Pokud Česká republika nepřijme opatření směřující ke zlepšení kvality ovzduší, může ji Evropská komise zažalovat u Soudního dvora Evropské unie. Vyplývá to ze stanoviska, které Komise zveřejnila minulý týden. Zástupcům českého státu dala dva měsíce na to, aby na výzvu odpověděli.

Unie kárá Českou republiku za vysoké emise oxidu dusičitého (NO2). Ten do ovzduší uvolňuje hlavně silniční doprava a průmysl. Lidem, kteří ho dlouhodobě vdechují, může způsobovat například astma, větší náchylnost k zánětům dýchacích cest nebo celkově zhoršovat fungování plic.

Podle stanoviska Evropské komise jsou hodnoty stanovené unijní směrnicí překračovány zejména v městských oblastech. „V Česku byly roční mezní hodnoty NO2 překročeny v aglomeraci Praha a v současné době pro tuto aglomeraci neexistuje platný plán kvality ovzduší,“ uvedla Komise.

Ačkoli výtka náleží jmenovitě Praze, přijmout opatření jen na úrovni samosprávy hlavního města by české obhajobě před Evropskou komisí pomohlo jen částečně. Podle Kristíny Šabové, vedoucí právničky sekce Odpovědná energie ve společnosti Frank Bold, musí jednat především stát.

„Kdyby Praha něco přijala, Česká republika by to samozřejmě mohla Komisi prezentovat jako část řešení, aby k tomu přihlédli. To ale stále nezprošťuje Českou republiku jakožto stát, tedy hlavně ministerstvo životního prostředí, od vytvoření komplexního plánu,“ řekla Deníku Referendum.

Předložit ucelenou strategii pro snížení emisí v Praze se však ministerstvo životního prostředí zatím nechystá. „Česká republika bude v této věci poukazovat na skutečnost, že imisní koncentrace NO2 v Praze se neustále snižují a nyní již oscilují kolem hodnoty imisního limitu,“ napsal Deníku Referendum Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.

Navzdory výtkám Evropské komise se ministerstvo domnívá, že dobře fungují již dříve přijatá opatření, což má být zřejmé právě z pozvolného poklesu hodnot oxidu dusičitého v Praze v minulých letech. Zároveň doufá, že další snížení přinese dostavba pražského okruhu, posílení policejních kontrol emisí nebo zlepšení legislativy pro vyhlašování nízkoemisních zón.

Zda budou české argumenty Evropské komisi stačit, ukážou až příští měsíce. Ta řízení kvůli emisím oxidu dusičitého zahájila už v roce 2016, tuzemské orgány jí však dostatečná opatření pro čistější ovzduší dosud nepředstavily. Pokud by se jim to nepodařilo ani v případě aktuální výzvy, Komise může spor předat k řešení Evropskému soudnímu dvoru.

Než unijní soud rozhodne, trvá podle Kristíny Šabové obvykle zhruba dva roky. Jestliže by tak učinil v neprospěch České republiky, ministerstvo životního prostředí by dostalo poslední šanci sjednat nápravu. A pokud by nevyužilo ani tu, mohla by Komise prostřednictvím evropských soudů požadovat vysoké sankce.

„Celý proces sice trvá dlouho, ale případný dopad je značný. Pokuty kvůli ovzduší zatím nebyly uloženy, ale při jiných environmentálních kauzách, například kvůli odpadům a nelegálním skládkám, uložil Evropský soudní dvůr Řecku zaplatit deset milionů eur. U Itálie to bylo dokonce čtyřicet milionů eur,“ vysvětlila pro Deník Referendum Kristína Šabová.

Podobná řízení kvůli emisím oxidu dusičitého vede Evropská komise rovněž s řadou dalších členských států. Ve stejné fázi sporu jako Česká republika se aktuálně nachází například Belgie nebo Polsko.

České ovzduší zatěžují kromě oxidu dusičitého i prachové částice

Kvalitou českého ovzduší se Evropská komise zabývá už od roku 2010 také kvůli prachovým částicím PM10. I v tomto případě dlouhodobě chybí ucelená strategie, která by vedla ke snížení jejich nadlimitních emisí. Řízení kvůli znečištění prachem navíc začalo ještě o šest let dříve než kvůli oxidu dusičitému, a je tedy možné, že Komise zažaluje Českou republiku nejdříve právě v souvislosti s tímto případem.

Že se nejedná o planou hrozbu, dokazují případy, ve kterých již Soudní dvůr Evropské unie rozhodnul. Například zástupci Bulharska vyslechli rozsudek za nedostatečný postup proti znečištění ovzduší před čtyřmi lety. Evropská komise po nich nyní prostřednictvím soudu bude požadovat penále a denní pokuty.

Unijních žalob kvůli kvalitě ovzduší navíc v posledních letech přibývá. Dokazují to údaje v databázi Evropské komise, podle kterých se s nimi v současnosti musí vypořádat například Polsko, Maďarsko a od minulého týdne také Slovensko.

Plány na zlepšení ovzduší řeší i české soudy. V minulých letech například zrušily takzvané Programy zlepšování kvality ovzduší v Praze, Brně a v Ostravě a také v Ústeckém a Karlovarském kraji, protože neobsahovaly konkrétní a měřitelné kroky.

Dokumenty vydané evropským soudem jsou pro tuzemské soudnictví důležitým ukazatelem. „Evropský soudní dvůr vydává rozhodnutí, která vykládají povinnosti vyplývající členským státům z unijních směrnic. V případě kvality ovzduší jsou to zejména požadavky, co mají strategie zlepšování ovzduší obsahovat a čeho mají dosáhnout. Národní soudy pak tyto rozsudky používají k interpretaci na národní úrovni,“ popsala pro Deník Referendum Kristína Šabová.