Řeší plán obnovy změny klimatu? Podle ekologů i opozice spíš jen na papíře

Lucie Čejková

Český Národní plán obnovy přispěje podle ekologických organizací k řešení změn klimatu méně, než uvádí. Evropská unie doporučovala odevzdat dokument ke kontrole do konce dubna, česká vláda ale zatím materiál ani neprojednala.

Přípravu Národního plánu obnovy zaštiťuje ministerstvo průmyslu a obchodu v čele s Karlem Havlíčkem (za ANO). Původně chtěl dokument předložit vládě na konci února, jeho ministerstvo však zatím stále vypořádává připomínky k materiálu. Členové vlády tak nakonec výslednou podobu plánu projednají nejspíš až během května. Foto Twitter Karel Havlíček

Česká vláda nestihla Evropské unii předložit Národní plán obnovy do konce dubna, jak požadoval Brusel. Upozornili na to zástupci Hnutí DUHAKlimatické koalice. Současná podoba dokumentu má podle nich nedostatky zejména v oblasti klimatických opatření, která jsou zohledněna méně, než to stanovují podmínky čerpání peněz.

Evropská unie požaduje, aby alespoň sedmatřicet procent investic připadlo na opatření spojená se změnami klimatu. Aktuální verze Národního plánu obnovy sice uvádí, že tento požadavek splňuje, podle Hnutí DUHA však ve skutečnosti řeší klima jen ze třiatřiceti procent. Analýza portálu Green Recovery Tracker dokonce dospěla k ještě nižšímu podílu, a to k dvaadvaceti procentům.

Podle Hnutí DUHA představuje hlavní problém část dokumentu s označením 2.6, týkající se ochrany přírody a adaptace na klimatickou změnu, kterou obstarává ministerstvo zemědělství. Ekologové soudí, že metodice Evropské komise pro určení opatření prospěšných pro klima odpovídá jen zhruba polovina z patnáctimiliardové částky uvedené v dané kapitole.

„Kvůli neschopnosti ministerstva zemědělství předložit efektivní opatření na ochranu klimatu je Národní plán obnovy po devíti měsících práce v podobě, kterou není možné do Bruselu odeslat,“ shrnula ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.

Ministerstvo zemědělství nicméně v e-mailu pro Deník Referendum důrazně odmítlo, že by se plán zdržel právě u něj. Trvá rovněž na tom, že jím navržené investice prospějí klimatu i životnímu prostředí.

V souladu s unijním nařízením o klimatických opatřeních jsou podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého veškeré zamýšlené protipovodňové projekty i opatření týkající se sucha. Označení dalších investic v takzvané komponentě 2.6 ale resort zemědělství s Evropskou unií ještě prodiskutuje.

„Ministerstvo zemědělství požádalo Evropskou komisi o uspořádání expertního jednání s cílem vyjasnit zařazení navrhovaných opatření,“ uvedl Bílý. Zároveň dodal, že obsah kapitoly o ochraně přírody a změnách klimatu se možná bude dál měnit, protože o její spoluautorství požádalo v připomínkovém řízení i ministerstvo životního prostředí.

„Pokud bude Ministerstvem životního prostředí navrženo doplnění komponenty 2.6 o nová opatření v souladu s evropskými předpisy a bude odpovídajícím způsobem navýšen rozpočet, tak je změna v tomto duchu možná,“ doplnil.

Betonové vodní nádrže i fosilní plyn

Že Národní plán obnovy neřeší změny klimatu a opatření prospěšná pro životní prostředí dostatečně, upozorňovaly ekologické organizace v uplynulých týdnech několikrát. Klimatická koalice například žádala o větší podporu obnovy brownfieldů, energetické renovace budov nebo tepelných čerpadel.

K otevřenému dopisu ekologů premiérovi za lepší obnovu krajiny se dokonce připojili i akademici zejména z oblastí přírodních věd. Stěžovali si třeba na skutečnost, že lepší nakládání s vodou měly podle plánu zajistit mimo jiné i betonové nádrže.

