Co dělat po pádu Bohemia Energy? Možnosti jsou omezené, pomoct musí stát

Lukáš Hrábek

Krach firmy Bohemia Energy ukázal na limity současného trhu s energiemi a také na limity uživatelských návyků. Je totiž potřeba především optimalizovat energetické nároky domácností a směřovat k emancipaci. Svou roli zde musí posílit stát.

Při vyšších cenách energií je nyní velmi výhodná investice do střešní fotovoltaiky. I na střešní fotovoltaiku se přitom dá získat dotace. Je zde také možnost hromadné objednávky solárních panelů v rámci obce či po domluvě se sousedy či s přáteli — i to může cenu investice významně snížit. Foto Antranias, pixabay.com

Téměř milion domácností a dalších odběrných míst se ze dne na den ocitl bez dodavatele energií a spadl do tzv. režimu dodavatele poslední instance. To je obrovský průšvih, protože elektřinu a plyn nyní platí za ceny spotového trhu s energiemi, které jsou astronomicky vysoké. Mnozí lidé tak teď velmi hořce a na vlastní kůži prožívají rčení „Nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci.“

Největší problém přitom mají lidé, kteří žijí v nedostatečně zateplených domech a topí plynem, protože plyn v posledním měsíci zdražil doslova brutálním způsobem. A právě zdražení plynu táhne nahoru i ceny silové elektřiny. Nejsou to tedy emisní povolenky, jak se nám snaží namluvit někteří politici či lobbisté.

Těmto domácnostem se nyní zálohy od dodavatelů poslední instance zvedly zhruba na pětinásobek a u některých to může znamenat i zálohy blížící se neskutečným dvaceti tisícům korun měsíčně. Do problémů se ale dostaly i celé bytové domy se společným plynovým kotlem či některé plynové teplárny zásobující teplem celá města. U nich totiž mnohdy hrála ve výběrovém řízení hlavní roli cena, kterou zkrachovalá firma Bohemia Energy nabízela nejnižší. Zdražení se proto nevyhne ani mnohým domácnostem, které využívají centrální vytápění.

Šance na změnu

Důležité je v tuto chvíli nepanikařit. I po krachu dodavatelů mají lidé plyn i elektřinu k dispozici, byť za příliš vysoké ceny. Nikdo je neodpojí a jejich základní potřeby budou pokryté. Zároveň je velmi pravděpodobné, že ve výsledku jim stát nějakým způsobem pomůže a část nákladů za energie jim uhradí. Pokud by jim totiž stát nepomohl, bylo by to obrovské selhání.

Ale to neznamená, že odběratelé mohou a mají zůstat nečinní. Je totiž potřeba si co nejdříve vyjednat nové smlouvy a přejít od dodavatelů poslední instance na standardní ceníky. I ty budou ale výrazně dražší, než na co byli odběratelé doposud zvyklí. Výhled na dlouhodobý horizont trhu s energiemi ale dává naději, že současné ceny dlouho nevydrží a bude možné opět zlevňovat. Někteří experti proto radí, že smysl dává si cenu energií nyní zafixovat jen na rok a pak uzavřít novou smlouvu, která již bude finančně výrazně výhodnější.

Mnozí dodavatelé poslední instance ovšem nyní roční smlouvu nenabízejí. Nižší cenu lze dostat u alternativních dodavatelů, pozor ale na nekalé praktiky na energetickém trhu, které sice byly nedávno zakázány, nová opatření však platí až od začátku roku.

Proč vlastně Bohemia Energy a několik dalších malých dodavatelů kvůli zdražování elektřiny skončilo? Nezodpovědné firmy totiž spekulovaly s cenou a spoléhaly se na to, že trh s energiemi byl dlouhodobě stabilní. V okamžiku, kdy se zavázaly, že budou dodávat zákazníkům elektřinu či plyn po určitou dobu za fixní cenu, neměli potřebné zásoby nakoupené a čekaly, až pro ně bude nákup těchto komodit na trhu výhodný. Po prudkém zdražení už pak na nákup potřebného množství energií jednoduše neměly peníze.

