Vláda neschválila doporučení Uhelné komise skončit s těžbou a spalováním uhlí v České republice do roku 2038. Zároveň uložila Uhelné komisi, aby se opět sešla a připravila scénáře i pro dřívější odklon od uhlí. Na Twitteru o tom ještě během včerejšího jednání vlády informoval vicepremiér Karel Havlíček (ANO).

Závěry vládní komise, která konec uhlí do roku 2038 doporučila loni v prosinci, tak nakonec ministři nepřijali, ale ani neodmítli. „Vláda toto bere na vědomí a současně ukládá Uhelné komisi, aby pracovala dále a současně aby připravila scénáře pro případné dřívější ukončení využití uhlí v naší energetice,“ řekl po jednání vlády Havlíček. „Fakticky to znamená to, že se nepopírají závěry Uhelné komise, ale respektuje se to, že dřívější ukončení uhlí není vyloučené například s ohledem na růst cen emisních povolenek,“ dodal.

„Usnesení, které přijala vláda, je opravdu kompromisní. Já jsem přesvědčen, že doba uhelná v České republice nenávratně končí,“ sdělil novinářům ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „2038 je opravdu ten nejzazší termín. Ta realita bude jiná, bude určitě kratší a to je teď momentálně pro Uhelnou komisi pokračování do konce roku. Aby předložila další scénáře tak, aby Česká republika byla připravena na ten jednoznačný a už probíhající útlum uhlí,“ vysvětlil.

Předsedkyně Výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) postup vláda přivítala. „Přestože Uhelná komise v rozhodnutí o konci uhlí zklamala, oceňuji, že vláda racionálně zhodnotila vlastní možnosti v učinění kompetentního rozhodnutí a Uhelnou komisi vyzvala k podrobnějšímu rozpracování a vyhodnocení podmínek, nástrojů a dopadů dřívějšího ukončení využití uhlí v energetice ČR. O termínu by tak měla rozhodnout příští vláda na základě odborných argumentů a širších analýz,“ uvedla ve svém komentáři.

Samotná Uhelná komise by však podle ní potřebovala výrazně proměnit své složení. „Jako problém naopak stále vnímám fakt, že v komisi nejsou rovnoměrně zastoupení zástupci všech odvětví a proudů, kterých se těžba uhlí dotýká, konkrétně vědci nebo zástupci neziskových organizací,“ doplnila.

Zástupci ekologických organizací uvítali, že vláda rok 2038 nepřijala. Zároveň jí ale vyčetli, že o dopracování podkladů požádala Uhelnou komisi pozdě a že samotný odklon od uhlí neřešila s dostatečnou naléhavostí.

„Už v prosinci jsme říkali, že neexistují podklady, které by jasně dokazovaly, že rok 2038 je správné řešení. Škoda, že trvalo dalších šest měsíců, než nám dali za pravdu i ministři a ministryně a zadali Uhelné komisi další práci. Reálně to ale znamená odložení rozhodnutí o konci uhlí až na novou vládu,“ reagoval Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace a bývalý člen Uhelné komise.

„Dnešním rozhodnutím vláda dala najevo svou lhostejnost vůči budoucím generacím a neochotu naplňovat minulé závazky a sliby. Uhelná komise v uplynulých měsících ukázala, že není schopna plán konce těžby a spalování uhlí vypracovat. Mám pochybnosti o tom, že to zvládne v dohledné době,“ uvedl za hnutí Fridays for Future Petr Doubravský.

Stanoviska Uhelné komise projednávala vláda poprvé na začátku února. Materiály tehdy poslala do meziresortního připomínkového řízení, ve kterém se projevilo, že ministři jsou ve svých postojích k termínu ukončení těžby a spalování uhlí výrazně rozdělení. Připomínku proti závěrům Uhelné komise tak podalo právě sedm ze čtrnácti členů vlády.

Uhlí navštívilo členy vlády, ekologové požadovali dřívější termín odklonu

Dnešnímu jednání o závěrech Uhelné komise předcházela dvoudenní akce ekologů z Hnutí DUHA, Fridays for Future a Greenpeace, kteří dlouhodobě požadují dřívější termín odklonu od uhlí než v roce 2038. Několik členů ekologických organizací včetně člověka v kostýmu znázorňujícím kus uhlí proto navštívilo v neděli v podvečer místo bydliště premiéra Andreje Babiše (ANO). V pondělí pak pokračovali demonstracemi poblíž sídel ministerstev a budovy Úřadu vlády.

„Je zcela evidentní, že spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla musí skončit co nejdříve. Toto desetiletí je poslední, kdy to můžeme vyřešit. Jednak potřebujeme co nejrychleji snížit emise skleníkových plynů a také nyní do roku 2030 máme na odklon od uhlí štědrou podporu od Evropské unie. Pokud příležitosti nevyužijeme, bude to drahé a nebezpečné,“ varoval vedoucí energetického programu Hnutí DUHA a bývalý člen Uhelné komise Jiří Koželouh.

Ekologové rovněž připomínali například vysoké ceny emisních povolenek, které již nyní odpovídají hodnotám, s nimiž podklady pro Uhelnou komisi počítaly až pro rok 2035. Zmiňovali i scénáře zahraničních expertních organizací dokazující možnost opustit spalování uhlí v České republice už v příštích deseti letech nebo pozvolný odklon bank a pojišťoven od financování uhelného byznysu.

Kromě demonstrací u sídel členů vlády protestovali zástupci Greenpeace také před Strakovou akademií. Dnes dopoledne vyvěsili z Mánesova mostu transparent s nápisem „Konec doby uhelné“, který použili už loni při blokádě ve velkolomu Vršany.

„Bavit se o konci uhlí až v roce 2038 je nesmysl, to bychom museli dosluhující uhelné elektrárny finančně dotovat, aby do té doby vůbec dožily. Ministři a ministryně musí odmítnout doporučení Uhelné komise a přijít s plánem na dřívější odklon od uhlí,“ řekl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

Kromě ekologických organizací vyzvala členy vlády k odsouhlasení dřívějšího odklonu od uhlí také skupina lékařů a zdravotníků. „Už toho máme dost. Jsme lékařky a lékaři a záleží nám jen na jednom: na zdraví našich pacientů. Obracíme se proto na vládu, poslance, senátory, hejtmany, těžební společnosti, energetické firmy a všechny další zúčastněné — ukončete co nejdříve těžbu a spalování uhlí a přejděme na moderní a čisté zdroje energie. Chceme vidět termíny a odpovědnosti, které povedou k rychlému řešení,“ napsali.

Řada evropských zemí skončí s uhlím do roku 2030

Před včerejším jednáním tuzemské vlády o konci uhlí upozornila organizace Europe Beyond Coal, že řada evropských zemí plánuje skončit s uhlím už do roku 2030. Jedině takový termín je totiž v souladu s tím, co doporučuje mimo jiné Organizace spojených národů.

„Před hlasováním o pozdním odklonu od uhlí by se Česká republika měla podívat na to, kolik evropských zemí už s uhlím skončilo nebo se k tomu zavázalo do roku 2030,“ napsali zástupci Europe Beyond Coal na Twitteru.

Na rychlejší odklon od uhlí bude muset pravděpodobně přistoupit například také vláda sousedního Německa. Ačkoli si původně odsouhlasila rok 2038, v důsledku nálezu Spolkového ústavního soudu z minulého měsíce, který jí v oblasti klimatické politiky nařídil zvýšit ambice, nejspíš plány přehodnotí.