„Česká krajina na tom není dobře, ztrácí nejen vodu, ale i biologickou rozmanitost. Řešením nejsou velká technická díla typu přehrad, ale stovky drobných lokálních zásahů a změn zvyšujících pestrost a schopnost krajiny odolávat negativním trendům. Na ty ale potřebujeme nejen vůli a zápal místních hospodářů, ale i státní podporu,“ vysvětlil profesor David Storch z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky.

Vyhodnocení českého Národního plánu obnovy pro web Green Recovery Tracker se podrobně věnovali zástupci české Asociace pro mezinárodní otázky a evropského think-tanku E3G. „Zelené“ investice podle nich tvoří jen dvaadvacet procent namísto požadovaných sedmatřiceti. Větší část z nich by měla mít na klima velmi pozitivní vliv (sytě zelená), menší část pak pozitivní (světle zelená). Zbytek požadovaných peněz nejspíš nebude mít z hlediska klimatu žádný významný vliv (světle šedá) nebo ho nelze předem posoudit (sytě šedá). Grafika Green Recovery Tracker, repro DR

Na pochybení v oblasti klimatu poukazuje i aktuální hodnocení českého Národního plánu obnovy provedené sdružením Bankwatch Network, jež se zaměřuje na dohled nad veřejnými financemi. Ani podle něj současná podoba dokumentu nedosahuje požadovaného sedmatřicetiprocentního podílu investic do řešení klimatické krize.

Hlavní problém spatřují autoři v nedostatku projektů pro obnovu přírody a biodiverzitu a ve vágní formulaci některých klimatických opatření, která mohou nakonec spíše uškodit. Například modernizace centrálního zásobování teplem i domácích kotlů v plánu obnovy nevylučuje fosilní plyn, a přesto uvádí, že k řešení změn klimatu ve velké míře přímo přispívá.

Zda řeší Národní plán obnovy změny klimatu dostatečně, jsme se dotazovali i všech sněmovních opozičních stran. Politici většiny z nich se shodují, že spíše nikoli.

„Obáváme se, že klimatickou transformaci plán nenaplňuje tak, jak by mohl. Některé komponenty sice vypadají na papíře pěkně, ale je velká otázka, jak budou projekty implementovány,“ napsal Deníku Referendum místopředseda výboru pro evropské záležitosti František Kopřiva (Piráti). Největší problém vidí v plánech na vodní nádrže a na využití vodíku. Dokument podle něj neobsahuje jasnou specifikaci, o jaký typ vodíku se jedná a zda nepůjde o jeho vysokoemisní variantu.

Národní plán obnovy v oblasti klimatu nestačí ani podle místopředsedkyně poslaneckého Výboru pro životní prostředí za KSČM Marie Pěnčíkové. „Řadu opatření, která vydává za ekologická, tak nevidíme nebo to prostě nejde podle formulace jako ekologické zaškatulkovat,“ uvedla v e-mailu pro Deník Referendum. „Pokud to vláda s ochranou klimatu myslela vážně, tak to měla říct jasně a konkrétně. Takhle to vypadá, že chtěla jen naplnit čísla,“ dodala.

Ani podle Starostů plán obnovy zatím kritéria související se změnami klimatu nesplňuje. „Návrh vlády dostatečně nereflektuje potřeby, vedoucí k udržitelnosti a ochraně životního prostředí,“ shrnul pro Deník Referendum místopředseda strany a člen sněmovního Výboru pro evropské záležitosti Jan Farský.

„Když se podíváte dovnitř, zjistíte, že z velké části jde jen o wishlist všeho toho, co se v Česku z evropských peněz zatím nepodařilo zrealizovat,“ uvedl za ODS její místopředseda a europoslanec Alexandr Vondra. Podle něj chybí v plánu obnovy větší důraz na současné přístupy v energetice, stavebnictví, dopravě nebo cirkulární ekonomice. „Otázku transformace průmyslového zemědělství, kterým v Evropské unii ‚vynikáme‘ a které k degradaci přírodního prostředí významně přispívá, Národní plán obnovy neřeší vůbec,“ doplnil.

K Národnímu plánu obnovy se staví kriticky i opoziční SPD. „Vláda ANO a ČSSD hospodaří s astronomickými deficity státních rozpočtů, přičemž stále nikdo neví, jaké budou konečné dopady pandemie a kolik to bude stát. Celý Národní plán obnovy byl a je pouze sbírkou zbožných přání jednotlivých aktérů na základě požadavků Evropské unie,“ napsal Deníku Referendum poslanec za SPD Radovan Vích.

Lidovci naopak uznávají, že se plán od původních verzí posunul pozitivním směrem. Rádi by v něm však viděli více prostoru pro zelené technologie.

„Podíváte-li se na celý evropský Green Deal, bylo už od počátku této komise vedené Ursulou von der Leyenovou jasné, že environmentální cíle jsou naprosto pevně svázány s plánovanými masivními investicemi do technologických řešení. Environmentální opatření je tedy nutné řešit v provázanosti s množstvím prostředků věnovaných na vědu a výzkum,“ vysvětlil předseda sněmovního Výboru pro evropské záležitosti za KDU-ČSL Ondřej Benešík.

„Obnovou k lepšímu“? Bez vize a většího zapojení veřejnosti

Zda český Národní plán obnovy dodrží motto obnovy po koronaviru „build back better“, ve volném překladu „obnovou k lepšímu“, z jeho aktuální podoby příliš jasně nevyplývá. Bankwatch Network nebo Klimatická koalice poukazují na to, že od původní chaoticky předkládané verze doznal dokument řadu příznivých změn. Upustil například od masivního financování infrastruktury pro fosilní plyn a nově plánuje investice do rozvoje železniční sítě nebo pět miliard korun na podporu solární energetiky.

Podle občanských a ekologických organizací i většiny opozičních stran nicméně Národnímu plánu obnovy stále chybí ucelený a jednotný směr, který by zmíněnou „obnovu k lepšímu“ skutečně zajistil. „Od samého počátku bylo jasné, že zde chybí jasná strategie či vize a skutečně funkční koordinační mechanismus,“ napsal Deníku Referendum Ondřej Benešík z KDU-ČSL.

„Chybí koncepce a vize, samotný plán obnovy je z velké části kompilát již existujících projektů ‚ze šuplíku‘,“ uvedl v obdobném duchu za Piráty František Kopřiva. Marie Pěnčíková (KSČM) pak na stejné téma Deníku Referendum napsala, že plán „v řadě oblastí jen látá díry a místo rozvoje jen řeší akutní problémy, a to ještě i ty, které ne vždy souvisejí s pandemickou krizí“.

Důležitost uceleného plánování v rámci obnovy po koronaviru přitom v minulosti vyzdvihoval i sám vicepremiér Karel Havlíček (ANO), jehož resort obchodu a průmyslu má přípravu plánu na starosti. „Prosím berme to tak, že tento plán by měl sledovat určitou vizi. To je nesmírně důležité,“ uvedl Havlíček na konci března na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, která se Národním plánem obnovy zabývala.

Přípravy Národního plánu obnovy navíc provázela kritika ze strany občanské společnosti kvůli tomu, že do konzultací o podobě plánu obnovy mohli její zástupci vstoupit jen minimálně. Server EurActiv dokonce dokument označil za „podpultové zboží“.

Na webových stránkách Národního plánu obnovy se přitom konkrétně ekologické organizace Hnutí DUHA a Zelený kruh objevily v liště se seznamem subjektů, jež se na přípravě materiálu podílely. Dokazuje to i kopie webu uložená v internetovém archivu.

Zmínka z webových stránek zmizela poté, co se proti ní obě uskupení ohradila. „Naši zástupci sice vznesli připomínky na kulatém stole na podzim 2020 a připomínky jsme poslali také písemně vašemu ministerstvu. V odpovědi z ministerstva nebyly ovšem připomínky řádně vypořádány a k vypořádání nedošlo ani jiným způsobem,“ upozornili jejich zástupci v dopise adresovaném ministru Havlíčkovi.

