodobé porušování unijních norem. Výjimkou není ani Česká republika, která by podle Komise měla vyřešit trvale zvýšené koncentrace oxidu dusičitého či prachových částic.

Pravidla Evropské unie pro jednotlivé škodliviny však v současnosti nereflektují ani hodnoty, které jako hraniční doporučila Světová zdravotnická organizace už v roce 2005. Aktualizované zásady by měla nadnárodní zdravotnická agentura vydat někdy v polovině letošního roku a bude na Komisi, zda jim akční plán a příslušnou legislativu přizpůsobí.

Na nový dokument by měl nyní navázat vznik platformy pro nulové znečištění, jež by měla svoji činnosti zahájit už na začátku příštího měsíce. Naplňování cílů stanovených akčním dokumentem se bude rovněž pravidelně vyhodnocovat. S prvním kolem monitoringu počítá Evropská komise hned v příštím roce.

Další informace:

Diskuse