Mnozí dodavatelé energií kromě nákupů na burze uzavírají i přímé kontrakty s konkrétními výrobci energie za fixní ceny, což je právě jeden ze způsobů, jak minimalizovat hrozbu výkyvů cen na trhu. Má proto určitě smysl se při změně dodavatele ptát, jakým způsobem funguje, a preferovat dodavatele, kteří alespoň část energií nakupují tímto způsobem. Někteří dodavatelé mají tu výhodu, že sami nějaké zdroje energie vlastní — například ČEZ má vlastní elektrárny a část elektřiny z nich i odebírá.

Jiní dodavatelé sice zdroje nevlastní, elektřinu ale nakupují ve velkém napřímo. Takovou taktiku má například i firma Nano Energies, která je na českém trhu zřejmě nejprogresivnější a nakupuje elektřinu jen z obnovitelných zdrojů v rámci přímých kontraktů. Změna dodavatele tak může být možností, jak nakupovat čistější elektřinu a finančně nepodporovat těžbu a spalování uhlí.

Co změnit hned?

Změna dodavatele je první krok, ale nyní je samozřejmě namístě přemýšlet i o tom, jak své náklady za energie co nejvíce snížit. Řešení, které dává z dlouhodobého hlediska smysl, jak s ohledem na současné vysoké ceny energií, tak s ohledem na ochranu životního prostředí, je především zateplení domů, ideálně s využitím rekuperace.

To už ale bohužel nelze stihnout před aktuální topnou sezónou, reálně to je tedy opatření pro příští rok. Zateplení by také mělo být doplněné výměnou starého kotle za efektivnější či za jiný způsob vytápění. Na zateplování i na změnu vytápění lze přitom získat dotace.

Před současnou topnou sezónou mohou domácnosti provést alespoň nějaká základní úsporná opatření — rozhodnout se netopit na větší teplotu, než je skutečně potřeba (snížení pokojové teploty o jeden stupeň ušetří až 6 procent energie), pořídit si termostatické hlavice či termostat, pořádně utěsnit okna, větrat jen krátce a nezakrývat radiátory. Další několik desítek tipů, jak ušetřit energie i vlastní peněženku najdete na webu Greenpeace.

Možností je také svoji konkrétní situaci konzultovat s odborníky — funguje například síť EKIS nabízející bezplatné konzultace v oblasti úspor energií. Případně je možné si udělat energetický audit s termokamerou, který zjistí, kde jsou největší tepelné úniky. Ne vždy je nutné zateplovat rovnou celý dům, ale například strop od sklepa či garáže. I to se teoreticky dá stihnout rychleji než komplexní rekonstrukce či zateplení celého domu.

Při vyšších cenách energií je nyní velmi výhodná investice do střešní fotovoltaiky. I na střešní fotovoltaiku se přitom dá získat dotace. Je zde také možnost hromadné objednávky solárních panelů v rámci obce či po domluvě se sousedy či s přáteli — i to může cenu investice významně snížit.

Tato opatření ale vyžadují mít finance na vstupní investici, která posléze mnohem více peněz ušetří. Ne všechny domácnosti ale na takové investice mají. Stát by měl tedy nyní zajistit, aby se podmínky pro dotace změnily a zjednodušily tak, aby pokud možno zaplatily zateplení a solární střechy i nízkopříjmovým domácnostem, které jsou mnohdy současnou krizí cen energií zasaženy nejvíce.

Dalším krokem, který by měla nová vláda udělat, je přijetí pravidel pro komunitní energetiku, aby si mohly elektřinu snadno vyrábět i obce, komunity jen či bytové domy. Je také načase položit si otázku, zda nezměnit vyhlášku o rozúčtování nákladů na vytápění, aby nediskriminovala domácnosti, které se v bytovém domě snaží energiemi šetřit, ve prospěch těch, kteří topí takzvaně pánu bohu do oken.