O reakci na dlouhodobé výtky ohledně nedostatečného zapojení veřejnosti jsme požádali i přímo ministerstvo průmyslu a obchodu. Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva k tomu stručně uvedla, že „k Národnímu plánu obnovy proběhla mimo jiné on-line veřejná debata“. Podle tiskové zprávy, na kterou v e-mailu odkázala, se jí zúčastnilo asi dvě stě lidí.

Plán obnovy půjde do Bruselu se zpožděním

Národní plán obnovy chtěl původně Karel Havlíček (ANO) předložit vládě k projednání na konci února. V březnu pak při svém vystoupení před senátory řekl, že „projednání vládou nastane v polovině dubna, nemám ještě přesný termín, a předložení Evropské komisi ke schválení bude do 30. dubna tak, abychom byli v té první vlně“.

Ani slibovaný dubnový termín však Česká republika nezvládla dodržet. „Termín 30. dubna byl stanoven Evropskou komisí jako doporučený, nikoliv však závazný,“ podotkla Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva.

Zdržení se ale podle Pirátů, Starostů, KDU-ČSL, ODS i KSČM dalo očekávat. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) navíc soudí, že pozdější odevzdání plánu mohlo vést k většímu tlaku na žadatele o podporu.

„Zpoždění je problém, protože prostředky z Fondu obnovy bude nutné čerpat dvakrát tak rychleji, v zásadě do roku 2023, než je tomu u běžných strukturálních a kohezních fondů, a žadatelé o ně potřebují znát podmínky co nejdřív, aby se stihli připravit,“ vysvětlil v e-mailu.

„Česká ministerstva nebyla schopna využít čas k vytvoření takové podoby plánu, která bude odpovídat stanoveným požadavkům pro čerpání ze záchranného evropského fondu,“ postěžoval si i Jan Farský (STAN). „Vzhledem k objemu peněz a potenciálu jejich využití nesmí dojít kvůli laxnímu přístupu vlády k zamezení efektivní pomoci lidem i firmám z krize,“ dodal.

Ze strany Unie by nicméně pozdější podání nemělo způsobit žádné významné potíže. „To, že Česká republika předloží oficiálně Národní plán obnovy Komisi později, nepředstavuje žádný problém, protože během celého procesu byla s Komisí v úzkém kontaktu. Pro Komisi je priorita, aby byl plán kvalitně zpracován, a pár dní zpoždění nehraje roli,“ vysvětlila Deníku Referendum mluvčí Zastoupení Evropské komise v České republice Magdaléna Frouzová.

„Na harmonogramu čerpání se to projeví, třináctiprocentní předfinancování může být České republice poskytnuto až po schválení plánu Komisí a Radou,“ popsala možné dopady Frouzová. Celkový vliv opožděného odevzdání dokumentu by však podle ní měl být jen minimální. „Předpokládané zpoždění do jednoho měsíce by nemělo hrát zásadnější roli,“ ujistila.

Národní plán obnovy momentálně stále prochází připomínkovým řízením. Podle údajů zaslaných ministerstvem průmyslu a obchodu se v něm vyjádřilo osmdesát subjektů, které dohromady zaslaly téměř jeden a půl tisíce připomínek.

„Nyní ministerstvo průmyslu a obchodu připomínky vypořádává, což se s ohledem na rozsah a obsah připomínek ještě několik dní bude dít. Následně materiál půjde na vládu, kam by měl jít ještě v květnu,“ načrtla budoucí vývoj Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.

Až přípravu Národního plánu obnovy česká strana dokončí a předloží ho Evropské unii, Evropská komise a Rada Evropské unie budou mít tři měsíce na jeho schválení. Pokud vše půjde hladce, podle Zastoupení Evropské komise v České republice může být lhůta i kratší. Teprve až bude plán podle obou unijních orgánů oficiálně v pořádku, začne Česká republika peníze z fondu obnovy čerpat.

K plánu obnovy vznikne rovněž meziresortní pracovní skupina, která by na něm měla pracovat i po jeho odevzdání Evropské unii. Až příští měsíce tak ukážou, zda se nakonec znění dokumentu ještě promění a podaří se díky němu Českou republiku skutečně nasměrovat k její lepší a pro klima vstřícnější podobě.