↗

Přípravu Národního plánu obnovy zaštiťuje ministerstvo průmyslu a obchodu v čele s Karlem Havlíčkem (za ANO). Původně chtěl dokument předložit vládě na konci února, jeho ministerstvo však zatím stále vypořádává připomínky k materiálu. Členové vlády tak nakonec výslednou podobu plánu projednají nejspíš až během května. Foto Twitter Karel Havlíček

Česká vláda nestihla Evropské unii předložit Národní plán obnovy do konce dubna, jak požadoval Brusel. Upozornili na to zástupci Hnutí DUHA a Klimatické koalice. Současná podoba dokumentu má podle nich nedostatky zejména v oblasti klimatických opatření, která jsou zohledněna méně, než to stanovují podmínky čerpání peněz.

Evropská unie požaduje, aby alespoň sedmatřicet procent investic připadlo na opatření spojená se změnami klimatu. Aktuální verze Národního plánu obnovy sice uvádí, že tento požadavek splňuje, podle Hnutí DUHA však ve skutečnosti řeší klima jen ze třiatřiceti procent. Analýza portálu Green Recovery Tracker dokonce dospěla k ještě nižšímu podílu, a to k dvaadvaceti procentům.

Podle Hnutí DUHA představuje hlavní problém část dokumentu s označením 2.6, týkající se ochrany přírody a adaptace na klimatickou změnu, kterou obstarává ministerstvo zemědělství. Ekologové soudí, že metodice Evropské komise pro určení opatření prospěšných pro klima odpovídá jen zhruba polovina z patnáctimiliardové částky uvedené v dané kapitole.

„Kvůli neschopnosti ministerstva zemědělství předložit efektivní opatření na ochranu klimatu je Národní plán obnovy po devíti měsících práce v podobě, kterou není možné do Bruselu odeslat,“ shrnula ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.

Ministerstvo zemědělství nicméně v e-mailu pro Deník Referendum důrazně odmítlo, že by se plán zdržel právě u něj. Trvá rovněž na tom, že jím navržené investice prospějí klimatu i životnímu prostředí.

V souladu s unijním nařízením o klimatických opatřeních jsou podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého veškeré zamýšlené protipovodňové projekty i opatření týkající se sucha. Označení dalších investic v takzvané komponentě 2.6 ale resort zemědělství s Evropskou unií ještě prodiskutuje.

„Ministerstvo zemědělství požádalo Evropskou komisi o uspořádání expertního jednání s cílem vyjasnit zařazení navrhovaných opatření,“ uvedl Bílý. Zároveň dodal, že obsah kapitoly o ochraně přírody a změnách klimatu se možná bude dál měnit, protože o její spoluautorství požádalo v připomínkovém řízení i ministerstvo životního prostředí.

„Pokud bude Ministerstvem životního prostředí navrženo doplnění komponenty 2.6 o nová opatření v souladu s evropskými předpisy a bude odpovídajícím způsobem navýšen rozpočet, tak je změna v tomto duchu možná,“ doplnil.

Betonové vodní nádrže i fosilní plyn

Že Národní plán obnovy neřeší změny klimatu a opatření prospěšná pro životní prostředí dostatečně, upozorňovaly ekologické organizace v uplynulých týdnech několikrát. Klimatická koalice například žádala o větší podporu obnovy brownfieldů, energetické renovace budov nebo tepelných čerpadel.

K otevřenému dopisu ekologů premiérovi za lepší obnovu krajiny se dokonce připojili i akademici zejména z oblastí přírodních věd. Stěžovali si třeba na skutečnost, že lepší nakládání s vodou měly podle plánu zajistit mimo jiné i betonové nádrže.

„Česká krajina na tom není dobře, ztrácí nejen vodu, ale i biologickou rozmanitost. Řešením nejsou velká technická díla typu přehrad, ale stovky drobných lokálních zásahů a změn zvyšujících pestrost a schopnost krajiny odolávat negativním trendům. Na ty ale potřebujeme nejen vůli a zápal místních hospodářů, ale i státní podporu,“ vysvětlil profesor David Storch z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky.