Sněmovna se přela o obnovitelnou energii. Výsledek poškozuje solární zdroje

Jan Gruber

Sněmovna schválila novelu, jež upravuje podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Nenastavila je však spravedlivě pro všechny. Výrazně snížila podporu fotovoltaiky. A podpořila kompenzace pro teplárny na nákup emisních povolenek.

Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů Štěpána Chalupy je třeba, aby Senát novelu upravil a stanovil stejné podmínky pro všechny provozovatele obnovitelných zdrojů energie. Foto Petr Opletal, WmC

Poslanecká sněmovna v úterý odmítla dvojnásobné navýšení podílu biosložky v benzinu ze stávajících 4,1 na 8,8 procenta. Pro pozměňovací návrhnovele zákona o podporovaných zdrojích energie, který s podporou Hospodářského výboru předložil Pavel Pustějovský (ANO), hlasovali pouze členové poslaneckého klubu politického hnutí ANO, Pavel Kováčik (TOP 09) a Olga Sommerová (TOP 09/LES), která v dolní komoře Parlamentu nedávno nahradila Dominika Feriho (nestr.) Sporný zákon jako celek ovšem poslanci ve třetím čtení schválili.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Předmětný pozměňovací návrh čelil při projednávání kritice zejména ze strany Pirátů. „Premiér často říká, jak ekofanatická Evropská unie něco nařizuje, ale kdykoliv její iniciativy využije ke svým byznysovým zájmům. Druhý největší výrobce biopaliv v České republice navrhuje, aby se zvedlo povinné přimíchávání biopaliv první generace, což zaplatí lidé tím, že stoupne cena benzínu o jednu nebo dvě koruny,“ upozorňoval za potlesku svého stranického kolegy Jakuba Michálka Mikuláš Ferjenčík (oba Piráti).

Četné výhrady vznesli zákonodárci i k samé vládní předloze, jejímž hlavním cílem je vytvoření příhodných podmínek pro rozvoj zelené energetiky. Novela do českého právního řádu přináší hned několik novinek. Jednou z nich jsou aukce na výrobu nových obnovitelných zdrojů, jež se ovšem navzdory snahám opozice nebudou týkat těch solárních a bioplynových. Druhou — a ještě podstatnější — je úprava financování obnovitelných zdrojů postavených v minulých letech, o kterou se v Poslanecké sněmovně vedl největší spor.

Nerovné podmínky pro obnovitelné zdroje

Zatímco ministerstvo průmyslu a obchodu v čele s Karlem Havlíčkem (nestr. za ANO) navrhovalo, aby u solárních elektráren byla výnosnost, respektive vnitřní výnosové procento (IRR) nižší než u ostatních zdrojů, opozice za podpory Svazu průmyslu a dopravy nebo Hospodářské komory požadovala stejné podmínky pro všechny. Většina Sněmovny se nicméně přiklonila k původnímu návrhu, tedy snížení IRR pro fotovoltaiku ze stávajících 8,4 na 6,4 procenta. V případě bioplynu naopak podporu ponechala na hranici 10,6 procenta.

Havlíček záměr obhajoval tím, že solární sektor byl v minulých letech přeceněn a těšil se až příliš vysoké státní podpoře. Podle předsedy představenstva Solární asociace Jana Krčmáře má ale schválená podoba novely potenciál ohrozit tisíce projektů solárních elektráren po celé České republice.

„Návrh zákona mohl navždy vyřešit problematické diskuse spojené se zelenou energií a nastartovat rozvoj obnovitelných zdrojů. Místo toho však poslanci vyslali signál, že s nimi do budoucna nepočítají,“ konstatoval.

Vnitřní výnosové procento ve zkratce stanovuje, kolik si mohou investoři do jednotlivých projektů za celou dobu státní podpory, která je stanovená na dvacet let, vydělat. Pokud dosáhnou vyšších zisků, stát podporu sníží. Nedosáhne-li výnos maximální hranice, podpora zůstane beze změny.

„Havlíček a část poslanců ale novelu vnímají jako nástroj pro zalepení děr v rozpočtu a na spravedlivém přístupu jim nezáleží,“ uvedl Krčmář. „Stát v zásadě usiluje o snížení výdajů na zelenou energetiku,“ řekl.

Dotace na nákup emisních povolenek

Většina zákonodárců dále na návrh Petra Dolínka (ČSSD) odsouhlasila nárůst solární daně pro elektrárny, jež byly uvedeny do provozu v letech 2009 a 2010. Pro ty starší, které doposud dané povinnosti nepodléhaly, stanovili daň ve výši deseti procent. Těm novějším pak daňové zatížení zvýšili z dnešních deseti na dvacet procent.

„Za posledních jedenáct lez zažili investoři již osmkrát snížení podpory nebo jiné retroaktivní zásahy do svého podnikání. A stát pokaždé tvrdil, že je to naposledy,“ podotkl Krčmář.

S jedním ze svých pozměňovacích návrhů uspěl také již zmíněný valašskomeziříčský poslanec Pustějovský, člen představenstva společnosti Deza, jenž prosadil takzvanou přechodovou podporu pro teplárny. Stát proto bude nově těm teplárnám, které se zaváží do roku 2030 přejít od uhlí k jinému zdroji, částečně kompenzovat prostředky na nákup emisních povolenek, jejichž cena dlouhodobě stoupá a letos již přesáhla hranici pětapadesáti eur za jednu tunu vypuštěného oxidu uhličitého.

Podporu poslanci nastavili na tři roky. O její konkrétní výši bude svým nařízením rozhodovat vláda.

Novelu zákona jako celek v závěrečném hlasování podpořilo sto třináct poslanců z řad politického hnutí ANO, SPD, ČSSD a KSČM, pro se vyslovila i výše zmíněná Olga Sommerová a Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Piráti obratem avizovali, že se Senátu pokusí předlohu upravit tak, aby neznevýhodňovala solární zdroje energie, ale spravedlivě stanovovala vnitřní výnosové procento ve výši 8,4 procenta pro všechny provozovatele. Totéž požadují i představitelé Komory obnovitelných zdrojů.

„Času není moc, ale lze to zvládnout. Je nutné nastavit stejné podmínky pro všechny, tedy zvýšit IRR pro malé vodní a větrné elektrárny, biomasu i fotovoltaiku. Pokud bude zákon takto upraven, bude zajištěn férový přístup k provozovatelům a stát ušetří ročně kolem tří miliard korun na podpoře pro velké solární elektrárny z roku 2009 a 2010. Téma jejich přemrštěné podpory tak bude po deseti letech vyřešeno, stát i mnoho zodpovědných provozovatelů by tak měli konečně klid na další rozvoj,” shrnul předseda Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa.

Diskuse

Rovné podmínky pro všechny by asi byly správné.

Nicméně česká fotovoltaika je z hlediska běžného spotřebitele takový průser, že se ani nedivím, že to dopadlo, jak dopadlo. Sice jsme v ní neutopili bilion, jak mnozí přehánějí, ale "jen" jeho třetinu, ale i tak se za cenu dvou jaderných bloků nejsme roky schopni dostat přes heroický tří procentní podíl na energetickém mixu.

V tomto kontextu pak strašení, jak strašně je jaderná energetika předražená, vyznívá poněkud falešně. České bloky jsou dávno zaplacené a dodávají přes 50% energie...

Navíc každý vidí Německo a to, jak podpora obnovitelných zdrojů neskutečně zvyšuje cenu energie, a to zdaleka není konec, kdo ví, jak to bude po 2022.

JH
July 23, 2021 v 17.15
Jenomže v přepočtu

na kupní sílu domácností je elektřina pro Němce stále ještě o fous levnější než pro Čechy: https://strom-report.de/strompreise-europa/

Německo tedy nedělá nic, co by si nemohlo dovolit, i když má nyní v absolutních číslech nejdražší elektřinu v Evropě - přes polovinu jsou ale státní daně a poplatky, které jsou dílem politiky, a směřují zpět do ekonomiky.

A cílem zelené politiky nebylo, aby mělo Německo co nejlevnější elektřinu, ale aby zvýšilo podíl obnovitelných zdrojů směrem k úrovni skandinávských zemí. A to se celkem daří. Takže se ještě uvidí, kdo za čtvrt století spláče nad výdělkem.

No jestli bude česká energetická politika pokračovat v tak kvalitní práci, jako byla nesmírně drahá a zpackaná fotovoltaická revoluce, nemusí Německo dělat nic a stejně spláčeme nad výdělkem...

Naštěstí peníze, co teď budou proudit z EU, mají celkem jasné určení a mohly by ČR posunout výrazně vpřed, pokud jde o snižování emisí a budování "zelené" ekonomiky.

Jenže tady zase hrozí, že nebudeme stíhat termíny, protože v Česku zkrátka věci fungují pomalu.

A tak je to tady se vším.

Aspoň jakous takous vizi má jen progrm ČSSD, ale skoro nikdo ji nechce volit.

A pivo, pivo tady má pořád říz, pane Hájku.